Jan Potůček 
UVNITŘ VIDEO – Nepůvodní invazní druhy živočichů a rostlin se nejrychleji šíří v uzavřených ekosystémech na ostrovech. Vyplývá to ze studie mezinárodního týmu výzkumníků z patnácti zemí světa, na které se podíleli i dva Češi: Petr Pyšek a Jan Pergl z Botanického ústavu Akademie věd České republiky a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Práci, kterou koordinovala univerzita v britském Durhamu, zveřejnil časopis Nature Ecology and Evolution. Studie je založena na souhrnných datech o osmi skupinách organismů, jejichž výskyt byl hodnocen na 186 ostrovech a 423 pevninských oblastech po celém světě.
Nejhůře je na tom Havaj, Zéland a Malé Sundy
Místa s nejvyššími počty zdomácnělých nepůvodních druhů, takzvané „hotspots”, se nacházejí nejvíce na ostrovech a v pobřežních oblastech. „O ostrovech je to známo, ale zde poprvé v globálním měřítku ukazujeme, že přímořská místa, kudy se mnoho druhů rostlin a živočichů na pevninu dostává, sama fungují jako ohniska pro šíření dále do nitra kontinentů. I zde platí, že čím výkonnější ekonomika a vyšší hustota obyvatelstva, tím lepší podmínky jsou vytvořeny pro nepůvodní druhy, ale tento obecný princip nejsilněji působí právě na ostrovech,“ říká Petr Pyšek, jeden z českých spoluautorů studie.
K TÉMATU: Havaj řeší problém s invazními alexandry malými. Tisíce ptáků drancují sady a pole
Mezi tři regiony nejvíce postižené invazními druhy patří podle vědců Havajské ostrovy, Severní ostrov Nového Zélandu a indonéské Malé Sundy. Na Havajských ostrovech žije velký počet zdomácnělých druhů ze všech skupin, které studie zahrnula. Patří mezi ně například ryby živorodky, zdivočelá prasata nebo invazní dřevina voskovník makaronéský. Nový Zéland na tom není o mnoho lépe, neboť polovina jeho flóry je tvořena nepůvodními druhy a predátoři mezi savci představují vážné ohrožení pro mnoho ptačích druhů, které v průběhu evoluce na izolovaném ostrově nemusely takovému nebezpečí čelit.
Ráj invazních papoušků? Kalifornie a Florida
Kontinentálním oblastem s největším počtem invazních druhů vévodí Florida, kde mají problémy například s krajtou tmavou z Asie, ale také se zde vyskytuje velký počet méně známých zavlečených druhů mravenců. Florida společně s Kalifornií je také známou domovinou nepůvodních druhů papoušků, jenom v Kalifornii jich žije třiadvacet druhů. V Evropě sice počty zdomácnělých druhů cizího původu nedosahují takových hodnot jako na výše zmíněných ostrovech, mezi pevninskými oblastmi však patří k poměrně ohroženým. Dokládá to trvalá přítomnost známých invazních druhů, jako je alexandr malý nebo veverka šedá, která vytlačuje v některých zemích, jako například v Británii, domácí veverku.
ČTĚTE TAKÉ: Madrid čelí invazi pěti tisíc mníšků šedých, v celém Španělsku jich žije už přes 20 tisíc
Do Británie bývají zavlékány i některé méně známé druhy pavouků, jako je jedovatá snovačka ostrovní, kterou do země nechtěně dováží firmy zabývající se importem exotického ovoce. „Pokud jde o příčiny rozdílných počtů zdomácnělých nepůvodních druhů v jednotlivých oblastech světa, hraje roli především ekonomická situace regionu a intenzita vlivu člověka, v menší míře pak také klima; v různých oblastech jsou tyto faktory různě významné a jejich důležitost se liší i v rámci jednotlivých skupin organismů,‟ upozorňuje Wayne Dawson z University v Durhamu, vedoucí autor studie.
Úvodní foto: Wikimedia Commons / J.M.Garg
