Nedostatek samic u kriticky ohrožených latamů vlaštovčích vede k polygamii, mláďata mají více otců

Dramatický úbytek latamů vlaštovčích, nejrychlejších papoušků světa, vedl v přírodě k proměně jejich partnerského chování. Ptáci, kteří dosud vykazovali přísnou monogamii, se přeorientovali na vztahy s více partnery. Vyplývá to z analýz DNA mláďat, která ochránci přírody kontrolovali přímo na hnízdech, upozornil australský zpravodajský server ABC.net.au. Samic je chronický nedostatek, samci je početně třikrát převažují, a tak se samice snaží na tomto nepoměru „vydělat“. Za potravu, kterou jim donese libovolný samec do hnízda, jsou ochotny se s ním pářit. Ne vždy přitom jde o původního partnera samice, který s ní tvoří hnízdní pár.




Latamové hnízdí výhradně na Tasmánii a jde o pouhý jeden z dvou druhů papoušků, kteří jsou tažní. Z hnízdišť tedy na zimu migrují přes Bassův průliv do jižní Austrálie, stejně jako další kriticky ohrožený tasmánský papoušek – neoféma oranžovobřichá. Latamů v přírodě zbývá necelá tisícovka párů, které čelí útokům vakoveverek. Vědci odhadují, že až 83 procent hnízd latamů je zničeno těmito drobnými všežravými savci. Vakoveverka je schopna zlikvidovat vejce, mláďata i samici – proto je také takový nepoměr pohlaví u tohoto ohroženého papouška. Samice latamů se tedy snaží přebytek samců využít ve svůj prospěch a ve prospěch mláďat.

Latamové vlaštovčí jsou vůbec nejrychleji létajícími papoušky na světě. V zajetí je jich paradoxně dostatek. (Foto pro Ararauna.cz: Tomáš Kubelka)

Více otců ale znamená méně mláďat

Když samice potřebuje nakrmit, ozývá se specifickým hlasem, na který reagují všichni samci v okolí. Ornitolog a dlouholetý ochránce latamů Dejan Stojanovič si všiml, že samci, kteří na volání samice reagovali, nebyli vždy jejím partnerem. „Samice v podstatě signalizuje samcům: pokud mě nakrmíte, můžeme vyměnit potravu za sex,“ popsal Stojanovič. „Z našeho šetření vyplývá, že samice latamů mohou ve skutečnosti měnit potravu za větší výběr potenciálních otců svých mláďat,“ dodal. Testy DNA z odebrané krve a peří mláďat tuto teorii potvrdily. Z 370 mláďat testovaných na 120 hnízdech po dobu šesti let více než polovinu hnízd tvořili potomci se dvěma a více otci.

K TÉMATU: Zabiják latamů vlaštovčích: vakoveverky zlikvidují až 83% hnízd ve volné přírodě

Rozdílné otce měla mláďata zejména v oblastech s vyšší hustotou vakoveverek. Ve finále na tom ale latamové jako druh nevydělávají, protože hnízda, v nichž jsou mláďata od monogamního páru, mívala v průměru po třech mladých, zatímco ta s více otci pouze dvě. Vědci tento rozdíl přičítají větší snaze původního partnera bránit hnízdní dutinu nejen před vakoveverkami, ale i dalšími samci. Méně se tak věnují shánění potravy a samice poté nemůže ukrmit větší počet potomků. Úbytek latamů v přírodě je tak enormní, že by druh mohl do 15 let zcela vyhynout. Každoročně se početnost divoké populace snižuje o pět procent.

Úvodní foto: Loroparque.com




Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.