Šíření původně asijských a afrických papoušků alexandrů malých do jednotlivých regionů Velké Británie pokračuje. Po Londýně, Birmighamu, Manchesteru či Glasgow se první invazní ptáci objevili také v Cambringi. Informovala o tom britská veřejnoprávní BBC s tím, že papoušci byli spatřeni v ovocných sadech a polích v Cotonu na předměstí Cambridge. „Je to poprvé, co jsme tu alexandry malé viděli,“ řekla stanici Anna Gazeley, jejíž rodina provozuje místní zemědělskou usedlost od roku 1922 a která vyfotografovala papoušky, jak posedávají na trsech slunečnic, z nichž vyzobávají semena. Nejbližší dosud známé biotopy obsazené alexadry malými se nacházely v Londýně, který je od Cotonu vzdálen necelých 90 kilometrů.
Bridget Suttonová z komunitního projektu Coton Loves Pollinators popsala, že papoušky nejprve zaslechla a teprve potom je spatřila. „Nemohla jsem uvěřit svým očím,“ uvedla. „Říkala jsem si, že sem ti ptáci nepatří. Trochu mě překvapilo, když jsem uslyšela jejich hlas a pomyslela jsem si, že to zní jako papoušek.“ Anna Gazeley mluví o surrealistickém zážitku jako v animovaném filmu od Disneyho, když uviděla prvního papouška, jak se houpe na slunečnici. „Měl zářivě zelené paří, růžový kroužek okolo krku a modrý odstín na zádech – je to opravdu krásný pták,“ popsala BBC. Stejní setkání prožívali obyvatelé Londýna a jihovýchodní Anglie už v 90. letech minulého století.
Důvod invaze v Británii? Obava lidí z psitakózy
Dodnes se přesně neví, kdy a kde se v Anglii objevili první volně žijící alexandři malí. Jedním z mýtů je, že se tak stalo při natáčení filmu Africká královna v roce 1951 v západním Londýně. Podle jiného první pár vypustil v centru Londýna hudebník Jimi Hendrix. Pravděpodobnější příčinou bylo ale podle BBC vypouštění domácích mazlíčků začátkem 30. let a poté v 50. letech. V té době se do hledáčku médií dostala „papouščí horečka“, dnes označovaná jako psitakóza, kterou se nakazili majitelé ptáků chovaných doma jako domácí mazlíčci. Respirační onemocnění mohlo vyústit v zápal plic a přenášelo se z papoušků na lidi. Ministerstvo zdravotnictví pak zakázalo po dobu 20 let veškeré dovozy ptáků do Británie.
„Vědci mají podezření, že lidé tehdy z obav před nemocí vypouštěli svoje domácí mazlíčky a že to mohli dělat i pochybní obchodníci se zvířaty,“ konstatuje BBC. Podle Anny Gazeley jsou alexandři dost přizpůsobiví a v Británii našli nový domov. „Nebojím se, že by mohli způsobit škody. Dokud máme naši zahradu, je tu spousta ovoce a další potravy, o kterou se můžeme podělit. Nemyslím si, že by alexandři mohli vytlačit některého z našich původních druhů ptáků,“ dodala pro BBC. Podle vědců ale alexandři představují konkurenci pro ty druhy ptáků, kteří hnízdí v dutinách stromů. Těch je všeobecný nedostatek a tudíž každý nový ptačí druh, který o ně bude soutěžit s původními ptačími druhy, představuje nebezpečí.
Úvodní foto: Wikimedia Commons / Sarbjit Bahga