Jan Potůček 
UVNITŘ VIDEO – Vědcům z Harvardské univerzity se podařilo dokázat, že papoušek žako v některých testech inteligence snadno porazí malé děti. Irene Pepperbergová, která se výzkumu žaků věnuje celý život a proslavila se zejména testováním zřejmě nejinteligentnějšího žaka chovaného v zajetí Alexe, zkoušela společně se studentkou Francescou Cornerovou na žacích takzvaný Piagetianův test. Při něm se malým dětem ukáží dvě stejné skleničky naplněné šťávou a ony mají vybrat, která je podle nich plnější. V obou sklenkách je ale stejný objem tekutiny. Poté se šťáva přelije do dvou různých nádob – jedné vysoké a tenké a druhé široké a nízké.
Děti jsou opět požádány, aby si vybraly „plnější“ sklenici. Většina testovaných dětí, a to až do věku šesti let, si obvykle vybere užší a vyšší sklenici, protože je v ní opticky větší objem tekutiny. Jde však o optický klam, protože vyšší je pouze vodní sloupec, nikoli objem sklenice. Papoušek žako jménem Griffin, na kterém obě vědkyně zkoušely stejný pokus, se nenechal optickým klamem ošálit. Ženy mu předložily dva šálky s různým objemem džusu, které následně přelily do jiných pohárků, z nichž jeden měl falešné dno, takže přelitý džus v obou vypadal naprosto stejně, objem se zdál být vyrovnaný.
Papouška nezmátla ani křížová změna
Griffin pokaždé poznal, v jakém pohárku je více džusu, a to i tehdy, když se ho vědci pokusili zmást, překřížili ruce a tekutinu ze sklenic přelili do protilehlých šálků. „Nejprve jsme otestovaly, zda si vybere šálek, v němž je víc tekutiny a zda je schopen sledovat pohyby našich rukou ve chvíli, kdy jsme jejich obsah přelily do nových, ale velikostně stejných pohárů,“ popsala Irene Pepperbergová. „Poté jsme mu ukázali, v kterém pohárku je více džusu a ve kterém méně, načež jsme je přelili do jiných šálků, které vypadaly stejně, ale byly upravené. Šlo nám o to, zda si odpozorováním pohybu našich rukou podrží informaci, v jakém šálku je více tekutiny.“
K TÉMATU: Marina Vančatová: Podařilo se nám v Praze cvičit žaky podobně jako legendárního Alexe
Piagetianův test je pouze jedním ze způsobů, jakým Pepperbergová a Cornerová zkoumají inteligenci ptáků a snaží se lépe porozumět jejich schopnostem. „Hlavní myšlenkou tohoto testu bylo zjistit, zda ptáci v přirozeném prostředí dokáží rozpoznat, že změny ve vzhledu nádob na tekutiny nemají vliv na její množství,“ uvedla Irene Pepperbergová. „Ptáky od lidí dělí 300 milionů let evoluce, jejich mozky jsou uspořádány jinak než naše. Ale tento druh schopností je zřejmě evolučně natolik důležitý, že je mají jak ptáci, tak lidé,“ dodala. Informaci o zajímavém testu zveřejnil vědecký web Phys.org.
Úvodní foto: CC0 Public Domain
