Ladislav Žoha: Letošní Exotika v Lysé nad Labem vystaví ary kanindy, vazy velké a také lva

Pouhé tři týdny po Exotě Olomouc, od čtvrtka 30. října do neděle 2. listopadu 2014, se v Lysé nad Labem uskuteční další velká výstava exotického ptactva, ale i dalších zvířat Exotika 2014. Organizaci části zaměřené na okrasné ptactvo má tradičně na starosti Klub přátel exotického ptactva (KPEP). Podle jeho předsedy Ladislava Žohy se letos podařilo zajistit na 280 ptačích druhů a dalších 70 druhů savců a plazů. Chybět nebude ani prodejní část. „Po zkušenosti z loňska neustoupíme a budeme trvat na stejných podmínkách, tedy na bodovačkách s patřičným počtem ptáků v dané kleci,“ upozorňuje však Ladislav Žoha v rozhovoru pro server Ararauna.cz.

Čím se bude letošní ročník Exotiky lišit od toho minulého a čím od letošní Exoty Olomouc, která se konala pouhé tři týdny před Exotikou?

Od loňské Exotiky se bude lišit standardně, každý ročník je trošku jinak postavený a naaranžovaný, samozřejmě dochází i k částečné obměně vystavovaných druhů. Některé druhy se na Exotice vyskytují pravidelně, protože je návštěvníci chtějí vidět a chovatelé jsou ochotni je pravidelně vystavovat. Oproti Exotě bude prostě jiná v tom, že po vzájemné dohodě Exoty a Exotiky držíme zaměření na laickou veřejnost. Na Exotu chodí z 80 procent chovatelé a zbytek tvoří laická veřejnost, zatímco na Exotice tomu je přesně naopak. Rodiny s dětmi tvoří jádro návštěvníků výstavy, je to nějakých 70 nebo 80 procent. Proto kromě vzácných lahůdek pro chovatele vystavíme široký okruh pestrých ptáčků pro laiky. Znamená to i velké společné voliéry, v nichž bude několik druhů ptáků pohromadě, aby to bylo lákavé právě pro laiky. A v neposlední řadě Exotika není jen o ptácích, opět nabídne velkou kolekci plazů, opic a pokud to vyjde, měl by tam být letos i lev. V letech, kdy se schází Exota a Exotikou, se vždycky snažíme zaměřit víc na plazy a savce.

Jaké vzácnosti z ptáků a konkrétně papoušků už máte pro letošní Exotiku potvrzeny?

Téměř kompletní kolekci afrických papoušků rodu Poicephalus, pár arů kanind, vazy velké, v minulosti jsme vystavovali jednotlivé kakaduy, tentokrát jich bude asi méně druhů, ale všechny v párech. Půjde například o kakaduy bílé. Z papoušků máme potvrzeno ještě několik druhů amazonků, kolekci loriů, pak také několik druhů zoborožců, 10 druhů vousáků, ale to už jsme od papoušků zase někde jinde.

Plodožraví ptáci jsou ale poslední léta velmi populární a na výstavách se hodně objevují. Na Exotě Olomouc letos bylo asi pět druhů zoborožců a osm druhů arassariů. Bude letos na Exotice vystavovat Čestmír Drozdek, který se na chov těchto ptáků specializuje?

Ano, bude. Dopředu s ním bylo dojednáno, že letos bude vystavovat na obou výstavách, a na každé výstavě se bude prezentovat sice tím nejlepším, co má, ale pokaždé to bude něco jiného. Čestmír Drozdek má ale tak velké a nepřeberné množství ptáků, že je dokáže rozdělit mezi dvě tak velké výstavy. Na Exotice se tak objeví i další plodožraví a hmyzožraví ptáci, určitě půjde o úžasnou a jedinečnou kolekci vousáků, o leskoptve, kardinály, můžeme vystavit i několik druhů sov, takže se opravdu snažíme a aniž bychom to tlačili tím směrem, že by obě výstavy měly být ve vystavovaných druzích rozdílné, aby si veřejnost přišla na své, nějak to tak letos samo vyšlo.

Loni Exotika poprvé využívala nový pavilon Výstaviště Lysá nad Labem, kde byli umístěni právě exoti. Jak se vám osvědčil?

Vzhledem k tomu, že na Exotice bývá v určité dny poměrně velká návštěvnost, včetně rodin s kočárky, umožnilo nám to výstavu roztáhnout do prostoru, zvýšit komfort pro návštěvníky. V neposlední řadě jsme díky tomu mohli v hale B, což je ta největší z původních hal Výstaviště Lysá nad Labem, udělat velkou síťovou voliéru. Letos bude tato voliéra opět, ale objeví se zároveň i v hale C. Letos tedy budou už dvě síťové voliéry, ta nová bude zavěšena od stropu, téměř kruhová a vystavíme v ní obrovské ledňáky. Pointa by tedy měla být taková, že v hale C budou trůnit nade všemi ledňáci, kteří budou řvát a vítat návštěvníky.

Je těžké přesvědčit chovatele, aby na Exotice vystavili vzácnější druhy zvířat a jak řešíte zabezpečení pavilonů? Na Exotě letos byli zoborožci přilboví, jejichž cena se pohybuje okolo jednoho milionu korun za pár a po celou výstavu pavilon hlídala ochranka.

Co se týče výstaviště v Lysé, máme ochranku také. Máme elektronické zabezpečení včetně kamerového systému, který je nepřetržitě namířen na ty nejvzácnější exempláře a pokud kamera v okamžiku, kdy je výstava zavřena, zaznamená jakýkoli pohyb, posílá nám zprávu na mobilní telefony. Začne nám to tedy pípat a zároveň to pípá na Policii. Zabezpečení je tedy důkladné. Navíc na výstavišti je vždycky přítomen někdo z KPEP. Když se tedy cokoli stane, aniž by musel být zrovna narušen prostor, ale prostě se jenom něco šustne u ptáků, náš člověk je okamžitě na místě.

Návštěvníky z řad chovatelů asi bude hodně zajímat, jestli bude na letošní Exotice i prodejní část, a za jakých podmínek tam bude možné prodávat ptáky.

Ano, s burzou se počítá, i když s malou. Po zkušenosti z loňska neustoupíme a budeme trvat na stejných podmínkách, tedy na bodovačkách s patřičným počtem ptáků v dané kleci. Nebudeme pouštět prodejce, kteří budou chtít prodávat ptáky z přenosek.

Čili systém, jaký zavedla třeba i známý ptačí burza ve Zwolle?

Ano. Větší úspěch pro nás bude, když přijdou tři chovatelé s ptáky v bodovačkách, než kdyby jich přišlo dvacet s přeplněnými špinavými přenoskami.

Jaký prostor vyčleníte pro prodej ptáků?

Výstava je rozdělena zase na všechny čtyři haly, prodejní část pro nevystavovatele bude ve spodní hale A2.

Když jste zmiňoval savce a hady, na Exotice je vystavují spíše zoologické zahrady, nebo soukromí chovatelé? A jak dlouho dopředu se s nimi domlouváte, zda zvířata zapůjčí na výstavu?

Všechno jsou soukromí chovatelé, na Exotice nevystavuje žádná zoologická zahrada. Je pravda, že jeden z vystavovatelů je soukromý chovatel, který je zároveň licencovaný pro provoz zoo, ale jde o soukromou zahradu, takže je to všechno postavené na soukromých chovatelích. Existuje poměrně úzké jádro chovatelů, kteří na Exotice vystavují každoročně, a na ně se nabalují další zájemci. Je pravda, že sehnat nové vystavovatele je komplikované. Tedy ani ne tak třeba u chovatelů korel, ale pokud jde o něco vzácnějšího, už to je trošku problém. Naštěstí to tvrdé jádro vystavovatelů patří k velkým a známým chovatelům s širokými chovy, takže se výstava dá obměňovat.

Pojďme trošku do pozadí Exotiky. Zmiňovanou Exotu Olomouc pořádá místní základní organizace Českého svazu chovatelů, v případě Exotiky je to přímo Výstaviště Lysá nad Labem.

Ano, pořadatelem Exotiky je Výstaviště Lysá, které si najímá profesionální spolky chovatelů a nebo přímo chovatele, kteří garantují a přebírají zodpovědnost za jednotlivé části výstavy podle jejich odbornosti.

Kolik lidí se takto podílí na přípravě Exotiky?

Existují dva garanti za akvaristy, dva za savce a plazy a dva za ptáky. Konkrétně u ptáků je garantem KPEP a Klub chovatelů bažantů, vodních ptáků a holoubků, a na ty se nabalují ostatní chovatelé. Většina je buď přímo členy těchto spolků, anebo jsou to příznivci, kteří s těmito kluby spolupracují, takže se dá říct, že to je skutečně postavené na KPEPu a Klubu chovatelů bažantů.

A kolik lidí potom zajišťuje krmení zvířat na výstavě a celkovou organizaci během samotné akce?

V každé hale jsou neustále přítomni dva profesionálové, tedy buď přímo chovatelé, kteří zároveň na Exotice vystavují, a nebo lidé, kteří mají odborné znalosti. Stejně jako Exota budeme mít brigádníky ze střední školy Čakovice a nebo i bývalé učně, dnes už profesionální chovatele, kteří zajistí krmení. Profíci tedy budou mít k ruce další tři čtyři pomocníky, kteří se budou obměňovat. Dá se tedy říci, že máme na každou halu a každý den tři nebo čtyři lidi, kteří se starají jenom o zvířata.

Exotika je o jeden den delší než Exota, letos potrvá čtyři dny. Odráží se to nějak na její organizaci?

Exotika je o den delší, ale některé ročníky dokonce o dva než Exota, protože termínově se často na konci října setkává se státním svátkem 28. října. Letos to tak nevyšlo, proto je výstava čtyřdenní, ale příští rok to vyjde a bude pětidenní. Jediný rozdíl je v tom, že se musí počítat při přípravě expozic s tím, že ptáci tam budou prostě déle.

Není to pro ty ptáky problematické, že jsou na výstavě až pět dní?

Ne, není. Dokonce se nám to podařilo vyřešit i u bodovaných ptáků. Když si vezmete světový šampionát C.O.M., který probíhá šest nebo sedm dní, musí to jít i u nás. Je pravda, že u bodovaných ptáků, třeba konkrétně u kanárů, kteří rozhodně nepatří mezi nejčistotnější, jsme připraveni v průběhu výstavy vyměnit bodovačky. Máme je připraveny v záloze pro případ, že ty původní nebudou vypadat dobře. Ale delší trvání Exotiky se pozitivně odráží na vyšší návštěvnosti. Tím nechci tvrdit, že jsme úspěšnější než Exota, ale prostě jsme delší o jeden den a je to znát.

Kolik lidí přišlo loni na Exotiku?

Něco přes 20 tisíc návštěvníků.

Oproti Exotě máte určitě výhodu v tom, že Lysá nad Labem je blízko Prahy.

Ano, určitě, a také máme výhodu v tom, že na Výstavišti Lysá probíhá co měsíc nějaká výstava, a tyto akce mají svoji stálou klientelu několika tisíc lidí, kteří chodí téměř na každou z těchto výstav. K nim se potom přidávají ještě zájemci o ten patřičný obor, kterého se daná výstava týká. Dá se ale říci, že kromě Natury Vivy, která je vlajkovou lodí Výstaviště Lysá a má ještě o deset tisíc lidí větší návštěvnost, jsme druhá nejúspěšnější výstava tohoto výstaviště. Ale to je zase výhoda pro nás, protože díky takové mediální známosti Exotiky a že dokážeme přilákat tolik lidí, máme více možností při jednání s Výstavištěm Lysá, co si můžeme dovolit a co ne. Například velké síťové voliéry, novinka posledních dvou let, financuje přímo výstaviště. Pořizuje je ve spolupráci s námi, kdy my si řekneme, jak by to mělo vypadat, jaké by to mělo mít parametry, abychom v tom byli schopni vystavovat. Ve finále my zařídíme výrobu a oni ji zafinancují. Na nic jiného než Exotiku se tyto voliéry potom nepoužívají.

Co je vlastně na instalacích Exotiky nejnáročnější? Poslední dobou se na obdobných výstavách objevují umělá jezírka pro vrubozobé ptáky nebo plameňáky. To asi není úplně jednoduchá stavba.

Ano, není to úplně jednoduché. Velkým plusem Exotiky je, že máme za zády profesionály z Výstaviště Lysá. Stačí za nimi přijít, a oni nám ty voliéry všechny dopředu postaví, připraví hromady substrátu, větví, ať na bidla nebo různé stromečky na aranžmá. My si to pak jenom rozmístíme. Na nás je, aby byly patřičně vybaveny vnitřky voliér, oni potom dodělají ve spolupráci s námi okolí. A poté tam ještě naběhnou profesionální aranžéři, kteří rozmisťují různě kytičky, ať už jde o palmy, nebo listopádky, aby to mělo patřičnou podzimní atmosféru. V tom máme výhodu oproti Exotě, kde je to stále na lidech ze ZO ČSCH Exota Olomouc a jejich příznivcích nebo partě učňů, kteří musí celou výstavu postavit od A až do Z a potom ji zase zbourat. My si jenom řekneme, ja to má vypadat a lidé z Výstaviště Lysá nám to postaví. To je neocenitelná výhoda.

Jak řešíte klece nebo výběhy pro nebezpečná zvířata? Letos máte vystavovat lva, loni to byl tygr…

Vždycky jsou dvakrát jištěné. Buď je to profi klec, tedy klasická klec, kde je jasné, že je určena přímo pro dané zvíře. U nebezpečnějších plazů (letos budeme mít už potřetí expozici jedovatých hadů) je to jištěné dvakrát, je to dvojitě prošroubované a expozice je za dvojitým sklem. Je tam sklo ubikace, potom mezipás, který je znovu standardně zabezpečený, aby do něho nemohl nikdo proniknout, a pak je tam zase sklo a teprve potom návštěvníci. K tomu všemu samozřejmě existuje výstavní řád a podmínky vystavování, které schvaluje Výstaviště Lysá a Státní veterinární správa, a ty se samozřejmě kontrolují.

Takže jediné riziko může vzniknout v době krmení.

Ano. Speciálně u plazů je ale výhoda, že jedovatí hadi jedí jednou za čtrnáct dní nebo za měsíc. Chovatelé je tedy dovezou na výstavu nakrmené, mají připravenou ubikaci, kde mají teplotní komfort, prostor, napáječku. Dají je tam, všechno se zamkne a v průběhu výstavy se hadi vůbec nekrmí. Je u nich přirozené, že jednou za čtrnáct dní si uloví kořist a pak ji ty dva týdny tráví. Takže se to napasuje tak, aby v době výstavy trávili.

Když jsme zmínili úniky, na letošní Exotě Olomouc uletělo několik papoušků, všichni ale byli nakonec odchyceni. Máte podobnou zkušenost z minulých ročníků Exotiky?

Ano, taky nám občas něco ulétne. Prakticky každou výstavu. Většinou se to stává naštěstí v hale A1, což je malá horní hala a bývají to spíš drobní exoti. Její výhodou je fakt, že tam není tolik prostoru nahoře pod stropem, kam by si pták mohl sednout. Většinou si sedne na boční okna nebo přímo na výstavní fundus, který někdy dosahuje do výšky dvou nebo tří metrů, kde je možné ho slovit. Rekord drží astrild šedý, který ulétl asi před třemi lety hned na začátku Exotiky. Podotýkám, že v hale B, což byla ta největší na výstavišti. A nejen že neohroženě létal po celou dobu výstavy a nedařilo se ho chytit, dokonce neulétl ani poté, co se výstava bourala a byla otevřena nájezdová vrata. Chytil jsem ho asi třetí den po skončení výstavy, kdy seděl na hromadě bývalých substrátů z voliér, kde bylo i proso a další zrniny, a spokojeně se živil. Když vidíme, že se ptáka nedaří chytit a poletuje v hale delší dobu, takže ho budeme chytat až po výstavě, dáváme mu krmivo a vodu. Jinak by to ptáci nemuseli přežít.