Usnadnit si práci při vyhledávání a monitoringu vzácných kakaduů hnědohlavých v přírodě chtějí prostřednictvím umělé inteligence ornitologové v Austrálii. Nejvzácnější z černých kakaduů je totiž ve volnosti velmi nenápadný a zpozorovat ho je velmi vzácné. Vědci se proto spojili s Australian Acoustics Observatory (A20), Queenslandskou technickou univerzitou a australskou pobočkou společnosti Google, aby vytvořili systém, který dokáže během několika minut zpracovat tisíce hodin nahrávek a izolovat z nich hlasy konkrétních ptačích druhů. Systém se testuje právě na kakaduech hnědohlavých, jejich populace byla těžce zasažena četnými požáry během letních měsíců roku 2019, informoval The Sydney Morning Herald.
AI ušetří hodiny a hodiny ručního procházení záznamů
„Chceme vědět, kde se nachází,“ vysvětluje doktorandka Queenslandské technické univerzity Daniella Teixeira. „Zní to docela jednoduše, ale u mnoho druhů je ve skutečnosti obtížné zjistit, zda se na daném území vyskytují, což platí zejména o kakaduech hnědohlavých, jejichž chování se zastřeno tajemstvím a v přírodě jsou opravdu vzácní.“ Teixeira analyzuje nahrávky pořízené ve vhodných biotopech nejen proto, aby zmapovala, kde se papoušci vyskytují, ale také proč se tam zdržují. „Jde nám o to, zda na daných místech hnízdí, nebo se tam jenom tak poflakují,“ dodala s tím, že tak vědci mohou odhalit nejen hnízdiště, ale také důležitá hřadoviště a místa, kde se v různých ročních obdobích shlukují hejna mladých či dospělých ptáků.
Podobné techniky lze použít i při monitoringu invazních druhů nebo zda se reintrodukční programy setkávají s úspěchem a populace vypouštěných živočichů se zvětšují. Pasivní zvukové záznamníky vědci používají už řadu let, dosud však nebyli schopni tak rychle vyhodnotit hodiny záznamů. Ruční zpracování audionahrávek bylo příliš zdlouhavé a nepřesné. Oproti tomu umělá inteligence je nejen rychlejší, ale také nepoměrně přesnější. „Dokáže odhalit hlasy vybraného zvířete lépe než my,“ říká Daniella Teixeira. „Někdy dokáže detekovat příklady, řekněme, takového kakadua hnědohlavého, který je opravdu hodně vzdálený tomu, co známe z dosavadních záznamů. Hlasy jsou třeba hodně tiché, slabé nebo přehlušené jinými ptáky, případně větrem nebo deštěm.“
Ostrovní populace kakaduů hnědohlavých se drží: letos se podařilo sečíst 428 papoušků
Vědci mají více času na analýzu vyfiltrovaných hlasů
Podle Teixeiry ale stále zůstává prostor pro lidskou zkušenost. „Stále je důležité, aby člověk vyhodnotil, co všechny tyto zvuky znamenají. Ale můžeme věnovat více času takové interpretaci a méně hledáním hlasů kakaduů hnědohlavých ve zvukových nahrávkách,“ konstatuje Teixeira. Podle Toma Dentona, odborníka na akustiku a softwarového inženýra z australské pobočky Google model funguje na základě oddělení různých druhů zvířat a hlasů na nahrávce do různých kanálů, které pak vědci mohou izolovat a použít k prohledávání ještě větších souborů dat. „Když pracujeme s vědci a zvláště pokud se to týká ohrožených druhů, často nám kladou požadavky, které jdou opravdu do detailů,“ říká Denton.
Pokud člověk dokáže rozeznat rozdíl mezi křikem dospělých ptáků a mláďat, můžou vědci podle Dentona monitorovat konkrétní hnízdiště po dobu celého roku a získat představu o tom, jak se vyvíjí velikost populace a kolik mláďat se daří odchovávat. Stejný model lze využít k detekci jakýchkoli zvířat od koal až po ropuchy, upozorňuje Denton, a celé řešení je přístupné jako open source, aby tak Google podpořil ochranu přírody kdekoli na světě. Je tedy otázkou času, kdy ho začnou využívat i vědci v Evropě včetně České republiky, například při monitoringu invazních druhů zvířat podle celoevropského seznamu, který obsahuje i šest druhů ptáků.
Úvodní foto: Wikimedia Commons / Bowerbirdaus