Jan Potůček 
DOPLNĚNO VYJÁDŘENÍ ČSCH – K bezprecedentnímu kroku se v souvislosti s šířením ptačí chřipky typu H5N1 přenosného na člověka rozhodla Státní veterinární správa ČR. Od úterý 23. listopadu nařídila všem komerčním i soukromým chovatelům přemístit veškerou drůbež chovanou pod širým nebem do uzavřených budov v hospodářstvích, kde je chována. Majitelé drůbeže musí zároveň zajistit, aby drůbež dostávala pitnou vodu a krmivo v těchto uzavřených budovách anebo alespoň pod přístřeškem tak, aby nemohlo být kontaminováno trusem volně žijících ptáků. Rovněž uskladnění krmiva a podestýlky má být takové, aby se do něj nemohl dostat trus divokých ptáků, kterým se ptačí chřipka nejčastěji přenáší. Naopak pořádání ptačích burz zakázáno není.
Nařízení vstoupilo v platnost okamžitě a jeho dodržování budou kontrolovat krajské veterinární správy pod pokutou až 100 000 Kč pro fyzickou osobu a 2 000 000 Kč pro právnickou osobu. Chovatelé, jejichž hospodářství neumožňuje splnit podmínky nařízení, musí neprodleně o této skutečnosti informovat místně příslušnou krajskou veterinární správu Státní veterinární správy nebo Městskou veterinární správu v Praze Státní veterinární správy. Výjimku ze zákazu chovu pod širým nebem mají chovatelé běžců (pštrosů) a holubů. I ti ale mají zajistit podávání pitné vody a krmiva pod přístřeškem. Pro všechny chovatele drůbeže pak platí omezení počtu lidí, kteří se starají o chov, na minimum, aby nedošlo k zanesení nákazy na oblečení a podrážkách bot.
Mimořádná veterinární opatř… by Jan Potůček
Přísnější postup je kvůli typu ptačí chřipky přenosnému na člověka
„Státní veterinární správa apeluje na všechny chovatele drůbeže, aby nařízená mimořádná veterinární opatření ve vlastním i veřejném zájmu důsledně dodržovali. Žádáme je také o dodržování zásad biologické bezpečnosti v chovech, a aby neprodleně hlásili krajským veterinárním správám případné změny zdravotního stavu či zvýšené úhyny ve svých chovech,“ uvedl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád. Z hlediska biologické bezpečnosti je zásadní zejména zabránění přímému kontaktu drůbeže s volně žijícími vodními ptáky, zabránění přístupu volně žijících ptáků ke krmivu a vodě a ochraně krmiva, steliva a vody před znečištěním trusem těchto ptáků. Neméně důležité je sledovat zdravotní stav drůbeže a ptactva.
V České republice bylo od konce září potvrzeno již pět nových ohnisek ptačí chřipky v chovech drůbeže. Nákaza byla potvrzena také u několika uhynulých volně žijících vodních ptáků v různých částech republiky. „To svědčí o cirkulaci viru v populaci volně žijících ptáků a zvýšeném riziku výskytu nákazy na celém území České republiky. Ve většině případů vyšetření prokázalo vysoce patogenní variantu subtypu H5N1, která může být potenciálně přenosná na člověka. Zatímco v předchozích letech začínala vlna ptačí chřipky v tuzemsku zpravidla po Novém roce, letos se tak děje již o několik měsíců dřív,“ varuje SVS, podle níž k výraznému nárůstu počtu nových ohnisek ptačí chřipky, a to jak u volně žijících ptáků, tak v chovech, dochází v celé Evropě.
Typ ptačí chřipky, která se objevuje v Česku, se poprvé přenesl na člověka. Objev ohlásilo Rusko
Sdělení ČSCH k zákazu chovu drůbeže pod širým nebem
Státní veterinární správa reagovala na zvýšený výskyt ptačí chřipky, rovnající se svým rozsahem epidemii, zásadním opatřením. Zakázala chov drůbeže pod širým nebem. Pro majitele drůbeže to znamená chovat drůbež pouze v budovách a speciálních stavbách určených pro chov drůbeže, aby se zamezilo kontaktu s volně žijícím ptactvem, které nákazu šíří. Za nedodržení tohoto opatření hrozí vysoká finanční pokuta. (Výjimka byla udělena pouze chovům holubů a běžců, jako jsou pštrosi).
Veterináři v České republice byli nuceni utratit v letošním roce vinou ptačí chřipky již zhruba půl milionu ptáků, nemoc zásadně postihla především velkochovy drůbeže.
Drůbež chovaná v malochovech je přivyklá pobytu venku, opatření se citelně dotýká v prvé řadě chovů vodní drůbeže, která je pobytem v uzavřených prostorách značně stresována.
Mgr. Ondřej Matouš, předseda Ústředního výkonného výboru Českého svazu chovatelů, jednal s čelnými představiteli Státní veterinární správy a Ministerstva zemědělství ČR o udělení výjimky také pro drobné chovy. Argumentoval především zásahem do pohody zvířat, která jsou u drobnochovatelů přivyklá volnému pohybu venku.
Drobným chovům, náležejícím především (ale nejen) členům Českého svazu chovatelů, byla udělena po tomto jednání výjimka. Drůbež může být chována venku, ale krmivo a napájení MUSÍ být umístěno v budovách, aby se zamezilo přístupu volně žijícího ptactva. Vodní drůbež NESMÍ být pouštěna na volné vodní plochy, kde by se setkala s volně žijícím ptactvem. Pokud má chovatel možnost venkovní prostor s drůbeží zasíťovat, doporučuje se toto opatření.
V případě, že někteří chovatelé nemohou drůbež uzavřít, respektive nemohou ani krmivo a napájení pro drůbež podávat v budovách či speciálních stavbách určených pro chov drůbeže, je naprosto nezbytné, aby tuto skutečnost nahlásili příslušné krajské veterinární správě.
Při zjištění, že drobnochovatelé nedodržují, byť rozvolněné, nařízení, se chovatelé vystavují finančním sankcím.
Úvodní foto: Vmenkov / Wikimedia Commons
