Až osm let ve vězení mohou strávit pašeráci nebo majitelé nelegálně držených druhů papoušků, které podléhají povinnosti registrace podle mezinárodní úmluvy CITES. Česká justice ale zatím žádného pachatele neodsoudila. „Jde o velmi složité případy, které jsou stále v šetření,“ říká v rozhovoru pro server Ararauna.cz Martina Kaňková, mluvčí Generálního ředitelství cel a Celního ředitelství Praha. Zároveň popisuje, jakým způsobem celníci postupují při kontrolách podezřelých.
Celní správa je jednou ze státních institucí, která dohlíží na dodržování mezinárodní úmluvy o ochraně ohrožených druhů živočichů CITES. Pravidelně informujete o zadržených zásilkách pašovaných papoušků. Přibývá u nás těchto případů, nebo spíše ubývá?
Řekla bych, že se to spíše zlepšuje, jelikož máme k dispozici odborníky na odhalování těchto případů. U nás na Celní správě je má na starosti odbor pátrání, který se specializuje na porušování zákonů v oblasti daňových, celních a tranzitu zboží, a právě mezi ně patří i dodržování úmluvy CITES. Týká se v podstatě dovozu, vývozu a ochrany volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin.
Když říkáte, že máte na odhalování této trestné činnosti odborníky, o jak velkou skupinu lidí jde? Specializují se někteří z nich vyloženě jen na odhalování pašeráků zvířat?
Nespecializují se jenom na zvířata, jedná se o veškeré porušování zákonů v celní a daňové oblasti. Jde vlastně o pátrání po zboží, které uniklo celnímu dohledu, kamž patří i živočichové a rostliny.
A tito lidé jsou proškoleni, aby poznali jednotlivé druhy papoušků, nebo si ke každému případu zvou odborníky?
Když už dojde ke konkrétní akci, zveme k ní zástupce České inspekce životního prostředí (ČIŽP), která disponuje odborníky, co poznají jednotlivé druhy živočichů.
Takže když je nějaký zátah na pašeráky, jdou na něj zástupci ČIŽP přímo s celníky?
Přesně tak, přizveme je.
Jak vlastně dochází k odhalování pašeráků – jde spíše namátkové kontroly, nebo o dlouhodobé akce? U předloňského zadržení zásilky tří arů kobaltových jste uváděli, že šlo o akci, která trvala dokonce pět let. Bývají to většinou takto dlouho připravované akce, nebo to byla spíš výjimka?
Útvary pátrání jsou při odhalování a šetření trestní činnosti oprávněny používat takzvané operativní pátrací prostředky. Včetně podpůrných prostředků, jako je sledování osob a věcí, můžeme sledovat zásilky, můžeme použít informátory, jehož činnost směřuje i proti pachatelům závažných trestných činů a organizovanému zločinu. Naše Celní správa je v tomto ohledu zapojena do celé řady mezinárodních organizací, informačních systémů a různých pracovních skupin.
Spolupracujete i se zahraničními celními správami? Případ arů kobaltových zasáhnul nejen Českou republiku, ale i Německo a Portugalsko, kudy tito pašovaní papoušci putovali k nám. Koordinovali jste svůj postup?
Ano, naše správa spolupracuje s různými mezinárodními organizacemi, včetně celních správ ostatních zemí.
Poskytla jste mi přehled počtu zajištěných papoušků za léta 2010 a 2011, ale existuje nějaká dlouhodobější statistika za Českou republiku? Mezinárodní úmluva CITES je u nás uplatňována od roku 1997, nemáte data už od tohoto roku?
Celní správa si statistiku zabavených papoušků sama nevede, ale na stránkách ČIŽP v sekci CITES taková statistika je.
Existují nějaké druhy papoušků, na které se pašeráci zvlášť soustředí? V posledních dvou letech jsem si všimnul výrazného počtu zajištěných arů hyacintových a kakadu palmových.
To bych neřekla. Všeobecně se dá říci, že lidé se snaží porušovat zákony v těch oblastech, které jsou pro ně výhodné. To znamená, že jde určitě o druhy, které jsou ve vyšší cenové relaci.
Máte zjištěno, odkud pašeráci ty papoušky berou? Zda jde skutečně o mláďata vybraná z hnízd ve volné přírodě, nebo už další generace ptáků odchovaných v zajetí, jejichž rodiče ale byli získání rovněž nelegálně? A jsme cílovou zemí pašeráků?
Zvířata se pašují většinou ze zemí, kde volně žijí. Nedokážu v tuto chvíli říci, zda je Česká republika cílovým místem, nebo zda jsme jen tranzitní zemí. Všechny odhalené případy jsou v současné době stále v šetření. Ten konkrétní případ s ary kobaltovými dorozuje okresní státní zastupitelství v Hodoníně, kde byly tyto exempláře zajištěny.
Co se děje se zajištěnými papoušky od chvíle, kdy je zabavíte?
Tyto exempláře putují do záchranných center a o jejich osudu rozhoduje ministerstvo životního prostředí. Po zabavení jsou legalizovány, označují se kódem zboží podle státu, v němž byly zabaveny. Pak jsou jim ministerstvem životního prostředí vystaveny doklady a s těmito exempláři se dále nesmí komerčně nakládat. Zákon zakazuje další možnost předání původnímu držiteli, tedy vrátit tam, odkud byli ptáci pašováni.

Pokud se zjistí, že jde o ptáky, kteří byli někomu ukradeni, původnímu majiteli se tedy nevracejí?
Ne. V podstatě se to zatím ale nedá říci, protože případy jsou zatím v šetření. Ale zůstávají u nás v České republice.
Říkáte, že zabavení papoušci nejprve putují do záchranného centra. To je centrum, které provozuje ČIŽP a od ní potom putují do vybraných chovatelských zařízení, většinou do ZOO? Kdo o tom rozhoduje?
Ministerstvo životního prostředí. Záchranným centrem ale může být i zoologická zahrada.
Čili pokud arové kobaltoví, kteří byli předloni zabaveni v České republice, skončili v pražské ZOO, jde o konečnou stanici, pokud ministerstvo nerozhodne jinak?
Přesně tak.
Co se děje s lidmi, které zadržíte při pašování papoušků?
Zajistíme podezřelé a zahájíme trestní řízení. Poté se případ předává k věcně příslušnému policejnímu orgánu k vyšetřování.
Jaké tresty jim hrozí?
V případě správního řízení je věcně příslušným orgánem ČIŽP a ta může uložit pokutu do 1,5 milionu korun. V méně závažných případech může soud rozhodnout o peněžitém trestu, v závažnějších o odnětí svobody až na osm let.
Existuje nějaký případ pašeráka, který by u nás už došel do konce, tedy vynesení pravomocného rozsudku?
Nedošel, případy jsou nadále v šetření. Je to složitá věc, musí se zpětně vyhledávat původ pašovaných zvířat a okolnosti, za jakých se dostala na naše území.
Když jsem si pročítal tiskovou zprávu o zajištění arů kobaltových, stálo v ní, že na podobných případech se podílí chovatelé, kteří byli už opakovaně za podobnou činnost pokutováni, a přesto v ní pokračují. Stát jim v tom nemůže nijak zabránit.
To záleží na tom, jaký trest ti lidé dostanou. Je pravda, že často jde o chovatele, u kterých se dělají domovní prohlídky na základě sledování, které bylo dlouhodobé.
Neuvažuje stát o tom, že by jména takových chovatelů zveřejnil, aby varoval další potenciální pašeráky a překupníky?
To bohužel nemůžu říci, nejsme zákonodárci.
Když se znovu vrátím k případu arů kobaltových, šlo o ojedinělou akci českých pašeráků, nebo o promyšlený tah mezinárodní skupiny, která tyto papoušky přes naše území jenom provážela dál do nějaké jiné cílové země?
Bohužel, znovu musím zopakovat, že vám k tomu nemůžu říci nic, protože tento případ je stále v šetření.
Jakmile šetření skončí, bude možné k tomu případu říci více podrobností?
Určitě ano.
Podle dosavadních informací to vypadá, že arové kobaltoví pocházeli z Portugalska, kam pašeráci dovezli z Brazílie vajíčka, nechali je vylíhnout a jakmile byli ptáci schopni transportu, přes Německo směřovali k nám.
Domnívám se, že až se tento případ vyšetří, určitě Celní správa zveřejní podrobnosti.