Vědci poprvé sčítají volně žijící papoušky v zemích, kde se původně nevyskytovali

UVNITŘ VIDEO – Vůbec první pokus o sčítání volně žijících populací papoušků v zemích, kde se tito ptáci původně nevyskytovali a byli v nich uměle vysazeni člověkem, pořádají v těchto dnech vědci ze sekce tropických ptáků Mezinárodní ornitologické unie (IOU), webu City Parrots, CML Univerzity Leiden a Univerzity Heidelberg. „Od roku 1960 založilo několik druhů papoušků životaschopné populace zejména na severní polokouli, ale některé nepůvodní druhy se také rozšířily v tropických zemích na jižní polokouli,“ konstatují organizátoři sčítání.


Amazoňané velcí žijí volně ve Stuttgartu

Biologové by rádi zjistili, kolik původně tropických druhů papoušků se vůbec dokázalo přizpůsobit životu v horších podnebných pásech, nakolik jsou jejich populace životaschopné a zda jsou závislé na lidech, tedy zda se vyskytují spíše ve městech a městských aglomeracích. Sčítání probíhá od začátku tohoto roku do konce února, zúčastnit se ho může každý zájemce, který vyplní elektronický formulář na webu City Parrots. Sběr dat za redakci koordinuje Roelant Jonker, za Univerzitu v Heidelbergu Michael Braun.

„Jedním z příkladů, který nás velice zajímá, jsou populace ohroženého mexického druhu papouška amazoňana velkého (Amazona oratrix), které žijí volně v Německu a Spojených státech,“ popisují organizátoři sčítání. „Očekáváme však, že nejběžnějšími druhy, které se objeví na seznamech pozorování, budou alexandři malí (Psittacula krameri) a mníšci šedí (Myiopsitta monachus).“ V Německu se amazoňané velcí usadili v počtu asi padesáti jedinců v městských parcích ve Stuttgartu (viz video), kde se dokonce úspěšně rozmnožují a nevadí jim ani evropské zimy (dokonce tu byl zaznamenán smíšený pár s amazoňanem modročelým, který vyvedl mladé), v USA pak žije několik samostatných populací v jižní Kalifornii.

Sčítání probíhá schválně v zimě

Organizátoři schválně zvolili termín sčítání na dobu, kdy je na severní polokouli zima, protože během ní se papoušci houfují a společně hřadují na vybraných stromech, takže je jednodušší je spočítat. „Je velmi důležité označit přesně lokalitu a konkrétní stromy, na kterých se papoušci sdružují, ale i další podrobnosti – o jaké druhy stromů jde, zda to je les, nebo stromořadí podél ulice, či místa na domech. Pro detailnější a přesnější zachycení situace je dobré domluvit se s několika podobně nadšenými přáteli a provést sčítání současně na větším území,“ radí vědci.

Výsledky sčítání hodlají organizátoři zveřejnit v odborném časopise, přičemž jmenovitě zmíní každého, kdo se na projektu zúčastnil (pokud s tím bude souhlasit). Zdůrazňují také, že jim jako vědeckým pracovníkům nejde o řešení otázky, jak snížit nebo zlikvidovat populace nepůvodních druhů papoušků, jež některé země považují za invazní druhy a omezují jejich chov v zajetí. „Rádi bychom tyto údaje studovali a sdíleli je s dalšími kolegy. Pokud budeme tato sčítání opakovat po několik let a získáme spolehlivé údaje, můžeme se dozvědět zajímavé informace o růstu papouščích populací, které mohou pomoci při různých záchranných programech ohrožených druhů,“ konstatují.

Česko mělo životaschopnou populaci mníšků

Z evropských zemí se s volně žijícími papoušky potýkají zejména západoevropské metropole. Známé jsou silné populace alexandrů malých v Londýně, Amsterdamu, Haagu či Bruselu. Obdobně častí jsou v městských parcích a zahradách také mníšci šedí. Španělsko už tyto dva druhy papoušků, které jsou mimořádně odolné vůči nepříznivým podmínkám a chladu, zákonem prohlásilo za invazní druhy a výrazně omezilo jejich chov v zajetí. Mníšci šedí se volně vyskytovali dokonce i v České republice. Koncem 80. let je v Posázaví vysadil nynější předseda Klubu přátel exotického ptactva (KPEP) Ladislav Žoha.

K TÉMATU: Papoušci nadivoko v Česku? Kolonie mníšků žila v Posázaví

První mníšci se v Posázaví objevili v roce 1986, kdy tři jedinci ulétli jednomu s chovatelů a Ladislav Žoha k nim vypustil další tři ptáky. Toho roku mníšci ve volné přírodě odchovali šest mláďat. V letech 1987 a 1989 pak Žoha vypustil ještě po dalších osmi mníšcích. Papouškům se ve volné přírodě dařilo a v roce 1990 jich v Posázaví žilo už 87. Chovatel pak jejich stav snížil odchytem, ale v roce 2000 se jejich počet opět vyšplhal na 80 až 100, načež v roce 2004 následoval odchyt všech volně žijících ptáků (tehdy jich bylo 89).

V internetových diskusích na českých chovatelských webech se občas ještě objeví informace o tom, že někteří mníšci v Posázaví nadále přežívají a dokonce se snad i rozmnožují. Nevylučuje do ani Ladislav Žoha, žádný konkrétní důkaz ale neexistuje. U jiných druhů papoušků se v Česku volný výskyt a rozmnožování nezaznamenal. Šlo spíše o jedince uniklé ze zajetí, kteří se nějakou dobu zdržovali v městských parcích (například dva kakaduové bílí v pražské Stromovce), a potom byli buď odchyceni, nebo uhynuli zimou či je ulovil nějaký predátor.

Úvodní foto: Amazoňan velký v parku v německém Stuttgartu (Zdroj: City Parrots)


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..