Jan Potůček 
Nový krytý prostor má od tohoto měsíce ptačí burza v Týništi nad Orlicí na východě Čech. Místní chovatelská organizace zastřešila místo před vchodem do jedné z hal a meziprostoru mezi druhou halou. Podle jednatele ZO ČSCH Týniště nad Orlicí Jana Vaníka jde o kompromisní řešení, protože chovatelé původně uvažovali o stavbě další samostatné haly. „Na tu bychom však neměli peníze a těžko bychom se mohli zavázat k jejímu postupnému splácení,“ říká Vaník v rozhovoru pro server Ararauna.cz.
Všimnul jsem si, že jste k halám, kde se konají ptačí burzy, přistavili střechu, která zakrývá prostor se stánky, co dřív bývaly pod otevřeným nebem. Plánujete tedy rozšiřování stávajících výstavních a prodejních hal?
Výstavba přístřešku nás napadla kvůli pravidelným klubovým výstavám králíků. Konají se většinou na podzim, v listopadu a prosinci, a lidem, kteří sem přivážejí zvířata, při jejich vykládání sněžilo za krk. Teď budou moci najet autem až pod přístřešek, složit zvířata a stejnou příjezdovou cestou zase odjet. Takže je to hlavně kvůli výstavám.
Přístřešek tu ale zůstane napořád.
Ano, bude tu stabilně. Dokončili jsme ho čtyři dny před srpnovou burzou. Původně jsme měli v plánu postavit ještě jednu halu, ale bylo to finančně příliš nákladné. Nezvládli bychom to, protože podle nového zákona musíte při zadávání zakázky prokázat, že na ni máte finanční krytí, a to bychom neměli. Těžko by nám někdo kývnul na to, že postaví halu a my mu ji pak budeme pět let splácet. Přístřešek jsme ale byli schopni zainvestovat, tak jsme ho udělali. Je dobrý i pro ptačí trhy, jsou pod ním umístěny stánky a když prší, může se tam schovat dost lidí před deštěm. Osvědčilo se nám to zrovna teď v neděli při srpnové burze.
Týniště je jednou z největších ptačích burz v republice. Jak se k takovému postavení propracovalo?
U zrodu stál Vašek Hromků, tehdy vedoucí odboru exotů naší chovatelské organizace. S dalšími exotáři z Rychnovska se shodl na tom, že Týniště má pro takovou akci dobrou polohu – jde o železniční křižovatku, která je na hlavní silnici. Proto jsme si řekli, že bychom to mohli zkusit. Ze začátku jsme burzám vyčlenili jednu místnost v prvním patře chovatelského domu, potom jsme je přesunuli do jedné haly v přízemí a postupně se to rozrostlo do dnešních rozměrů. Zřejmě právě proto, že burza je v centru města a chovatelé tu mají dobrý servis, je tu i restaurace s občerstvením. Chovatelé tu jednak prodají ptáky a zároveň si můžou koupit krmení i další chovný materiál.
Burze v Týništi pomohlo také to, že jsme tu dělávali takzvané Ptačí safari. V jedné hale jsme měli volně puštěné papoušky. Udělali jsme jim tam takový deštný prales, tekl v něm i umělý potok. Létali tam různé druhy ptáků, od drobných pěvců přes andulky až po velké papoušky, byli tam i arové. Podařilo se nám to zorganizovat třikrát nebo čtyřikrát, mělo to velkou odezvu a i díky tomu se chovatelé naučili do Týniště jezdit.
Teď už na takové safari asi nemáte místo.
Ne že by nebylo místo, ale dnes by už sem nikdo ptáky nedal. Veterinární předpisy jsou mnohem přísnější a každý má strach, že by se mu tady ptáci nakazili a přišel by o velké peníze. Ale Ptačí safari hodně přispělo k tomu, že se sem lidé naučili chodit. Později jsme trh rozšířili z exotů i na králíky, holuby a drůbež, takže zájemci v Týništi nakoupí i tato zvířata a krmivo pro ně. Ale máme tu i potřeby na zahradu, pro rybáře, prodávají se tu rybičky do venkovních akvárií…
Máte přehled o tom, kolik lidí průměrně navštíví burzu v Týništi?
Za jednu burzu je průměrná návštěvnost od dvou a půl tisíce po tři a půl tisíce lidí, což bylo asi maximum, co jsme tu zaznamenali. Tolik návštěvníků ale bývá málokdy, obvykle v dubnu nebo květnu a potom v říjnu a listopadu.
A nejméně lidí asi chodí v zimě.
Nejmenší účast je v prosinci, kdy také měníme termín. Po celý rok burzu pravidelně míváme každou čtvrtou neděli v měsíci, v prosinci ji ale pořádáme třetí neděli, protože jinak bychom se trefili do vánočních svátků.
Poměrně dost prodejců bývá venku mimo haly. V zimě ale asi míváte všechny uvnitř, kde topíte, ne?
Bývají i venku. Shrneme sníh a prodejní místa jsou i mimo haly. V zimě se musí dopředu připravit i parkoviště naproti areálu, které máme pronajaté. Musíme tedy zajistit techniku, shrnout sníh a posypat cesty. Je s tím docela dost práce. Každý měsíc na přípravách burzy pracuje osmnáct až dvacet lidí.
Hodně diskutovaným tématem jsou časné začátky burz, tedy alespoň těch tradičních, co existují už mnoho let. Týniště pro návštěvníky otevírá v šest hodin ráno, a v osm tu už často bývá jen polovina prodejců.
To nijak neovlivníme. Faktem je, že nám tu lidé často přespávají v autech před areálem. O půl páté pouštíme dovnitř prodejce, kteří mají vlastní stánky. Mají vymezenou tři čtvrtě hodinu na to, aby je postavili, protože když je potom šero, hrozilo by, že by jim během stavby někdo něco ukradnul. Teprve potom, co jsou stánky postavené, pouštíme do areálu návštěvníky. Naopak nám často lidé nadávají, proč neotevíráme ještě dřív. Je to asi věc názoru. Jezdí sem hodně lidí z daleka a ti s brzkým začátkem počítají. Máme spíš problém s tím, že podle některých lidí otevíráme pozdě.
Podobně velká burza v Přerově nedávno přešla na čtrnáctidenní rytmus. Neuvažujete taky o tom, že byste pořádali dvě ptačí burzy do měsíce místo jedné?
Neuvažujeme, protože si myslíme, že pro nasycenost chovatelů jedna burza měsíčně stačí. Krmiva si stejně nakupují na měsíc, navíc bychom to těžko personálně zvládli. Jsme dobrovolná organizace, žádná soukromá společnost, která by potřebovala na takové akci vydělávat. Děláme to pro chovatele, haly slouží i k výstavám, nepronajímáme je jako sklad nábytku, jako to dělají jinde. Míváme celostátní výstavy králíků, na kterých se podílí šest klubů. Začínáme začátkem listopadu a končíme v polovině ledna. Co týden je tu jedna výstava, takže je to náročné i na organizaci. Pak tu míváme každý říjen celostátní výstavu českých plemen slepic, čili o čtrnáctidenním cyklu ptačích burz opravdu neuvažujeme.
Teď na podzim se vám v jeden víkend sejdou dvě exotářské akce vedle sebe. Kromě burzy v Týništi bude i výstava exotických ptáků v nedalekých Třebechovicích pod Orebem. Koordinovali jste ty akce, aby jste si navzájem posílali návštěvníky?
Půjde o malou výstavu. V Třebechovicích se místní organizace rozdělily, existují zvlášť exotáři a zvlášť další chovatelé. Myslím si, že takové dělení není v dnešní době zapotřebí, není to dobře. Nám taková výstava nijak neuškodí, snažíme se chovatelům i prodejcům zajistit dobré podmínky, i když s některými se prostě nedá domluvit. Když je na nás někdo hrubý, říkáme mu, že už příště nemá jezdit. Problémy bývají s některými řidiči. S policií máme dohodu, že z parkoviště se bude vyjíždět pryč městem a ne na hlavní silnici, ale stalo se nám už, že jeden člověk to nechtěl akceptovat, najel do pořadatele a porazil ho.
Hodně lidí v Týništi parkuje podél hlavní silnice z Hradce do Letohradu. Na tom jste se taky dohodli s policií?
Ano, všechno máme vyjednané s policií. Během burz je v tomto úseku snížená rychlost na 30 km/h, takže před trhem musíme rozvěsit dopravní značky a pak je zase sbalit a uložit.
Jak se burzy dotkla různá veterinární opatření? Už jste říkal, že jste kvůli nim museli zrušit Ptačí safari.
V době, kdy řádila ptačí chřipka, jsme burzy vůbec nepořádali. A po jejich obnovení panovala přísná veterinární omezení, prodejci museli chodit s potvrzením, že jejich ptáci jsou zdraví. Někteří chovatelé to nemohli pochopit. Měli jsme tu i stálý veterinární dohled. Teď se to zase trochu uvolnilo, veterinář tu už s námi být nemusí. Každý chovatel si sám zodpovídá za to, co prodává. Což je podle mě správné.
Před několika měsíci v České televizi proběhla zpráva o tom, že řada chovatelů při prodeji zvířat zapomíná platit daně. Nepřišla vám na burzu do Týniště už nějaká kontrola z finančního úřadu?
To je každého věc, zda platí daně. Zažili jsme tu různé kontroly, chodili nám sem třeba celníci a hledali ptáky, kteří podléhají úmluvě CITES a kontrolovali jejich původ. Jinak ale záleží na každém prodejci, jak se k tomu postaví. Tady si zaplatí pouze vstupné a pak je na něm, co tu prodává. Máme to napsané i v našich pravidlech.
Zmínil jste úvahy o stavbě nové haly. Chystáte nějaké další novinky pro burzu v Týništi?
Ne, zatím ne. Stavbou přístřešku jsme se na nějakou dobu vyčerpali a musíme se zmátořit. Chtěli bychom ale upravit vchod do areálu a pokladnu. Když byly peníze, nakoupili jsme klece na králíky, drůbež a holuby, aby nebyly staré a otřískané. V příštím roce naše chovatelská organizace oslaví stoleté výročí existence, takže inventář už něco pamatuje. Naši předchůdci to dělali jinak než dnes, takže určitě chceme postupně modernizovat. Nějaké větší rozšiřování burzy ale neplánujeme, vždyť ani chovatelů nepřibývá.
Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz
