Ostravská zoo počtvrté odchovala aratingy žluté. Chce si pořídit druhý chovný pár

Úspěšný odchov arating žlutých (Guaruba guarouba) zaznamenává čtvrtý rok po sobě ostravská zoologická zahrada. Chovný pár získala v roce 2006 ze zahraničních zoo a prvního úspěšného odchovu docílila v roce 2009. Letos ručně odchovává jedno mládě. „Vylíhlo se v lednu a dosud je dvakrát denně dokrmováno,“ sdělila serveru Ararauna.cz Yveta Svobodová, inspektorka chovu ostravské zoo, jež chová tento druh papouška jako jediná zahrada v České republice.

Nejvzácnější a nejdražší aratinga

Aratinga žlutý je jediným z aratingů, který je zařazen do první přílohy mezinárodní úmluvy CITES na ochranu volně žijících živočichů a vztahuje se na něj tedy povinná registrace všech jedinců chovaných v zajetí. Ve volné přírodě na severovýchodu Brazílie žije už jen 1 000 až 2 500 jedinců. Mezi chovateli je tento druh velmi žádaný, ne každý si jej ale může dovolit. Cena za chovný pár se totiž pohybuje okolo 150 tisíc korun. Přesto je v České republice zastoupen v několika privátních chovech. Poprvé jej u nás odchoval Luděk Hovorka v roce 1996.

ČTĚTE TAKÉ: Úspěšná sezóna v pražské zoo: hnízdí lorikulové modrobradí i amazoňani jamajští

Ostravská ZOO chová aratingy žluté od srpna 2006. Samce získala ze ZOO Arnhem jako téměř dvouletého (vylíhnul se v říjnu 2004), samici z Loro Parque Tenerife jako tříletou (vylíhla se v červnu 2003). Hned následující rok jim pracovníci ostravské zoologické zahrady nabídli dvě hnízdní boudy – jednu klasickou stojatou a druhou ležatou. „Vybrali si boudu užší, ležatou, kterou používali pouze k nočnímu přespávání. Veškerý hnízdní materiál postupně vyházeli, což mě vedlo k zamyšlení, zda-li je tvar boudy vhodný k hnízdění,“ popsala serveru Ararauna.cz Yveta Svobodová.

Mláďata aratingy žlutého z dosud nejpočetnějšího odchovu ostravské zoo v roce 2010. Jedno nakonec ve čtyřech měsících uhynulo, zbylá dvě putovala do slovenské Z00 Bojnice. (Foto: Yveta Svobodová, ZOO Ostrava)

Nakonec se ukázalo, že ležatá bouda je správná, v lednu 2008 samice snesla první dvě vejce. Po odebrání do líhně (papoušci dostali do boudy náhradou umělé podkladky) se ukázalo, že nejsou oplozena. Totéž se opakovalo u druhé snůšky v únoru téhož roku. V roce 2009 umístila zoo do voliéry arating žlutých novou boudu s kamerovým systémem. Díky němu v květnu zjistila další snůšku vajec, a při kontrole v červnu se ukázalo, že jedno je oplozené. „11. června se vylíhlo mládě, ale druhý den bylo mrtvé, nenakrmené. Mělo oštípané drápky, modřiny na křídlech a nožkách,“ líčí Svobodová. Aratingové toho roku už nezahnízdili.

Evropské ZOO chovají jen stovku těchto ptáků

K dalšímu pokusu o hnízdění došlo až na přelomu let 2009 a 2010. Snůška pěti vajec se v boudě objevila v druhé polovině prosince 2009, a tři vejce byla oplozená. Protože první vylíhnuté mládě v předchozím roce rodiče nekrmili, začala se Yveta Svobodová připravovat na umělý odchov. Vejce ale ponechala do vylíhnutí prvního mláděte v boudě. „Rodiče jej opět nekrmili, takže jsem postupně všechna tři mláďata odebrala a odchovávala je uměle. Jedno mládě ve věku čtyř měsíců uhynulo, zbylá dvě putovala do ZOO Bojnice na Slovensku,“ říká Svobodová.

Loni se ostravské zoo podařilo uměle odchovat další jedno mládě arating žlutých (šlo o samičku, kterou si později odebral soukromý chovatel) a letos dokrmuje další jedno. Ačkoli tedy chovný pár poslední čtyři roky mívá oplozená vejce, zatím nikdy mláďata neodchoval sám, vždy byla odebrána k umělému dokrmování. To by chtěla ostravská zoo změnit. „Do budoucna uvažujeme o ještě jednom chovném páru arating žlutých,“ naznačuje Yveta Sbobodová. Pro ostravskou zoo by byl přirozený odchov tohoto druhu zajímavý – už jen proto, že je jediná z českých a slovenských zoologických zahrad, která jej už nyní rozmnožuje (a jedna ze dvou, která aratingy žluté chová – druhou je ZOO Bojnice, ale ta získala odchované ptáky právě z Ostravy).

Chovný pár arating žlutých v ostravské zoologické zahradě (Foto: Yveta Svobodová, ZOO Ostrava)

„V evropských zahradách jsou aratingy žluté chovány mnohem častěji, například v ZOO Parc de Beauval, Parc Zoologic de Barcelona, Aqualeon Park Spain,ZOO Chester, ZOO Dortmund…“ popisuje Yveta Svobodová. I tak ale nejde o nějak početné chovy. Podle Evropské plemenné knihy loni chovaly zoologické zahrady celkem 116 exemplářů, a za posledních sedm let se tento počet takřka nezměnil. Celkem se chovem arating žlutých může pochlubit jen 15 evropských zoologických zahrad a tři další instituce.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..