Jan Potůček 
Rekordní počet kriticky ohrožených neofém oranžovobřichých ve zdraví dorazil ze zimovišť na jihu Austrálie na jejich jediní známé hnízdiště Melaleuco na Tasmánii. K pondělku jich bylo 58, tedy od sedm více než loni, kdy šlo o největší počet za déle než dekádu. Z navrátivších ptáků je 31 samic a 27 samců, informovali zástupci tasmánského vládního programu na záchranu neofém oranžovobřichých. Většinu pak tvoří ptáci vylíhnutí ve volné přírodě (39), dalších 19 pochází ze zajetí, ale absolvovali migraci s dalšími neofémami. Přesnou polovinu navrátivších, tedy 29, tvoří jednoletí ptáci, zbylých 29 je ve stáří dvou a více let. To však nejsou všechny neofémy oranžovobřiché, které se nyní nachází na Melaleucu.
Ochránci během jarní sezóny vypustili do přírody ještě 19 ptáků odchovaných v zajetí, takže celkem je na hnízdišti 77 ptáků, z toho 39 samic a 38 samců. „Vyrovnaný podíl pohlaví nás těší, většina samic bude mít možnost najít si druha pro hnízdění,“ těší se ochranáři. Počet navrátilců ze zimovišť přitom ještě nemusí být konečný, neofémy přilétají až do poloviny prosince. V tuto dobu ochránci provedou další podrobné sčítání. „Hnízdní sezóna je v plném proudu a očekáváme, že se v hnízdech objeví první vejce. Těšíme se na náš lednový monitoring, kdy budeme hodnotit úspěšnost hnízdění,“ uvedli zástupci záchranného programu pro neofémy oranžovobřiché. Počet navrátivších ptáků chtějí aktualizovat každé pondělí prostřednictvím své stránky na Facebooku.
Z Tasmánie do zimovišť v Austrálii odlétlo 192 neofém oranžovobřichých, nejvíce od konce 80. let
Poměr vracejících se ptáků se zvyšuje
„Překročení loňského počtu navrátivších se neofém a dva dobré roky za sebou jsou povzbudivé známky obnovy populace těchto papoušků. Společně s nedávným vypouštěním další skupiny ptáků odchovaných v zajetí je to skvělý začátek letošní hnízdní sezóny,“ věří ochránci. Vysoký počet ptáků, kteří dokáží absolvovat cestu do a ze zimovišť je velmi důležitý, protože jedině oni mohou naučit novou generaci neofém migrovat na zimu do teplejších oblastí. Ptáci, kteří by z Tasmánie po vyhnízdění neodlétli, by zimu nepřežili. Proto není obnova populace těchto kriticky ohrožených papoušků tak jednoduchá: nejde pouze o to vypouštět do přírody neofémy odchované v zajetí, je třeba pečlivě vybírat jedince, kteří jsou fyzicky schopní podstoupit takovou náročnou cestu.
V minulosti ochránci část divoké populace na hnízdišti odchytávali a přes zimu je drželi v záchranné stanici na Tasmánii, aby eliminovali přirozené ztráty ptáků, kteří nepřežili dlouhý a náročný let přes Bassovu úžinu do Austrálie a zpět. Na hnízdišti pak ochránci neofémy pravidelně přikrmují. Dlouhodobým cílem záchovného programu je ale postupně omezovat lidskou pomoc neofémám, aby jejich populace byla co nejvíce soběstačná. O tom, že migrace do Austrálie a zpět není vůbec jednoduchá, svědčí fakt, že z ptáků, kteří po hnízdění odletí z Tasmánie do Austrálie, se na jaře na Melaleuco vrátí zhruba čtvrtina. Tento poměr ale postupně roste, protože loni z hnízdiště do zimovišť odlétlo 192 neofém oranžovobřichých, nejvíce od konce 80. let minulého století.
Úvodní foto: Mark Holdsworth, Friends of the OBP
