Jan Potůček 
UVNITŘ VIDEO – K zajímavému závěru došel výzkum, o kterém informoval vědecký časopis Science. Z dlouhodobého monitoringu hnízdního chování samiček andulek vlnkovaných vyplynulo, že při výběru partnerů dávají přednost chytřejším a inteligentním samečkům. Pokud si samička může vybrat, s jakým samce se spáří, zvolí si takového, který prokáže, že umí řešit problémy. Je to poprvé, co se podařilo u jiného tvora než člověka potvrdit přímou vazbu mezi samičími preferencemi při výběru partnerů pro hnízdění a inteligencí. Podle magazínu Science se tak potvrzuje hypotéza Charlese Darwina a jeho evoluční teorie.
Rozmnožování a péče o potomstvo vyžaduje mnoho času a energie, zejména pak po samicích, takže je v jejich nejlepším zájmu najít si partnera, s nímž mohou zplodit co nejkvalitnější mláďata. Při výběru partnera tak přikládají důležitost hlasovým projevům a barvě peří potenciálního partnera, které naznačují formu a dobré zdraví samce. Důležitá je i celková postava, jež naznačí, zda si samec dokáže obstarat dostatek potravy. U takového partnera je potom pravděpodobnější, že bude mít zdravé a chytré potomky, o které se bude dobře starat, tvrdí autoři výzkumu. Pokud se tento přirozený výběr opakuje po generace, potomci pak budou mít jasněji zbarvené peří, budou lépe zpívat a mít více mláďat.
Andulky podstoupily testy inteligence
Tuto teorii nazval Charles Darwin „intersexuálním výběrem“ a považoval ji jednu z hlavních hnacích sil evoluce. Vysvětluje také některé působivé rysy samců u vybraných živočišných druhů, například dlouhá ocasní pera u samců pávů, hřívu u lvů nebo speciální taneční kreace u některých druhů pavouků. Nejpůsobivější vlastností, která mohla hrát roli při výběru sexuálního partnera, je ale inteligence. Darwin předpokládal, že je velmi pravděpodobná souvislost mezi vyšší inteligencí a lepší starostí o partnery a potomky. Nepodařilo se mu však získat patřičný důkaz, který by tuto myšlenku potvrdil. Ten přichází nyní – výzkum hnízdního chování andulek potvrzuje, že zvířata upřednostňují chytřejší partnery.
K TÉMATU: Vědci mapují genomy vzácných ostrovních amazoňanů. Chtějí odhalit tajemství papouščí dlouhověkosti
Jak však vědci přišli na to, kteří samečci andulek jsou inteligentnější než jiní? Vědci z univerzity v nizozemském Leidenu a z Čínské akademie věd nechali samečky andulek provádět testy, během nichž měli papoušci vyřešit jednoduchý rébus, aby se dostali k potravě. Nejprve ukázali samičce dva různé samce a měřili, s kterým trávila více času a vyjádřila mu tak své preference. Potom vzali méně preferovaného samce a vyškolili ho v plnění úkolu, při kterém měl získat potravu. O několik dní později mohla samice pozorovat opět oba samce při řešení téhož úkolu, který sama neuměla zdárně dokončit. Jakmile spatřila, že méně preferovaný samic umí úlohu vyřešit, věnovala naopak více času jemu.
Chce to více důkazů, přiznávají vědci
Vědci se domnívají, že přímý důkaz v podobě inteligence samce, který předtím v řešení úkolu neuspěl, ale nyní ano, přiměl samici změnit názor. Další test spočíval v tom, že samice mohla sledovat méně preferovaného samce, který zobal semena, aniž by musel řešit nějaký rébus, zatímco jí preferovaný samec žádná semena nedostal. Samice však bez toho, aniž by viděla, jak samec k semenům přišel, nezměnila svoji preferenci. Zajímalo ji, jak samec přišel k potravě. Aby se ujistili, že tato preference souvisí s pářením, a ne pouze se zvědavostí a přátelskou náklonností ze strany samice, testovali vědci také její preference na dvou samicích, které měly řešit tentýž úkol.
ČTĚTE TAKÉ: Papoušek žako v testu inteligence předčil čtyřleté děti. Podívejte se, jak
Situace se opakovala. Bohužel, z celého testování nelze vyloučit možnost, že preferovaný samec, který zaujal samici, mohl projevit také nějakou jinou dovednost (například sílu při zvedání víka, pod kterým byla potrava), což mohlo samici zaujmout více než inteligence. Dosud však jde o nejlepší důkaz toho, že zvířata preferují při výběru sexuálních partnerů chytřejší protějšky. Výzkum bude pokračovat, vědci totiž chtějí najít jasnou spojitost mezi tímto rozhodováním a volbou partnera pro hnízdění. „Je zapotřebí více studií o různých druzích, a to jak v laboratorních podmínkách, tak ve volné přírodě, aby bylo možné posoudit, do jaké míry je tato volba spojena s inteligencí. Téma je třeba pojmout v širším kontextu,“ konstatuje server Massive Science.
Úvodní foto: Wikimedia Commons / Benjamint444
