UVNITŘ VIDEO – Očekávání týmu na záchranu kakapa sovího, podle něhož by letošní hnízdí sezóna mohla být po dvouleté přestávce poprvé úspěšná, se naplňuje. Vědci objevili dvě hnízda s čerstvými snůškami na ostrově Codfish. Jedno patří samici pojmenované Lisa, která má za sebou už vícero úspěšných hnízdění, a druhé Tumeke, která dosud měla neoplozené snůšky. „Jsme ve velkém očekávání, protože jsme zaznamenali páření u sedmi samic. Včetně samice Huhany, které je teprve pět let a je z celé skupiny nejmladší,“ uvedla manažerka projektu na záchranu kakapů sovích na Novém Zélandu Deidre Vercoe Scottová.
Týden ještě bude trvat, než vědci zjistí, zda jsou vejce oplozena. Jsou však optimističtí: letošní jaro je totiž na ostrovech poblíž Nového Zélandu, které slouží jako uzavřené rezervace pro kakapy, pro hnízdění velmi příhodné. Urodilo se dost plodů stromů Rimu, na kterých jsou samice kakapů při krmení mláďat přímo závislé. Předchozí dva roky byl těchto plodů kvůli studenému jaru nedostatek a kakapové se proto ani nezačali pářit. A i když letošní hnízdní sezóna začíná později než obvykle, biologové ze záchranného projektu už upravují své dosavadní odhady ohledně očekávaného počtu hnízd.
Cíl projektu? 150 samic schopných rozmnožování
„Konzervativní odhad činil pět až 10 hnízd na začátku sezóny, nyní se připravujeme na možnost, že by jich mohlo být až 15,“ říká Vercoe Scottová. Na třech přísně střežených ostrovech a v záchranných chovech žije momentálně 124 kakapů sovích. To je víc než dvojnásobek od roku 1995, kdy jejich celosvětová populace klesla na nejnižší známý počet 51 jedinců. Rozmnožování kakapů pománá i umělé oplodňování samic, k němuž vědci přikročili v roce 2009. Dlouhodobým cílem projektu je dosáhnout počtu 150 samic na třech různých místech, přičemž jedna populace by měla být soběstačná bez lidské pomoci a zásahu ochránců přírody.
K TÉMATU: Ostrovní rezervace u Nového Zélandu čeká první hnízdění kakapů sovích po dvouleté přestávce
Kritikové záchranného programu poukazují na fakt, že kakapové přežívají pouze na ostrovech, které byly dopředu zbaveny všech predátorů a mimo ně by nemohli přežít. Jde totiž o nelétavé noční ptáky, kteří nejsou moc plaší, a tak se snadno stávají kořistí dravců. Největší nebezpečí pro kakapy představují predátoři, které na Nový Zéland zavlekli lidé při jeho osídlování. Podobný osud jako kakapy stihnul řadu dalších novozélandských druhů ptáků, kterým stejně jako tomuto papouškovi zakrnuly křídla a pozbyli možnosti létat. Kakapové by tedy na samotném Novém Zélandu bez lidské pomoci dlouho nepřežili.
Úvodní foto: Kākāpō Recovery/Department of Conservation