Václav Peričevič 
V souvislosti s tragickým omylem v Jihomoravském kraji, kde došlo ke zplynování výstavních holubů (holub je bohužel dle norem Evropské unie drůbež…) kteří byli izolováni od okolního prostředí, a po ad hoc konzultacích jak se Státní veterinární správou, tak s Městskou veterinární správou v Praze, jsem připravil tento malý návod, jak by měli postupovat chovatelé papoušků v blízkosti prokázaných ohnisek ptačí chřipky. Článek je zaměřený především na majitele domácích mazlíčků včetně těch, co vyznávají volný let papoušků.
Pro většinu z nás je opeřený „kdákal“ nezastupitelným členem rodiny, jehož hodnota se určitě nedá vyjádřit něčím tak nízkým jako je oběživo. Bohužel případné omyly či libovůle zasahujících jednotek integrovaného záchranného systému má naprosto neodstranitelné následky…
Základ je izolace od venkovního ptactva
Je především nutno zdůraznit, že papoušky je třeba naprosto izolovat od venkovního světa a to zejména od kontaktu s volně žijícími ptáky. Tedy přesunout z voliér do zimovišť, či jim neumožnit venkovní pobyt – nejlépe si je vzít domů. Naprosto omezit veškerý kontakt s domácí drůbeží. Dbát zvýšených hygienických postupů, kdy rizikovým faktorem můžou být podrážky bot (nákaza se šíří především trusem vodních ptáků, proto není vhodné procházet se v okolí řek a dokonce přikrmovat labutě a kachny), ale i větve na okus a vyvarovat se všech rizikových činitelů, které mohou hrát zásadní roli. Naštěstí v tomto mrazivém období jsou i „volnoletci“ doma, či se nescházejí v halách.
K TÉMATU: Proč se v Lázních Toušeň utráceli papoušci a za jakých okolností se to může opakovat jinde?
Pokud se nacházíte v bezprostřední blízkosti prokazatelně nakaženého chovu ptáků, máme dvě možnosti, jak postupovat. Závisí to na tom, zda se nacházíte v ohnisku nákazy nebo v ochranném pásmu od tohoto ohniska.
Pokud jste přímo v ohnisku nákazy je situace mimořádně kritická. V ohnisku nákazy dochází podle rozhodnutí místně příslušné veterinární správy k vybíjení veškerého ptactva. Je naprosto neprodleně nutné kontaktovat okamžitě místně příslušnou veterinární správu, podle vašeho bydliště (seznam najdete zde). Vysvětlit fundovanému pracovníkovi veterinární správy svoje opatření, izolaci papoušků, hygienické opatření a další faktory a důsledně trvat na individuálním posouzení vaší situace.
Jaké jsou vaše šance v ochranném pásmu
Pokud jste v ochranném pásmu nákazy, které se vytyčuje do tří kilometrů od ohniska nákazy, je vaše situace dost podobná. Opět musíte požádat místně příslušnou veterinární správu, a to vždy písemně s jednou kopií pro vás, o udělení výjimky z případného utrácení ptáků (ne vždy však veterinární správy nechají v ochranných pásmech utrácet všechny ptáky, někdy jde jen drůbež a někdy se neutrácí ani ta – letos se zatím utrácela kompletně všechna drůbež pouze v jihomoravských lokalitách Moravský Krumlov, Ivančice a Letkovice).
ČTĚTE TAKÉ: Do odvolání platí zákaz všech ptačích výstav a burz v celé České republice. Kvůli ptačí chřipce
V obou případech bude oprávněný pracovník příslušné veterinární správy individuálně, podle vašich opatření rozhodovat, zda existuje možnost kontaktu vašich papoušků s volně žijícími ptáky a tedy potencionální riziko nakažení a posuzovat vaše opatření k zamezení či šíření nákazy. Bez rozhodnutí fundovaného pracovníka veterinární správy v žádném případě papouška nevydávejte. S ohledem na množství lidí, kteří jsou nasazeni na likvidaci potenciálně nakažených ptáků, může i nevědomky či z neznalosti dojít k nezvratným následkům.
Do domu či bytu nikoho vpustit nemusíte
Pokud máte opeřeného mazlíčka doma v kleci, má situace i další – právní – rámec.
Ani v souvislosti s ptačí chřipkou nezaniká vaše nezadatelné ústavní právo deklarované článkem 12 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, které zní, že „Obydlí je nedotknutelné. Není dovoleno do něj vstoupit bez souhlasu toho, kdo v něm bydlí.“. Jinak řečeno, ani ptačí chřipka a další s ní související opatření nejsou důvodem ke vstupu kohokoliv do vašeho obydlí. Je nutno připomenout, že na požádání oprávněné osoby veterinární správy jste povinni papouška předvést, což je poněkud menší zlo než nějaký tragický omyl, přehnaná iniciativa a případné nenávratné následky.
NAPSALI JSME: Ptačí chřipka uzavřela zoologickou zahradu v Košicích. Jak se nákaze brání české zoo?
Pokud by se přesto objevil individuální iniciativní jedinec, který by vám chtěl vstoupit do vašeho bytu či domu a lovit mazlíčka u vás doma v kleci, braňte papouška vlastním tělem a neprodleně volejte Policii České republiky na lince 158, která je povinna zasáhnout.
Z obou shora uvedených veterinárních správ čišela snaha vyhnout se excesu před 10 lety, kdy tímto způsobem byla usmrcena andulka majitelky, která ji měla výhradně v kleci doma. S ohledem na množství lidí, kteří se podílejí na rozhodování a vykonávání příkazů veterinárních správ nelze vyloučit individuální pochybení, proto určitě vyplatí znát shora uvedený postup.
Úvodní foto: Sivelp.it
Jaký je postup v Praze a Olomouci
Do minulého týdne se veškeré letošní případy prokázané ptačí chřipky v České republice vázaly na venkovské prostředí či menší města. Koncem minulého týdne ale Státní veterinární správa potvrdila nález mrtvých labutí v centru Olomouce a Prahy, u nichž byla prokázána přítomnost viru H5N8. Místně příslušné veterinární správy zvolily odlišný postup. Tady je stručný návod pro chovatele z těchto měst, jak by měli postupovat:
V Olomouci byla ptačí chřipka potvrzena v pátek 13. ledna u uhynulé labutě v centru města na řece Moravě v Rooseweltově ulici. Krajská veterinární správa (KVS) Olomouckého kraje vyhlásila v okruhu jednoho kilometru tzv. kontrolní pásmo (viz mapka), v němž platí zákaz převozu drůbeže a dalších druhů ptáků i ptačího masa a vajec bez předchozího souhlasu veterinární správy. Chovatelé papoušků v daném pásmu musí všechny ptáky umístit do vnitřních zimovišť a zamezit jim případný kontakt s volně žijícími ptáky. U vchodu do chovného zařízení mají chovatelé umístit dezinfekční rohože. Text celého nařízení KVS si můžete přečíst zde.
V Praze prokázala Městská veterinární správa přítomnosti viru H5N8 u uhynulé labutě, která byla nalezena v sobotu 14. ledna na Vltavě u holešovické tržnice na Praze 7. Na rozdíl od Olomouce veterinární správa nestanovila kontrolní pásmo. „Pro komerční chovy platí mimořádná veterinární opatření dříve vydaná Státní veterinární správnou. Pro malochovy nadále platí preventivní opatření,“ uvedla na svém webu SVS. Majitelé komerčních chovů tedy mají přemístit všechny ptáky do vnitřních prostor a zamezit jim kontakt s divoce žijícími ptáky. Drobnochovatelé a majitelé zájmových chovů musí zabránit kontaminaci krmiva a vody trusem volně žijících ptáků a znesnadnit jim kontakt s jedinci v jejich chovu.
Jan Potůček, Ararauna.cz
10 Comments
Čím více se dozvídám o situaci, tím jsem více zneklidněna. Jak bylo uvedeno: Konkrétně v Lázních Toušeň veterináři utratili pět agapornisů fišeri. Petr Pejchal ujistil, že případná likvidace chovů papoušků se může týkat výhradně ohnisek nákazy ptačí chřipky, tedy míst, kde je vedle papoušků chována i drůbež, u níž byl vir H5N8 diagnostikován. „Je potřeba zdůraznit, že utrácení se prvotně týká pouze ohniska, tedy postiženého chovu případně kontaktních hospodářství. V odůvodněných případech s ohledem na aktuální situaci může být nařízení utrácet vnímavé druhy rozšířeno i na tříkilometrové ochranné pásmo“. Co znamená, že „vedle papoušků je chována drůbež – u sousedů, v obci, v 3-km pásmu? Zmiňovaní utracení agapornisové jsou choulostiví, určitě nebyli chováni v mrazech ve venkovních nezastřešených voliérách. Inkubační doba je 2-7 dní, což není slouho. To nestačí nařídit karanténu? V případě, že by šlo o exempláře CITES I, jsou podmínky stejné – na jednu stranu se bude provádět nová registrace, na druhou stranu je možné o ně ze dne na den z rozhodnutí kohosi přijít.
Naprosto se ztotožňuji s Janem Cvrčkem z příspěvku z 10.1.2017 (11.17):
„Nebojme se nemoci, bojme se zbytečné hysterie….Jádro tohoto zmatku podle mého názoru tkví v legislativě, v zákonech a vyhláškách. Deset let jsme měli na to se připravit, protože se dalo tušit, že se to jednou možná vrátí zpátky. Ptačí chřipka tu byla, je a bude, tuto nemoc prostě nelze v současné době za žádnou cenu ze světa vymýtit, ať se to někomu líbí nebo ne. Ale nedošlo k ničemu. Proto zcela upřímně říkám, že postup veterinářů chápu, protože se musí řídit odpovídajícími zákony. Problém je, že v zákoně ukotvená radikální řešení, represe v podobě likvidace, jsou do jisté míry chápána jako prevence šíření nákazy. To je strašná chyba.“
Naprosto s Vámi souhlasím. Ale kde jsou ty legislativní iniciativy chovatelských organizací, na které bylo deset let času?
Já také souhlasím, měl jsem pocit, že SVS se opravdu snaží vyhnout excesům viz Andulka před 10 lety. Jde spíš o aktivního jedinnce, který by mohl napáchat nedozírné škody, či špatnou komunikace viz okrasní holubi….
Je absurdní a k smíchu se teď opírat do chovatelských organizací. Teď je každý generálem. Snahu něco změnit mohl mít během těch deseti let každý chovatel, ať je členem nějaké organizace nebo není. Ale tu odvahu nikdo neměl. Nechci si dělat žádné zásluhy, chraň Bůh, ale dokud jsem tuto myšlenku zde na webu veřejně nenapsal, nikoho to ani nenapadlo. A nenapsal jsem to proto, abych někoho hanil (protože jsem v tom stejně jako ostatní), ale napsal jsem to jako varování a motivaci, abychom už tuto chybu neopakovali. V tomto kontextu je Tvá poznámka Honzo pro mě jen bezduché přisazování si a drzé rýpnutí.
Mimochodem některé informace z tohoto dnešního článku jsou opět nepřesné. Ano, čloběk má zaručené ústavní právo o kterém píšeš, ale pokud úřední osoba přijde s povolením k domovní prohlídce nebo dojde k vyhodnocení situace jako stav krajní nouze, nepomůže Ti ani svěcená voda. Můžeš se akorát tak pokusit vstup osob na pozemek či domu oddálit pomocí jiných právních možností. Tímto nechci nijak vyvolávat beznaděj nebo paniku, či dokonce návod zjančeným a agilním veterinářům a hasičům, ale tak se prostě věci ze hlediska zákonů mají.
Vyústěním současné informační kampaně má být sjednocení co nejvíce chovatelských organizací i nezařazených chovatelů a jednání s odpovědnými orgány. Na toto budoucí jednání se již několik dní připravují základní návrhy a požadavky. Toto nejde ze dne na den, ale z dnešního rána mám informaci, že se již věci daly do pohybu a vše směřuje správným směrem. Je to jako s leteckými či jinými katastrofami – náprava přijde vždy až když se něco stane. Proto teď musíme být vúči úředním orgánům setsakra slyšet, a neopakovat chyby z dob minulých.
No tak jen doufám, že ses dočetl, jak to je doopravdy v Olomouci, když tak lpíš na přesných detailech.
Ano, jako čestný muž a šlechtic musím uznat že jsem se spletl.
Jan Cvrček : je potřeba číst obsah v celém kontextu článku. Povolení k domovní prohlídce vydává jen a jen soud. V souvislosti s ptačí chřipkou je to však zcela nemyslitelné a domovní prohlídka se koná, především s úkony spojené s trestním řízením, nikoliv s ptačí chřipkou! V souvislosti s ptačí chřipkou se nemůže jednat o stav krajní nouze, tam jsou postupy zcela jiné, ale nikoliv v souvislosti s ptačí chřipkou, takže hlavně žádnou paniku !!!
Budiž, připusťme že v souvislosti s ptačí chřipkou se tedy takto nepostupuje. A jak tedy? Měla by zaznít konrétní odpověď. Nebo snad veterináři a hasiči chodí v případě likvidace ochranného pásma dům od domu jako gestapo bez nějakých pověření/povolení a využívají jen moment překvapení majitelů chovů, kteří neznají svá práva a jsou natolik otupělí, že se nezmůžou na slovo odporu? Nebo je majitelé zvou srdečně dále se slovy „tak mi to pojďte zlikvidovat“? Předpokládám, že pokud bychom se mohli opírat jen o ten článek 12 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, tak jsme všichni v suchu a není co řešit.
Ale vždyť v tom článku ta odpověď je. Jednak bych nepřirovnával pracovníky SVS či hasiče ke gestapu, ale neznalost a neinformovanost v tom hraje zásadní roli. Povinnost evidence spadá pod obecní či městské úřady, které mají obyvatele informovat. Třeba v Praze si to moc nedokážu představit. A ano, odpověd je v otázce v souvislosti s ptačí chřipkou není důvod k prolomení Ústavního práva…
To jste mě úplně špatně pochopil, já jsem toto přirovnání použil v tom smyslu, že snad nikdo nevěří tomu že se primárně takhle chovají.