Jan Potůček Rozluštit záhadu, jak se u pravěkých ještěrů, kteří po přechodu z vody na souš začali létat, vyvinulo první peří, by mohl pomoci nález kůže „papouščího dinosaura“ ze severovýchodní Číny. Zkamenělou pokožku analyzoval tým vědců pod vedením dr. Zixiao Yanga, který označuje tuto fosilii za „skrytý drahokam“. Spatřit ji totiž lze pouze pod UV lampou. Vědecký tým je přesvědčen, že „papouščí ještěr“ nebo „Psittacosaurus“, jak jej nazvali, byl veliký jako větší pes, žil v lesích na území dnešní Číny, Ruska a Mongolska a byl býložravý. Žít měl asi před 130 miliony let. Odborníci na fosilie se domnívají, že tento dinosaurus měl na části těla kůži podobnou plazům a na jiné části kůži podobnou ptákům, včetně náznaků prvního opeření.
Podle Ziaxiao Yanga je objev tak zachovalé kůže velmi vzácný. „Zpočátku jsme opravdu neviděli moc velkou naději na nalezení měkkých tkání, protože pouhým okem se zdá, že se u tohoto vzorku zachovaly pouze kosti. Ale nevzdali jsme to, protože jsme věděli, že během procesu, kdy dochází ke vzniku zkameněliny, mohou být některé měkké tkáně nahrazeny minerály, které se mohou prolínat se sedimenty,“ prozradil. „Když jsem zapnul UV lampu, pocítil jsem, jako by mi srdce přestalo bít. Na fosilii se objevily velké skvrny šupinaté kůže, které pokrývaly celý hrudník a břicho a pod ultrafialovým světlem doslova zářily zlatožlutou barvou.“ Zkamenělá kůže vznikla z oxidu křemičitého, což je materiál, který se používá k výrobě skla.
První dinosaurus s náznakem peří na ocasu
Fakt, že zkamenělou kůži nebylo možné vidět bez UV lampy, přiměla tým k úvahám, že by mohly existovat další podobné vzorky, které už byly objeveny, ale stále čekají na odhalení v muzejních a univerzitních depozitářích. Podrobným zkoumáním Psittacosaura zjistili, že zatímco po těle měl šupinatou kůži jako ještěr, na ocase mu vyrůstalo peří. Podle profesorky Marie McNamarové, které se rovněž podílela na zkoumání Psittacosaura, se v minulosti prováděl průzkum řady fosilií s peřím, ale narazit u fosilií na kůži je mnohem vzácnější. „Dospěli jsme k závěru, že kůže a peří podobné těm, co mají ptáci, se původně vyvinuly jen v určitých částech těla, zatímco zbytek kůže byl šupinatý, aby ještěra ochránil před dehydratací a parazity,“ dodal profesorka.
„Jsme přesvědčeni o tom, že jde o prvního dinosaura, u kterého docházelo k experimentu s peřím, a proto mohl přežít a předat geny pro vývoj peří i svým potomkům,“ říká Maria McNamarová. Psittacosaurus měl podle vědců zahnutý zobák podobný dnešním papouškům, podle kterého ho pojmenovali. Díky tomuto zobáku se mohl orientovat na konzumaci rostlinné potravy. Nalezený vzorek představuje dinosaura dlouhého 66 cm, který uhynul, když mu byly přibližně tři roky. Nález pochází ze soukromé sbírky, odkud byl v roce 2021 věnován univerzitě v čínském Nanjingu. V minulosti jiné vědecké týmy objevily kosterní pozůstatky dalších druhů dinosaurů připomínajících dnešní papoušky, například oviraptory v mongolské poušti Gobi a americké Montaně.
Úvodní foto: Knihovna obrazů De Agostini
