Z koronavirového deníku chovatele: Jak jsme na dálku zachránili uprchlíka alexandra malého

UVNITŘ GALERIE – Čas od času se na mně obrátí známý nebo známý známého, že se mu podařilo odchytit ulétlého papouška a co s ním má dělat. Často jsou to lidé, které jinak exotičtí opeřenci nějak neberou a asi by nevěděli, komu dát vědět, nebýt mých neustálých odkazů na články o papoušcích a fotografií zveřejňovaných na sociálních sítích. Ne jinak tomu bylo minulý týden, kdy se mi ozval kolega novinář z Prahy, šéfredaktor technicky zaměřeného webu s dotazem, kde by se dal zjistit majitel papouška, kterého chytili jeho sousedé na zahradě. Má prý kroužek, tak zda existuje nějaká databáze, kde by se dal najít jeho majitel. Na přiložené fotografii byla přírodně zbarvená samička alexandra malého.

Vysvětlil jsem známému, že u těchto papoušků žádná evidence neexistuje, takže číslo kroužku může použít jenom jako důkaz, kterým se prokáže původní majitel exota. Vyžádal jsem si kontakt na ony sousedy a společně s fotografií jsem ho vyvěsil na facebookovou stránku Ararauny a do několika papouškářských skupin. To byl čtvrtek. V pátek večer mi známý píše, že papoušek znovu uletěl – předali ho dalšímu sousedovi chovateli, a tomu se vysmekl ve chvíli, kdy ho chtěl dát z klece do voliéry. Pro alexandra to bylo možná dobře: skončil by totiž mezi chovnými ptáky a asi by se k původním majitelům nikdy nedostal. Takhle mohl znovu zabojovat.

„Je to naše Růženka. Můžu si pro ni přijet?“

V neděli mi známý píše, že se papoušek znovu objevil a přímo na jejich zahradě. Odpoledne už posílá fotky s alexandrem na rameni. Že prý je neskutečně oprsklý a za žrádlo by udělal cokoli. „Láduje se slunečnicí a teď mi ujídá z talíře salát,“ popisoval mi do telefonu. „Odehnat ji je docela akce. Nejlepší je, jak se nacpe a pak vytuhává, asi šlofík po jídle?“ ptá se. Radím mu, aby s papouškem na rameni zašel do místnosti a zavřel dveře, že potom ho lépe odchytí třeba do utěrky. V místnosti ale papoušek zpanikařil a chytit se rozhodně nenechal. Zato se mu zalíbilo v sousedním bytě kamarádových rodičů. „Byl trochu boj ji dostat ven. Tak se snad neurazila a zítra přijde zase na snídani,“ popsal mi.

Mezitím na výzvy na Facebooku zareagovala majitelka papouška, která si pro něj chtěla v pondělí zajet. Trochu jsem trnul, aby alexandr vyhozený na zahradu přečkal noc a nechytila ho třeba kočka. Ráno ale podle kamaráda samička (majitelka prozradila, že se jmenuje Růženka) spolehlivě přilétla pro dávku pamlsků. „Nenažraná potvora, jak ten náš pes, za jídlo cokoli,“ okomentoval fotografii, na které papoušek pojídá plátek ředkvičky. Odpoledne už milá Růženka putovala v přenosce za majitelkou, pro níž si ji u známého vyzvedla maminka. Takže ani tentokrát u nás nevznikne invazní divoká populace alexandrů malých. Jsem rád, že se zase jednou dal Facebook použít jinak než drbárna, kde se lidé navzájem jenom napadají.

Jak se postarat o papouščího nalezence a neohrozit tím zároveň vlastní chov?

Úvodní foto a galerie: Václav Vlček

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..