Ode dneška platí v celém Česku zákaz chovu drůbeže pod širým nebem, mimo pštrosů a holubů. A co papoušci?

UVNITŘ DOKUMENT – Zhoršující se situace s nákazami vysoce patogenní ptačí chřipky vedla Státní veterinární správu (SVS) k celoplošnému zákazu chovu drůbeže pod širým nebem. Omezení platí ode dneška až do odvolání a je stejné jako na přelomu loňského a letošního roku, kdy trvalo celé tři měsíce. Na rozdíl od loňského nařízení se ale zákaz nevztahuje pouze na komerční chovy, ale na veškeré chovatele drůbeže, tedy i drobnochovatele. SVS jim nařizuje přesunout drůbež do uzavřených prostor a také jim v těchto prostorách podávat krmivo a pití. Pokud chovatel nemůže tuto podmínku splnit, musí alespoň zařídit, aby se drůbež chovaná venku nemohla dostat do kontaktu s divokými ptáky a jejich trusem a krmit je musí alespoň pod přístřeškem.

Kliknutím na obrázek otevřete celý dokument:

Kdo musí hlásit, že nemůže splnit vydaný zákaz

„Nařízení dále také omezuje pohyb osob v hospodářstvích s chovem drůbeže pouze na osoby, jejichž činnost je zcela nezbytná pro zajištění řádné péče o drůbež. Všichni chovatelé drůbeže (včetně chovatelů holubů a běžců) budou také muset podávat vodu a krmivo chovaným ptákům uvnitř hospodářské budovy případně pod přístřeškem, který zabrání jejich kontaminaci výkaly volně žijících ptáků. Stejně tak budou povinni před kontaminací chránit skladované krmivo, stelivo a vodu,“ dodává v mimořádném opatření SVS. Pštrosy a holuby, kteří spadají pod definici drůbeže podle zákona, tak lze nadále chovat pod širým nebem, ale krmivo a voda se jim musí podávat v uzavřených prostorách anebo alespoň pod přístřeškem.

Chovatelé, kteří nemohou drůbež přesunout do vnitřních prostor a zároveň podléhají evidenci podle plemenářského zákona, o tom musí neprodleně informovat místně příslušnou krajskou veterinární správu. Evidence se vztahuje na chov hejna o více než 100 kusech dospělé drůbeže produkující násadová vejce, chov hejna nosnic produkující vejce uváděná na trh, chov hejna drůbeže o více než 500 kusech a na provozovatele líhní s kapacitou větší než 100 ks násadových vajec. Běžní malochovatelé, kteří mají na zahradě několik slepic, tak skutečnost, že je nemohou nikam zavřít, hlásit veterinární správě nemusí. V případě, že se u jejich drůbeže prokáže nákaza ptačí chřipkou, ale riskují pokutu až 100 tisíc korun. Firmám a podnikajícím fyzickým osobám hrozí finanční postih až do výše dvou milionů korun.

Ptačí chřipka už i ve středních Čechách. V ochranném pásmu jsou také Strančice, kde se konají burzy

Jaké nebezpečí hrozí papouškům a jak mu předcházet

„Apelujeme na všechny chovatele drůbeže, aby nařízená mimořádná veterinární opatření ve vlastním i veřejném zájmu důsledně dodržovali, žádáme je také o dodržování zásad biologické bezpečnosti v chovech. Změny zdravotního stavu či zvýšené úhyny v chovech je třeba neprodleně hlásit místně příslušné krajské veterinární správě,“ uvedl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád. Nařízení SVS se vůbec nezmiňuje o zákazu pořádání ptačích burz a výstav. Minimálně exotického ptactva by se tedy toto omezení týkat nemělo, byť i chovatelé papoušků by měli zbystřit a zavedeným opatřením se inspirovat. Tedy v ideálním případě nekrmit papoušky v miskách umístěných ve venkovních voliérách, kam by se mohl dostat trus divokých ptáků a omezit přísun větví k okusu z okolí vodních toků.

Papoušci sice nejsou na ptačí chřipku tak náchylní jako drůbež, nákazu u nich ale nelze vyloučit. Nedávné šetření ve Spojených státech prokázalo, že se ptačí chřipkou dokáže nakazit stále větší počet ptačích druhů a nejde pouze o migrující vodní ptáky. Hromadné úhyny byly pozorované také u dravců a mrchožroutů, jako jsou supi nebo kondoři. Obecně všechny druhy ptáků, které se přiživují na uhynulých zvířatech, tedy i krkavcovití a další, se mohou velmi lehce nakazit. Nemoc se projevuje celkovou malátností, odmítáním potravy, vysokou potřebou pití, průjmem a hromadným úhynem chovaných ptáků. Napadené chovy se nesmí podle vyhlášky léčit, SVS nechá ptáky likvidovat. Existují však výjimky, kdy i v Česku došlo k vakcinaci. Týkalo se to chovu ptáků v Zoo Liberec a šlechtitelského chovu hus v Nových Hradech.

Pozor na ptačí chřipku! Objevila se v jižních Čechách a nebude to poslední případ

Úvodní foto: Jan Potůček, Ararauna.cz

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..