Brněnské zoo se podařilo podruhé odchovat vazy velké, letos rovnou tři mláďata

UVNITŘ VIDEO – Velký chovatelský úspěch ohlásila brněnská zoologická zahrada. Po téměř 20 letech chovu vazů velkých dosáhla úspěchu a v letošním roce přirozenou cestou pod rodiči odchovala tři mláďata. Cesta ke zdárnému cíli ale nebyla jednoduchá. První pár vazů velkých dorazil do Zoo Brno již v roce 2000 ze Stuttgartu, ale až po 13 letech zahrada zjistila, že místo páru chová dvě samice. Teprve loni se podařilo dovézt šest nových jedinců z uzavřené zoo Tropical Wings v Anglii. „Dvě samice a dva samci pravděpodobně pocházeli z volné přírody, další dva samci byli starší pěti let,“ popisuje mluvčí brněnské zoo Michal Vaňáč. Později, když jedna ze samic zahnízdila, druhá bohužel uhynula. I tak se postupně podařilo odchovat dvě a jedno mládě.




Samice udržuje vztah s několika samci

Loňský odchov tvořily dva samci a jedna samice, která později bohužel uhynula. Mladí samci později odešli do jiných zoo a celý skupina pěti dospělých ptáků poté zůstala ve stejném složení dodnes. Letos na jaře jedna ze samic opět zasedla na snůšku a tentokrát se odchov podařil. „Vaza je nesmírně zajímavý druh s několika specifiky. Nejviditelnější je asi to, že samici v době reprodukce silně opelichá hlava, takže je vidět žlutooranžová kůže, zatímco samci pelichají po těle. Lidé nám pak často volají, protože si myslí, že jsou papoušci nemocní a něco se jim stalo. Z hlediska chování je pak typickým znakem polyandrie. Samice ve volné přírodě může mít mezi třemi a osmi samci. V období reprodukce je navíc velmi temperamentní,“ říká kurátor chovu ptáků Zoo Brno Petr Suvorov.

K TÉMATU: Papoušci rodu Vaza už nejsou jen dva, přibyli k nim ještě vaza seychelský a vaza komorský

Netypické „párové“ chování v přírodě umožňuje vazy velké v zajetí chovat ve skupinách, kdy na jednu samici připadá několik samců. Od tří až dokonce k osmi. Dalším zajímavým znakem je páření, kdy bývá samec se samicí pevně spojen vychlíplou kloakou, která připomíná penis u savců (někdy se označuje za hemipenis). „Samotné páření může být buď velmi krátké v horizontu sekund nebo může trvat i více než 30 minut a během této doby je samice doslova svázána se samcem,“ upozorňuje brněnská zoo. Snůška vazů velkých mívá dvě až pět vajec a samice na nich sedí 18 až 20 dní, což je v porovnání s jinými podobně velkými papoušky extrémně krátká doba. „Mláďata se opeří do pěti týdnů a vylétnou z hnízda. Pohlavní dospělosti dosahují mezi třetím a čtvrtým rokem a dožívají se až 50 let,“ dodává zoo.

Samice vazy velkého s typicky lysou hlavou během hnízdního období (Foto: Zoo Brno)

Skupinový chov v Brně se osvědčil

Samice se od samců nijak nápadně neliší, tedy pokud zrovna nehnízdí a nemají lysou hlavu. Mimo hnízdní období je patrný rozdíl pouze v hmotnosti, kdy samice mohou být až o čtvrtinu těžší než samci. Na rozdíl od jiných papoušků jsou právě samice u vazů velkých dominantním pohlavím. Vaza velký je po vyhubení papouška širokozobého (Lophopsittacus mauritianus), který do 17. století žil na Mauritiu, největším africkým druhem papouška. Ve volné krajině obývá lesy, křoviny a savany Madagaskaru a Komorských ostrovů. Vyskytuje se od pobřeží oceánu do 1 000 m nad mořem. Jeho potravu tvoří hlavně semena, ovoce, dužnaté a šťavnaté výhonky stromů, květy, pupeny, listy, kořínky a hlízy.

ČTĚTE TAKÉ: Unikátní pozorování bílé mutace vazy seychelského na ostrovu Praslin

Především v období dozrávání plodin se vazové velcí shlukují do hejn, která se mohou z lesů přesouvat na savany za pastvou, přičemž navštěvují i rýžové, prosné, kukuřičné a čirokové plantáže. V zemědělské krajině tak může způsobovat škody na plodinách, proto jej místní domorodci loví. Úkryt nachází v národních parcích, kde bývá zvědavý a přibližuje se k lidem. Mimo parky je velice plachý. Prozradí ho ale jeho velmi pronikavý hlas, který může při chovu v zajetí nadělat chovatelům potíže se sousedy. Vazy velké v brněnské zoo mohou návštěvníci spatřit v Exotáriu, kde se momentálně ve společné voliéře zdržuje osm jedinců: pět dospělých ptáků (jedna samice a čtyři samci) a tři letošní mláďata. Trojčata vazů velkých se letos z evropských zoo podařilo odchovat právě jenom v Brně.

Podrobnosti o prvním odchovu vazů velkých v brněnské zoo v roce 2018 se můžete dočíst v letním dvojčísle časopisu Nová EXOTA 7-8/2019.

Úvodní foto: Zoo Brno




Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..