Jan Potůček 
UVNITŘ VIDEO – Velkou proletovou voliéru pro první skupinu arů škraboškových, kteří začátkem příštího roku odcestují do Brazílie, aby se zde připravovali pro vypuštění do volné přírody, otevřelo německé Sdružení na ochranu ohrožených papoušků (ACTP). Slavnostního aktu se zúčastnil ministr životního prostředí Brazílie Edson Duarte, prezident ACTP Martin Guth, předseda belgické Nadace Pairi Daiza Tim Bouts a bývalá ředitelka německé spolkové inspekce životního prostředí Irina Sprotte. Otevření velké proletové voliéry naplánovalo ACTP jen několik dní po podepsání nové dohody o návratu arů škraboškových do přírody, k němuž došlo v belgické Zoo Pairi Daiza, která jako první v Evropě vystavuje ary škraboškové.
Nová voliéra je naaranžována jako přirozené prostředí arů škraboškových v brazilském biotopu Caatinga na severovýchod země ve státě Bahia. Stěna zázemí s výletovými okny je pomalovaná a vytváří dojem výhledu do krajiny Caatinga. Padesát arů si zde bude několik měsíců zvykat na větší prostor a nové prostředí, než budou připraveni pro cestu do Brazílie. Papoušci zamíří do speciálního chovného zařízení na farmě Concordia u obce Curaçá, kde stráví nějaký čas v aklimatizačních voliérách. Farma se nachází přímo v rezervaci pro ary škraboškové, již nedávno vyhlásil ministr Duarte. Jde o místo, kde byl v roce 2000 naposledy spatřen poslední volně žijící samec ary škraboškového.
Nová proletová voliéra pro ary škraboškové v německém ACTP (klikněte do obrázku pro spuštění videa):
Arové škraboškoví žili v savaně, nikoli v pralese
Caatinga představuje savanu zarostlou keři, kaktusy a stromy. Jde o těžce prostupný terén, který ale není tolik nepřehledný jako hustý deštný prales, v němž arové škraboškoví nežijí (jak mylně ukazuje animovaný film Rio, který proslavil ary škraboškové u široké veřejnosti po celém světě). Pro ary jsou klíčové především vzrostlé stromy s přirozenými dutinami vhodnými k hnízdění. Brazilští ochránci přírody již celou oblast, která byla vyhlášena za rezervaci pro ary škraboškové, prošli a sečetli všechny vhodné hnízdní stromy. Část jich obývají arové marakány, kteří sehrají při návratu vzácných příbuzných důležitou roli: mají ary škraboškové naučit, kde najdou potravu a jak se mají chránit před dravci.
K TÉMATU: První evropská zoo veřejně vystavuje ary škraboškové a kobaltové. Uvidíte je v belgické Pairi Daiza
Původní divoká populace arů škraboškových často vytvářela společná hejna s ary marakánami. Poslední samec ary škraboškového ve volné přírodě dokonce vytvořil pár se samicí ary marakány poté, co nevyšel pokus s vypuštěním samice ary škraboškového ze zajetí (zabila se o dráty vysokého napětí). Smíšený pár se dokonce pokoušel hnízdit, ale nebyl úspěšný. Od roku 2000 nebyl ara škraboškový v přírodě zastižen. Až v roce 2016 jej údajně spatřily dvě ženy poblíž Curaçá. Jedna z nich natočila letícího aru na mobilní telefon. Z nekvalitní nahrávky ovšem nelze jednoznačně potvrdit, že jde o aru škraboškového nebo aru kobaltového, který by mohl k Curaçá zaletět od nejbližšího hnízdiště vzdáleného několik desítek kilometrů.
Úvodní foto: ACTP
