Jan Potůček 
UVNITŘ VIDEO – Řady oficiálně uznaných kriticky ohrožených druhů papoušků, jimž hrozí bezprostřední vyhubení, posílil latam vlaštovčí. Australský druh papouška, který každoročně migruje do hnízdišť na Tasmánii a jemuž hrozí, že do roku 2030 klesne jeho divoká populace na pouhých pět procent stávajícího stavu, byl Mezinárodní unií na ochranu přírody (IUCN) oficiálně přeřazen z kategorie „ohrožený“ (endangered) do nejvyšší možné kategorie „kriticky ohrožený“ (critical endangered). Latam se tak zařadil po bok neofémy oranžovobřiché s níž ho pojí podobný způsob života: hnízdí na Tasmánii, ale na zimu se stěhují do jižní Austrálie. Jde o jediné dva druhy papoušků, u nichž bylo prokázána pravidelná migrace mezi hnízdištěm a zimovištěm.
Podle posledních výsledků sčítání latamů vlaštovčích zůstávají ve volné přírodě poslední necelé dva tisíce ptáků, přičemž dosavadní trendy naznačují, že do tří generací by tento druh mohl zcela vyhynout, pokud mu nepomůže člověk. Specialista na latamy Dejan Stojanovic z Australské národní univerzity, jehož výzkum vedl k přeřazení latama vlaštovčího mezi kriticky ohrožené druhy, upozorňuje, že největšími hrozbami pro tohoto papouška je těžba dřeva v jeho hnízdištích a vačice, které napadají jeho hnízda a požírají vejce, mláďata a dokonce i sedící samice. „I ztráta relativně malých hnízdišť tak může mít opravdu velký vliv na celou populaci,“ upozorňuje Stojanovic. Oficiální přeřazení mezi kriticky ohrožené druhy by mělo napomoci lepší ochraně latamů.
Na řadě jsou politici
Mezi kriticky ohrožené druhy se mohou dostat ptáci, u jejichž populace hrozí pokles početních stavů o 80 procent během následujících tří generací. Z výzkumu Dejana Stojanovice ale vyplynulo, že latamům hrozí pokles až o 95 procent, tedy takřka zánik. V okamžiku, kdy tasmánská vláda odsouhlasila další odlesňování v oblastech, které patří mezi hnízdiště latamů, ochránci vyvinuli velký mediální tlak na federální australskou vládu i IUCN, aby situaci začali řešit. Tasmánská vláda totiž původně slíbila, že těžbu dřeva v hnízdních biotopech latamů nepovolí, nakonec se ale zachovala jinak. Odlesňování přitom nutí latamy hnízdit v lesích, kterým by se jinak vyhnuli, protože jsou v nich snadnějším terčem útoku vačic.
K TÉMATU: Zabiják latamů vlaštovčích: vakoveverky zlikvidují až 83% hnízd ve volné přírodě
„Z dat o latamech, která se nám podařilo shromáždit za posledních pět let vyplývá, že situace je velmi vážná a je třeba okamžitě jednat. Odhalili jsme trend, který by mohl vést až k zániku druhu,“ varuje Stojanovic. Míč je teď podle něj na straně federální vlády, která by měla přijmout mimořádná opatření, aby se situace už v příštím roce mohla změnit. „Známá stanoviště latamů na Tasmánii musí být chráněna, protože víme, že úbytek původních lesních porostů vede k větší predaci ze strany vačic. Letos velká většina latamů hnízdí na ostrovu Bruny, kde nejsou žádné vačice, což je dobře, ale papoušci tam nejsou v bezpečí před mnoha dalšími hrozbami včetně kácení lesů,“ dodává Dejan Stojanovic.
Úvodní foto: Jan Potůček, Ararauna.cz
