UVNITŘ VIDEO – Nejnadějnější hnízdní sezónu kriticky ohrožených neofém oranžovobřichých, patrně nejvzácnějších dosud volně žijících papoušků na světě, zažívají ochránci přírody v Tasmánii. Z australských zimovišť se totiž na tasmánské hnízdiště Melaleuco vrátilo hned 70 ptáků, což je nejvíce za posledních přinejmenším 15 let. Dosavadní rekord za poslední dekádu bylo 51 ptáků v loňském roce. Letošní navrátilce tvoří 34 samců a 36 samic. Mezi lednem a březnem příštího roku je doplní dalších 50 mladých ptáků odchovaných v zajetí, které ochránci vypustí do přírody a nechají je společně se 70 dospělými a jejich mláďaty odlétnout do zimovišť na jihu Austrálie.
Zástupci záchranného programu neofém oranžovobřichých hlásili pravděpodobné překonání loňského rekordu již před měsícem. Tehdy také uvedli, že konečné sčítání ptáků na hnízdišti provedou až v polovině prosince, protože do té doby se ještě mohou na Tasmánii vrátit někteří opozdilci. Jak uvedli představitelé tasmánského programu na záchranu neofémy oranžovobřiché, že 70 letošních navrátilců se 48 vylíhlo ve volné přírodě a 22 pochází z odchovu v zajetí, tedy ze skupin ptáků, kteří byli vypuštěni do volnosti v předchozích hnízdních sezónách. Ptáci mezitím začali obsazovat hnízdní dutiny a umělé budky, v nichž se pomalu objevují první snůšky. I hnízdní sezóna by podle ochránců mohla být rekordní.
Padne i loňský rekord v počtu vyvedených mláďat?
Loňské hnízdění přitom představovalo největší úspěch od roku 1994, protože na Melaleucu a na sousedním novém hnízdišti New Harbour se vylíhlo celkem 97 mláďat, z nichž 88 přežilo. Na zimoviště pak odlétlo 192 ptáků, nejvíce od konce 80. let. Dosud se jich zpět na hnízdění vracela asi čtvrtina, letos poprvé to je více než třetina neofém. Jak se hnízdícím ptákům daří letos, bude jasné v polovině ledna, kdy proběhne kontrola všech 91 umělých hnízdních budek v Melaleucu a okolí. Vysoký počet ptáků, kteří dokáží absolvovat cestu do a ze zimovišť je velmi důležitý, protože jedině oni mohou naučit novou generaci neofém migrovat na zimu do teplejších oblastí. Ptáci, kteří by z Tasmánie po vyhnízdění neodlétli, by zimu nepřežili.
Proto není obnova populace těchto kriticky ohrožených papoušků tak jednoduchá: nejde pouze o to vypouštět do přírody neofémy odchované v zajetí, je třeba pečlivě vybírat jedince, kteří jsou fyzicky schopní podstoupit takovou náročnou cestu. Proto se vědci snaží dospělé ptáky vypouštět na začátku hnízdní sezóny na hnízdištích, aby se stačili rozmnožit a jejich potomci žili od vylíhnutí v přírodě a pochytili zvyky divokých neofém, zatímco mladé ptáky odchované v zajetí vypouští ke konci sezóny. U těch je větší šance, že přežijí migraci, protože na rozdíl od dospělých jedinců odchovaných v zajetí se dokáží této nové situaci lépe přizpůsobit. Některé ptáky, kteří nestihnou nebo nezvládnou odlétnout z hnízdiště, se vědci snaží odchytit a papoušci tráví zimu v zajetí.
Z Tasmánie do zimovišť v Austrálii odlétlo 192 neofém oranžovobřichých, nejvíce od konce 80. let
Úvodní foto: Zoos Victoria