Používání otráveného zrní jako návnady proti všudypřítomným hlodavcům v řepkových polích děsí ochránce přírody v Západní Austrálii. Právě na řepce se totiž často přiživují ohrožení kakaduové krátkozobí. Myši a další hlodavci jsou letos na západě Austrálie přemnožení a někteří farmáři v rámci leteckého práškování nechávají na pole shazovat otrávené zrní. Nevládní organizace BirdLife West Australia se obává, že kakaduové, kteří na pole zalétávají na řepku, zrní pozřou a otráví se. Vyzvala proto farmáře v dotčených oblastech, aby používali jiný typ prevence proti škůdcům. Veřejnost pak požádala o součinnost při hlášení případů otrávených nebo uhynulých kakaduů.
„Pokud toto zrní skončí v místech, kde kakaduové chodí po zemi a vyzobávají semena řepky, existuje riziko, že by mohli toto otrávené zrní sežrat,“ varovala šéfka BirdLife West Australia. „Požádali jsme o vyjádření vědce a ti naznačili, že pokud je ptáci přímo pozřou, pravděpodobně to na ně bude mít negativní dopad,“ dodala. S tím souhlasí i docent ekologie na Curtinově univerzitě Bill Bateman. Podle jeho slov ale farmáři používají jed první generace, který je méně účinný než jed druhé generace nabízený jako návnada na myši v supermarketech. Podrobný rozbor prokázal, že jed druhé generace může negativně ovlivnit predátory, jako jsou sovy nebo hadi, kteří sežerou otrávené myši, u jedu první generace je toto riziko výrazně nižší.
Češi si na dálku adoptují kakaduy z australského záchranného centra Kaarakin. Jak na to?
Raději podporujte přirozené nepřátele myší, radí vědec
Podle Batemana to však neplatí pro zvířata, která sežerou přímo otrávenou návnadu s jedem první generace, což platí pro kakaduy krátkozobé i další papoušky. „Pokud zvíře, které není myší, sežere zrní ošetřené jedem první generace, riskuje otravu,“ uvedl vědec. Navzdory tomuto riziku ale během dřívějších užití otrávených návnad došlo jen k velmi malému počtu otrav jiných zvířat, případně vůbec k žádným. Určit otravu jako příčinu úhynu je ale komplikované, protože zvíře je nutné pitvat krátce po úhynu. „Sečteno a potvrzeno, věnujeme se tomuto riziku léta, ale zatím neexistuje žádný přímý důkaz, že by návnady s jedem první generace měly příliš velký dopad na další zvířata,“ dodal Bateman. „Kontroly jsou ale na místě, aby se návnady nedostaly do širšího ekosystému,“ míní.
Aby se snížil potenciální dopad na „neškůdce“, doporučuje Bateman farmářům distribuovat otrávené v místech, která jsou přístupná pouze myším a v omezeném množství, nikoli plošně. Nabádá farmáře k tomu, aby se pokusili co možná nejvíce zachovat přirozené predátory myší, tedy sovy, dravce, hady a kočky, protože jde o ekologičtější variantu vůči používání jedů. Kakadu krátkozobý patří mezi ohrožené druhy západoaustralské avifauny. Riziko pro ně nepředstavují pouze otrávené návnady, ale také zrní, které se vysype z korby nákladních aut při přepravě, kdy ptáky sedící na vozovce může usmrtit projíždějící vozidlo. Kakaduové se také potýkají s nedostatkem hnízdních příležitostí kvůli rozsáhlému kácení starých stromů s vhodnými dutinami. Částečně jim pomáhá vyvěšování umělých hnízdních budek.
Kakaduové krátkozobí v Západní Austrálii hynou pod koly aut, ochránci apelují na řidiče
Úvodní foto: Wikimedia Commons / Jean and Fred