Mluvčí Celní správy ČR: Žádný pašerák papoušků u nás zatím nešel za mříže

Až osm let ve vězení mohou strávit pašeráci nebo majitelé nelegálně držených druhů papoušků, které podléhají povinnosti registrace podle mezinárodní úmluvy CITES. Česká justice ale zatím žádného pachatele neodsoudila. „Jde o velmi složité případy, které jsou stále v šetření,“ říká v rozhovoru pro server Ararauna.cz Martina Kaňková, mluvčí Generálního ředitelství cel a Celního ředitelství Praha. Zároveň popisuje, jakým způsobem celníci postupují při kontrolách podezřelých.

Celní správa je jednou ze státních institucí, která dohlíží na dodržování mezinárodní úmluvy o ochraně ohrožených druhů živočichů CITES. Pravidelně informujete o zadržených zásilkách pašovaných papoušků. Přibývá u nás těchto případů, nebo spíše ubývá?

Řekla bych, že se to spíše zlepšuje, jelikož máme k dispozici odborníky na odhalování těchto případů. U nás na Celní správě je má na starosti odbor pátrání, který se specializuje na porušování zákonů v oblasti daňových, celních a tranzitu zboží, a právě mezi ně patří i dodržování úmluvy CITES. Týká se v podstatě dovozu, vývozu a ochrany volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin.

Když říkáte, že máte na odhalování této trestné činnosti odborníky, o jak velkou skupinu lidí jde? Specializují se někteří z nich vyloženě jen na odhalování pašeráků zvířat?

Nespecializují se jenom na zvířata, jedná se o veškeré porušování zákonů v celní a daňové oblasti. Jde vlastně o pátrání po zboží, které uniklo celnímu dohledu, kamž patří i živočichové a rostliny.

A tito lidé jsou proškoleni, aby poznali jednotlivé druhy papoušků, nebo si ke každému případu zvou odborníky?

Když už dojde ke konkrétní akci, zveme k ní zástupce České inspekce životního prostředí (ČIŽP), která disponuje odborníky, co poznají jednotlivé druhy živočichů.

Takže když je nějaký zátah na pašeráky, jdou na něj zástupci ČIŽP přímo s celníky?

Přesně tak, přizveme je.

Jak vlastně dochází k odhalování pašeráků – jde spíše namátkové kontroly, nebo o dlouhodobé akce? U předloňského zadržení zásilky tří arů kobaltových jste uváděli, že šlo o akci, která trvala dokonce pět let. Bývají to většinou takto dlouho připravované akce, nebo to byla spíš výjimka?

Útvary pátrání jsou při odhalování a šetření trestní činnosti oprávněny používat takzvané operativní pátrací prostředky. Včetně podpůrných prostředků, jako je sledování osob a věcí, můžeme sledovat zásilky, můžeme použít informátory, jehož činnost směřuje i proti pachatelům závažných trestných činů a organizovanému zločinu. Naše Celní správa je v tomto ohledu zapojena do celé řady mezinárodních organizací, informačních systémů a různých pracovních skupin.

Spolupracujete i se zahraničními celními správami? Případ arů kobaltových zasáhnul nejen Českou republiku, ale i Německo a Portugalsko, kudy tito pašovaní papoušci putovali k nám. Koordinovali jste svůj postup?

Ano, naše správa spolupracuje s různými mezinárodními organizacemi, včetně celních správ ostatních zemí.

Poskytla jste mi přehled počtu zajištěných papoušků za léta 2010 a 2011, ale existuje nějaká dlouhodobější statistika za Českou republiku? Mezinárodní úmluva CITES je u nás uplatňována od roku 1997, nemáte data už od tohoto roku?

Celní správa si statistiku zabavených papoušků sama nevede, ale na stránkách ČIŽP v sekci CITES taková statistika je.

Existují nějaké druhy papoušků, na které se pašeráci zvlášť soustředí? V posledních dvou letech jsem si všimnul výrazného počtu zajištěných arů hyacintových a kakadu palmových.

To bych neřekla. Všeobecně se dá říci, že lidé se snaží porušovat zákony v těch oblastech, které jsou pro ně výhodné. To znamená, že jde určitě o druhy, které jsou ve vyšší cenové relaci.

Máte zjištěno, odkud pašeráci ty papoušky berou? Zda jde skutečně o mláďata vybraná z hnízd ve volné přírodě, nebo už další generace ptáků odchovaných v zajetí, jejichž rodiče ale byli získání rovněž nelegálně? A jsme cílovou zemí pašeráků?

Zvířata se pašují většinou ze zemí, kde volně žijí. Nedokážu v tuto chvíli říci, zda je Česká republika cílovým místem, nebo zda jsme jen tranzitní zemí. Všechny odhalené případy jsou v současné době stále v šetření. Ten konkrétní případ s ary kobaltovými dorozuje okresní státní zastupitelství v Hodoníně, kde byly tyto exempláře zajištěny.

Co se děje se zajištěnými papoušky od chvíle, kdy je zabavíte?

Tyto exempláře putují do záchranných center a o jejich osudu rozhoduje ministerstvo životního prostředí. Po zabavení jsou legalizovány, označují se kódem zboží podle státu, v němž byly zabaveny. Pak jsou jim ministerstvem životního prostředí vystaveny doklady a s těmito exempláři se dále nesmí komerčně nakládat. Zákon zakazuje další možnost předání původnímu držiteli, tedy vrátit tam, odkud byli ptáci pašováni.

Celníci zajišťují při akci v červenci 2011 amazoňana rudoocasého (Foto: Celní správa ČR)

Pokud se zjistí, že jde o ptáky, kteří byli někomu ukradeni, původnímu majiteli se tedy nevracejí?

Ne. V podstatě se to zatím ale nedá říci, protože případy jsou zatím v šetření. Ale zůstávají u nás v České republice.

Říkáte, že zabavení papoušci nejprve putují do záchranného centra. To je centrum, které provozuje ČIŽP a od ní potom putují do vybraných chovatelských zařízení, většinou do ZOO? Kdo o tom rozhoduje?

Ministerstvo životního prostředí. Záchranným centrem ale může být i zoologická zahrada.

Čili pokud arové kobaltoví, kteří byli předloni zabaveni v České republice, skončili v pražské ZOO, jde o konečnou stanici, pokud ministerstvo nerozhodne jinak?

Přesně tak.

Co se děje s lidmi, které zadržíte při pašování papoušků?

Zajistíme podezřelé a zahájíme trestní řízení. Poté se případ předává k věcně příslušnému policejnímu orgánu k vyšetřování.

Jaké tresty jim hrozí?

V případě správního řízení je věcně příslušným orgánem ČIŽP a ta může uložit pokutu do 1,5 milionu korun. V méně závažných případech může soud rozhodnout o peněžitém trestu, v závažnějších o odnětí svobody až na osm let.

Existuje nějaký případ pašeráka, který by u nás už došel do konce, tedy vynesení pravomocného rozsudku?

Nedošel, případy jsou nadále v šetření. Je to složitá věc, musí se zpětně vyhledávat původ pašovaných zvířat a okolnosti, za jakých se dostala na naše území.

Když jsem si pročítal tiskovou zprávu o zajištění arů kobaltových, stálo v ní, že na podobných případech se podílí chovatelé, kteří byli už opakovaně za podobnou činnost pokutováni, a přesto v ní pokračují. Stát jim v tom nemůže nijak zabránit.

To záleží na tom, jaký trest ti lidé dostanou. Je pravda, že často jde o chovatele, u kterých se dělají domovní prohlídky na základě sledování, které bylo dlouhodobé.

Neuvažuje stát o tom, že by jména takových chovatelů zveřejnil, aby varoval další potenciální pašeráky a překupníky?

To bohužel nemůžu říci, nejsme zákonodárci.

Když se znovu vrátím k případu arů kobaltových, šlo o ojedinělou akci českých pašeráků, nebo o promyšlený tah mezinárodní skupiny, která tyto papoušky přes naše území jenom provážela dál do nějaké jiné cílové země?

Bohužel, znovu musím zopakovat, že vám k tomu nemůžu říci nic, protože tento případ je stále v šetření.

Jakmile šetření skončí, bude možné k tomu případu říci více podrobností?

Určitě ano.

Podle dosavadních informací to vypadá, že arové kobaltoví pocházeli z Portugalska, kam pašeráci dovezli z Brazílie vajíčka, nechali je vylíhnout a jakmile byli ptáci schopni transportu, přes Německo směřovali k nám.

Domnívám se, že až se tento případ vyšetří, určitě Celní správa zveřejní podrobnosti.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..