UVNITŘ VIDEO – Nezvyklé schopnosti kakaduů goffin odhalil výzkum vědeckých týmů z univerzit ve Vídni a Oxfordu. Papoušci dokázali sledovat dráhu objektů, které jim dočasně mizely z dohledu a správně odhadli, kde se znovu objeví. Také pochopili, že pamlsek, který ještě před chvílí viděli, zmizel v jednom z neprůhledných šálků a dokázali odhalit, v kterém. Takové pokusy jsou schopny řešit čtyřleté děti nebo vybraní primáti, upozornil server Science20.com. Experiment vycházel z úkolů, které v roce 1950 vymyslel psycholog Jean Piaget.
Zabrala motivace na skrytý pamlsek
Pokusy měly několik etap. V první vědci umistili na kovový nosič pamlsek, přikryli jej pokličkou a pomoci magnetu pod stolem jím posouvali po desce stolu mezi třemi krabičkami. Vždy zajeli za krabičku, vrátili se zpět na místo, zvedli pokličku, aby kakadu viděl, zda pod ní pamlsek zůstal, a poté jej znovu přikryli pokličkou a přemístili ji za další krabičku. Poté, co se pod pokličkou už palmsek nenacházel, kakadu bezchybně zamířil ke krabičce, za kterou zůstal pamlsek a snědl ho. Správné umístění papoušek odhlalil i poté, co úkol neskončil po uschování pamlsku za jednou z krabiček, ale následoval mezistupeň s jedním odhalením pokličky, pod kterou už nic nebylo.
K TÉMATU: Vědce překvapil kakadu, který „vyrábí“ hůlky, aby si mohl přes pletivo přitáhnout hračku
Složitější pokus představovaly nechvalně známé „skořápky“. Vědci umístili na stůl tři pohárky, do prostředního viditelně umístili pamlsek, přikryli jej a poté vyměnili pozice středního a jednoho krajního pohárku. Pak ještě vyměnili oba krajní pohárky, ale kakadu neomylně zamířil k tomu správnému, povalil ho a pamlsek spořádal. V dalším experimetu byly stejné tři pohárky umístěny na podélném prkénku a věděc jím pootočil o 180 stupňů. Přesto si papoušek zapamatoval, kde palmsek je a opět jej odhalil. To samé se opakovalo ve chvíli, kdy byl palmsek skryt do jednoho ze tří pohárků a vědci s kakaduem nejprve obešli stůl dokola o 360 stupňů, než ho nechali hledat.
Náročnější úkoly šly papouškům lépe
Experimentu se zúčastnilo osm kakaduů goffin. „Většina z nich snadno a spontánně řešila úkoly s transpozicí, otočením a translokací, ale pouze dva vybrali okamžitě a spolehlivě správnou polohu u původní piagetovské úlohy, při níž se malý šálek posune za dvě z tří větších krabiček,“ přiblížila Birgit Szabo z vídeňské univerzity. Podle manažerky projektu Alice Auerspergové je paradoxní, že oproti malým dětem dělaly kakauům větší problémy lehčí piagetovské úlohy. „Třeba transpozice jsou velmi náročné na pozornost, protože dva mizící objekty jsou přesouvány současně,“ vysvětlila.
Podle Auguste von Bayern z Oxfordské univerzity je pravděpodobné, že papoušci mají tak dobré prostorové vnímání kvůli náročnosti hledání potravy ve volné přírodě, kdy musí v jednom okamžiku sledovat, kudy letí a zároveň pozorně sledovat zem pod sebou kvůli potravě. „Zjištění, že kakaduové goffin jsou schopni řešit úkoly spojené s transpozicí, rotací a translokací, které představují velké kognitivní zatížení paměti, bylo překvapivé a vyzývá k zopakování podobných pokusů, abychom lépe pochopili význam takových schopností z hlediska jejich etologie a společenského chování,“ uzavřel Thomas Bungnayer z Univerzity Vídeň.
Úvodní foto: Univerzita Vídeň