Jan Potůček 
UVNITŘ VIDEO – Ničivým požárům v Amazonii během srpna padlo za oběť 29 944 km² pralesa, což odpovídá velikosti 4,2 milionu fotbalových hřišť. Škodu vyčíslil brazilský Národní institut pro výzkum vesmíru (INPE). Spálené území je podle něj více než čtyřikrát větší oproti srpnu loňského roku, kdy požáry zničily 6 048 km² pralesa. Amazonii tvoří celkem 5,5 milionu km² pralesa, z toho 4,19 milionu km² se nachází na území devíti brazilských států. Poničených lesů je nejvíce od roku 2010, kdy region trápilo velké sucho a požáry zlikvidovaly rekordních 43 187 km² pralesa. Letos je ale zaznamenáno více ohnisek požárů než před v srpnu před devíti lety (celkem 30 901). Každé v průměru vypálilo plochu 800 m².
Od začátku letošního roku v Amazonii shořelo 43 573 km² pralesa (0,8 procenta celé Amazonie), což je více než za celý loňský rok (kdy to bylo 43 171 km²). „Historicky nejhorším měsícem z hlediska požárů v Amazonii přitom je září,“ upozornil INPE. Rekordní vypálená plocha se tedy ještě rapidně navýší. Jenom během prvních dvou zářijových dnech INPE přes satelity zjistila 1 514 nových ohnisek požárů, která tvořila 56 procent všech zaznamenaných ohnisek v Amazonii. Nejvíce postiženou oblastí je Altamira v brazilském státě Pará, kde se vyskytlo 3 000 požárů. Podle Ane Alencarové, ředitelky Institutu pro výzkum životního prostředí v Amazonii (IPAM), lze zvyšující se počty požárů vysvětlit pouze intenzivnější těžbou a odlesňováním, nikoli nepříznivým vývojem klimatu.
Nemůže za to klima, ale člověk
„Letos nemáme extrémní sucho jako v letech 2015 a 2016 a nedošlo ani k žádným extrémním povětrnostním událostem, jež by nárůst případů požárů vysvětlovalo. V letech 2017 a 2018 jsme zaznamenali dostatek dešťových srážek. A letos nepřišlo nic, co by způsobilo větší sucho, jako například El Niño. Neexistuje tedy žádná spojitost mezi letošními požáry a vlivem měnícího se klimatu,“ uvedla Alencarová. Na vině tedy budou především zemědělci a těžaři, kteří se snaží řízenými požáry odlesňovat půdu určenou pro pole a pastviny dobytka, nebo pro těžbu nerostných surovin, případně dřeva. Těmto aktivitám dal zelenou současný brazilský prezident Jair Bolsonaro, který výrazně omezil ochranu přírody ve prospěch komerčního využívání přírodního bohatství země.
K TÉMATU: Společnost Laguna organizuje záchranu zvířat v paraguayské části Pantanalu. Pomoci můžete i vy
Vypálená území, na kterých před požáry stály deštné pralesy, přijdou o většinu živých organismů. Nejsou totiž chráněny přes přímým sluncem a pro řadu živočichů i rostlin se stávají neobyvatelnými. Ptáci přijdou o zdroj potravy i hnízdní příležitosti, a naopak jsou vystaveni napospas predátorům. Některé endemické druhy mohou kvůli lokálním požárům dokonce vyhynout. Nejhorší však budou dlouhodobější následky – nejen pro Brazílii a další jihoamerické země, ale i pro celý svět – neboť Amazonie má důležitou roli v produkci kyslíku, jež bude nyní omezena.
Úvodní foto: IBAMA
