Časopis Papoušci vyhrožuje serveru Ararauna.cz kvůli fotografiím, na kterých se Alena Winnerová „málo směje“

Dlouho jsem se rozmýšlel, zda tuto absurdní historku zveřejňovat. Před časem jsem se přihlásil na tradiční seminář „Svět papoušků a lidí“, který co dva roky pořádá redakce časopisu Papoušci. Jak se akce blížila, ozvala se mi ředitelka redakce Papoušků Alena Winnerová s nabídkou, zda bych se nechtěl semináře zúčastnit gratis jako akreditovaný novinář. „Evidujeme vaši přihlášku na VIII. seminář SVĚT PAPOUŠKŮ A LIDÍ. Pokud zájem o účast stále trvá, prosím o brzkou zprávu, věnujeme vám novinářskou vstupenku,“ napsala mi v odpovědi na mou otázku, proč ve vedení Papoušků skončil šéfredaktor Ladislav Žoha. Souhlasil jsem, na seminář jsem se chystal tak jako tak.

Po příjezdu na akci jsem měl připravenou vstupenku i všechny materiály jako ostatní účastníci, Alena Winnerová mě dokonce dovedla do první řady kongresového sálu na místo, které bylo původně určeno Rudolfu Strnadovi, známému chovateli mutačních papoušků z Českých Budějovic. Prý abych mohl lépe fotografovat… Během semináře mě Alena Winnerová požádala, abych ji nefotografoval z profilu, ale spíš v detailu, aby na fotografiích nevypadala „tlustá“. Ačkoli jsem měl její snímky i z profilu, jako například tento…

… a nebo tento…

…nakonec jsem použil spíše detaily – s výjimkou úvodního společného fota všech přednášejících. Na akci nepadlo ani slovo o tom, že bych tam nemohl fotografovat nebo že by si redakce Papoušků vymiňovala možnost výběru fotografií, které budou zveřejněny na Ararauně (což bych stejně odmítl). O to víc mě překvapil e-mail od „stážisty“ redakce Papoušků Michala Račanského, který mi dorazil hned v pondělí 11. září, v den vydání mojí reportáže ze semináře na Třech věžičkách.

„Vyměňte fotky, ať se na nich víc usmívá“

Předmět: Prosba – výměna fotek

Dobrý den, pane Potůčku,

vřele děkujeme za uveřejnění velmi pěkně napsaného článku o námi pořádaném VIII. semináři SVĚT PAPOUŠKŮ A LIDÍ na vašem webu ararauna.cz.

Jsme rádi, že jste za námi přijel a těšíme se na další spolupráci.

Mám jednu prosbu od paní Winnerové, která Vás velice pozdravuje. Budeme teď v týdnu posílat portfolio o jejích aktivitách do nakladatelství v USA a mimo jiných tam budeme rovněž uvádět odkaz na vaše stránky. V této souvislosti bychom si vás dovolili poprosit, jestli by bylo možné fotografie T12 a T19 (viz příloha) vyměnit za nějaké snímky, kde se více usmívá nebo je raději úplně smazat. Případně bychom vám mohli zaslat nějaké náhradní my. Bylo by to myslíte možné?

Velmi děkujeme za pochopení a přeji zatím pěkný den.

S přátelským pozdravem,

Michal Račanský
STÁŽISTA

E-mail: redakce@papousci.com

Požadavek na stáhnutí fotografií, které nijak Alenu Winnerovou nepoškozovaly, ba právě naopak – jenom se na nich „málo smála“, jak píše „redakční stážista“ – mi přišel hodně absurdní, a tak jsem na něj ani nereagoval. Popravdě řečeno nemám během pracovních dní zrovna moc času řešit nepracovní záležitosti, a tak jsem se domníval, že když zprávu ponechám bez odpovědi, redakce Papoušků sama pochopí, jak je její požadavek nesmyslný. Nestalo se. V pátek 15. září přichází druhý e-mail, tentokrát od manžela Aleny Winnerové, Josefa Winnera.

„Stáhněte fotky z naší soukromé akce“

Předmět: Fwd: Prosba – výměna fotek

Vážený pane Potůčku,

kolega Vám již e-mail s naší prosbou zasílal a bohužel se nic nezměnilo. Žádáme Vás o odstranění fotografií T12, T19 – viz příloha z článku – https://www.ararauna.cz/2017/09/lars-lepperhoff-pokrtil-na-seminari-casopisu-papousci-u-jihlavy-ceske-vydani-knihy-arove/ – nejlépe ještě během dnešního dne.

S uveřejněním těchto dvou fotografií z námi pořádané soukromé akce nesouhlasíme.

S mnoha přátelskými pozdravy a poděkováním za pochopení,

Josef Winner
Redakce časopisu PAPOUŠCI
www.papousci.com

Po této zprávě jsem zalapal po dechu. Seminář časopisu Papoušci totiž nebyla vůbec žádná soukromá akce, ale veřejný odborný seminář a redakce Papoušků neměla vůbec žádné právo zasahovat do toho, jaké fotografie z něj zveřejním. Notabene pokud nešlo o nějaké hanlivé snímky. Proto okamžitě odpovídám:

Dobrý den,

nezlobte se, ale nebyla to žádná soukromá akce, fotografie jsou moje a já rozhoduji o tom, co na svém webu zveřejním a co ne. Nepovažuji tyto snímky za špatné a nehodlám ztrácet čas editací týden starého článku jenom proto, že se někomu nelíbí, jak vypadá na fotce.

Mějte se hezky.

—
Jan Potůček
provozovatel webu Ararauna.cz

Následující den, v sobotu 16. září, přichází druhý e-mail od Josefa Winnera, který nasazuje celé absurdní komunikaci korunu.

„Pokud nestáhnete fotky, podnikneme právní kroky“

Předmět: Výzva 2 – výměna fotek

Vážený pane Potůčku,

respektujte prosím to, že u vstupu do seminářové místnosti (kam byl vstup možný pouze s platnou vstupenkou) byl na viditelném místě list s textem, že se na akci smí fotografovat pouze se souhlasem pronajímatele kongresového sálu, dále pak, že fotografie mohou být uveřejněny na webech a tištěných médiích pouze s písemným souhlasem pronajímatelem sálu.

Dovoluji si vás upozornit, že ochranu podoby a soukromí člověka upravuje nový občanský zákoník (89/2012 Sb.) a ten v § 84 říká, že zachytit podobu člověka tak, aby podle ní byl identifikovatelný, je možné jen s jeho svolením. Manželka s uveřejněním avizovaných fotografií písemný souhlas nedala.

Opět tedy žádáme o odstranění fotografií. V případě, že (zatím) dvě požadované fotografie z vašeho komerčního webu neodstraníte do 20.9.2017, bude naše nakladatelství již dále postupovat dle platných zákonů ČR.

S přátelským pozdravem,

Josef Winner
zástupce společnosti Nakladatelství DONA, s.r.o.

To už začíná zavánět vyhrožováním. Vůbec se mi nelíbí zmínka, že do seminářové místnosti byl vstup možný pouze s platnou vstupenkou, protože mi tím Josef Winner naznačuje, že jsem na akci přišel načerno bez placení (přitom mi Alena Winnerová sama nabídla novinářskou akreditaci a u prezence jsem dostal visačku se svým jménem a byl jsem uveden mezi účastníky). Žádné upozornění na to, že se na akci smí fotografovat pouze se souhlasem pronajímatele kongresového sálu, jsem nezaregistroval (pochybuji, že takový písemný souhlas měli manželé Bartlovi, kteří seděli a fotografovali ze stejné řady jako já, a desítky dalších účastníků semináře, kteří fotky hned zveřejňovali na Facebooku) a věřím, že pokud tam někde bylo, jistě by mě na ně Alena Winnerová, která mě osobně vedla do první řady, aby se mi „lépe fotilo“, na ně upozornila. Nestalo se tak na začátku akce, během ní, ani po jejím ukončení. S Alenou Winnerovou jsem se bavil během semináře několikrát. Kromě prosby, abych ji nefotografoval z profilu, neměla ke zveřejňování snímků ze semináře žádný požadavek.

Odvolávání se na ochranu soukromí kvůli zveřejnění fotografií z veřejné akce, navíc od člověka, kterého pořadatel sám o vlastní vůli pozval formou novinářské akreditace, je do nebe volající nesmysl. Novinář může pořizovat z veřejných akcí zpravodajské fotografie, které může libovolně zveřejňovat, aniž by se musel ptát osob zachycených na snímku, zda tak smí učinit. Věřím, že Alena Winnerová i její manžel tohle dobře vědí a jenom zkouší moji případnou neznalost. Po dvaceti letech novinářské praxe jsem ale v právech a povinnostech novinářů celkem zběhlý a nenechám se zastrašit.

Požadavek na odstranění fotografií z nezávislého serveru, který nijak nepodléhá vydavatelství Dona, je naprosto neakceptovatelný. Pro někoho je to možná prkotina. Vyhodit dvě fotky z článku přeci může trvat tak jednu minutu. Jistě, ale zároveň by to znamenalo situovat se do role poslušného lokaje, který si nechá diktovat od jiných, co smí a nesmí dělat na svém vlastním webu. Je to prostě nemyslitelné.

Není to poprvé, co mi časopis Papoušci vyhrožuje právními kroky. Už před pěti lety, kdy dnešní (zřejmě – podle prohlášení Aleny Winnerové na semináři na Třech věžičkách) šéfredaktorka Milena Vaňková otiskla článek, který opsala z webu Ararauna.cz, mi vydavatel Papoušků hrozil žalobou, když jsem se proti takovému jednání ohradil.  Dnešní situace mi jen potvrzuje, že byť jen komunikovat s touto sortou lidí představuje riziko, protože od nich kdykoli můžu čekat kudlu do zad. Ostatně, jsem jen jeden z mnoha, kdo má s vedením redakce časopisu Papoušci takovouto zkušenost. Vím o případu, kdy časopis Papoušci použil fotografie Martina Papače a záměrně vymazal fotokredit, aby ho nemusel uvádět jako autora. Mojí výhodou je, že můžu svoji zkušenost zveřejnit a věřte mi, že to dělám rád. Na případný soudní spor se těším.

Trhněte si nohou

Josefu Winerovi jsem v sobotu 16. září odpověděl:

Pane Winnere,

jako novinář s dvacetiletou praxí vím, co to je zpravodajská fotografie a co si mohu a nemohu dovolit při fotografování na odborné konferenci a zveřejňování snímků z akce pro odbornou veřejnost. Respektujte prosím fakt, že prostě fotografie nevyměním ani pod Vašimi pohrůžkami. Pokud byste snad chtěl ve výhrůžkách pokračovat, milerád tuto naši konverzaci zveřejním, aby si chovatelská veřejnost udělala o Vaší redakci obrázek.

S pozdravem

—
Jan Potůček
provozovatel webu Ararauna.cz

Uvidíme, co se stane 20. září. Rád o tom budu čtenáře serveru Ararauna.cz informovat.

P.S.: Doufám, že úvodní fotka tohoto článku z hlediska kvality úsměvu vyhovuje.