Neznámá nemoc klátí lorie mnohobarvé v australském Brisbane. Je prý jako koronavirus

Křeče v nohou, které znemožňují přistát a udržet se větvi, pád na zem a marné lapání po dechu, které do hodiny skončí úhynem. Tak popisují ornitologové z australského města Brisbane záhadnou nemoc, která likviduje tamní populaci loriů mnohobarvých. Oblíbení papoušci, které lidi dokrmují na krmítkách ve svých zahradách, hynou po stovkách. Odborníci už varovali obyvatele města, aby papoušky nepřikrmovali, protože sdružováním u krmítek se nemoc šíří mezi větší počet papoušků. Nemoc přirovnávají ke koronaviru – šíří se také při osobním kontaktu a napadá plíce. Pro chorobu se vžil název syndrom paralýzy loriů či syndrom zaťatých pařátů.

Podle profesora Darryla Jonese z Griffithovy Univerzity jsou loriové mnohobarví novou nemocí tolik postiženi, protože jde o velmi společenské ptáky. „Navzájem bojují o potravu jako blázni a když se vzájemně štípají a dýchají v bezprostřední blízkosti, šíří virus,“ řekl Jones deníku Daily Mail Australia. Nemoc se poprvé objevila před třemi lety a letos už postihla stovky ptáků. Daily Mail zveřejnil fotografii 24 uhynulých loriů, které svědci nalezli pod jediným stromem. „Je to velmi podobné koronaviru, jde o zcela novou nemoc, o které toho moc nevíme. Zdá se, že se šíří, když se ptáci shromažďují ve velkých počtech,“ říká Jones.

Loriové mnohobarví šokovali vědce v Austrálii pojídáním syrového mletého masa

Nemoc se objevila i v Melbourne a Sydney

Profesor popsal, jak se syndrom paralýzy loriů pomalu šíří tělem napadeného papouška, dokud mu neselžou plíce a neudusí se. „Začíná to u nohou, takže když se pokusí přistát na větvi, nedokáže se na ní udržet a prostě spadne na zem, kde do hodiny uhyne,“ uvedl Jones. Odborníci se podle něj obávali, že se paralizovaní loriové stanou terčem predátorů nebo mravenců, kteří je sežerou zaživa. Ve většině případů ale nemoc zabila ptáka dříve, než ho mohl kdokoli napadnout. Brisbane je podle profesora Jonese epicentrem této záhadné nemoci. „Dostal jsem ale asi deset e-mailů od lidí z Melbourne, Sydney a Rockhamptonu, kteří popisovali přesně to samé, takže nemoc by mohla být rozšířenější,“ upozorňuje.

„Je alarmující, že takto hynou stovky ptáků. Pod jedním stromem se jich dají napočítat desítky,“ stěžuje si Darryl Jones. Přestože existuje jen málo teorií, proč ptáci takto hynou, veterinární zprávy poukazují na fakt, že důvodem by mohly být mutující rostliny. „Veterináři se omezili na hledání toxické potravy a kupodivu se zdá, že jedním z důvodů by mohl být africký tulipánový strom,“ říká profesor Jones. Lidé by podle něj každopádně neměli lorie přikrmovat, aby nevědomky nepřispívali k šíření viru. „Ptáci mají k dispozici obrovské množství přírodních zdrojů, takže přikrmovat nepotřebují,“ ujišťuje.

Úvodní foto: Kerianne Darking/Facebook