Celostátní zákaz venkovního chovu drůbeže končí, Státní veterinární správa ho zrušila

Tři měsíce po zavedení celostátního zákazu venkovního chovu drůbeže, který se kvůli šíření ptačí chřipky týkal komerčních chovů s většími počty ptáků, toto veterinární opatření na území celé České republiky končí. V úterý ho odvolala Státní veterinární správa (SVS). „Důvodem je stabilizace nákazové situace v České republice i zahraničí. Přesto SVS nadále vyzývá chovatele k dodržování pravidel biologické bezpečnosti v chovech, zejména minimalizování kontaktu chované drůbeže s volně žijícími ptáky,“ uvedl mluvčí SVS Petr Vorlíček. Zatímco loni bylo v Česku potvrzeno téměř 50 ohnisek ptačí chřipky, za letošní rok to je zatím jen osm, ale u všech šlo o typ H5N1 přenosný na člověka.

„Nákaza byla potvrzena také u volně žijících vodních ptáků (labutí) ve dvou krajích. V loňském roce bylo v České republice potvrzeno rekordních 48 ohnisek HPAI (47 v chovech drůbeže a 1 ohnisko u ptáků držených v zajetí) subtypů H5N8 a také H5N1, u něhož existuje riziko přenosu na člověka. Utraceno v ohniscích muselo být více než 330 000 kusů drůbeže a dalších ptáků,“ uvedla SVS na svém webu. Tento měsíc ale podle veterinární správy dochází ke zlepšení nákazové situace v chovech drůbeže po celé Evropě. „V lednu bylo potvrzeno celkem 323 ohnisek vysoce patogenní ptačí chřipky HPAI v chovech drůbeže, z nichž většina (250) byla potvrzena ve Francii v chovech kachen na výkrm,“ upřesnila SVS.

V Česku začal celoplošný zákaz chovu drůbeže pod širým nebem. Ptačí burzy pokračují

Venku nemohly být pouze komerční chovy

Za únor bylo dosud v celé Evropě potvrzeno 62 ohnisek, z nichž je nejvíce stále hlášeno z Francie. V sousedních státech České republiky je podle SVS situace v chovech drůbeže stabilní. „Prevence zavlečení nákazy do chovu drůbeže spočívá zejména v ochraně drůbeže před kontaktem s volně žijícími ptáky. Jedná se především o zasíťování oken a větracích otvorů, zastřešení nebo úplné omezení výběhů,“ říká ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád a dodává: „Důležité je, aby voda a krmivo nebylo kontaminováno trusem volně žijících ptáků a bylo drůbeži podáváno uvnitř zařízení, hal nebo pod přístřešky mimo dosah volně žijícího ptactva.“ Celostátní zákaz venkovního chovu se netýkal malochovů a zájmových chovů drůbeže, ale ani jiného ptactva.

Zejména v komerčních chovech spočívají další opatření v zákazu vstupu nepovolaných osob do hal, dodržování zoohygienických zásad v chovu, jednorázovém naskladňování a vyskladňování turnusů, aktivace dezinfekčních rohoží před vstupy do jednotlivých hal a vjezdů na farmu. Také je důležité vést řádnou evidenci o chovu drůbeže (úhyny, přesuny, veterinární zákroky), aby v případě zvýšeného úhynu drůbeže, snížené užitkovosti, nebo jiných příznaků hromadného onemocnění mohla být neprodleně informována místně příslušná krajská veterinární správa, která zajistí přijetí účinných ochranných opatření. Ptačí chřipce je náchylná především drůbež, nakazit se ale může i exotické ptactvo včetně papoušků.

Ptačí chřipka napadla první zájmový chov v Česku. Uhynuli pštrosi, páv a labuť

Úvodní foto: Státní veterinární správa ČR

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..