Nová rezervace má zachránit amazoňany tukumanské před těžaři v Bolívii

UVNITŘ VIDEO – Bolivijské populaci amazoňana tukumanského (Amazona tucumana) svitla naděje na zachování důležitého hnízdního biotopu, o který projevovaly zájem těžařské firmy. Ochranářské organizaci Armonía se podařilo získat čtyřiačtyřicetiakrový pozemek, který přímo sousedí s přírodní rezervací u města Quirusillas. Jde o místo, kde hojně rostou jehličnany druhu Podocarpus parlatorei, na nichž je amazoňan tukumanský existenčně závislý a které lákají právě i těžařské firmy.

Zmizí-li hnízdní stromy, zmizí i papoušci

Papoušci, jichž v Bolívii žije necelých 1 700 jedinců, hnízdí výhradně na těchto mohutných jehličnanech. Těžaři vyhledávají a kácí nejstarší a nejmohutnější stromy, jejichž dutiny skýtají mnoho hnízdních příležitostí a jejichž semeny se amazoňani tukumanští výhradně živí. „Vznik rezervace je výsledkem osmiměsíčního vyjednávání a několika let komunikace s místní komunitou,“ přiblížil pro web americké asociace American Bird Conservancy (ABC) provozní ředitel organizace Armonía German Mercado.

Už přede dvěma lety začala organizace s osvětovou kampaní mezi obyvateli města Quirusillas a jeho okolí. Zaměřila se na vzdělávací programy ve školách, ale i na rozvoj alternativních druhů podnikání oproti dosud nejrozšířenější těžbě dřeva. „Vytvoření nové rezervace je jedním z mnoha projektů na zachování amazoňana tukumanského v tomto regionu. Plánujeme také vyvěšování umělých hnízdních budek a chceme sem přilákat turisty, což by pomohlo celé oblasti v další podpoře ochrany životního prostředí,“ věří výkonný ředitel Armoníe Bennet Hennessey.

Amazoňana tukumanského ohrožuje i pašeráctví

Nová rezervace by se mohla stát dokonce jediným zbylým útočištěm amazoňana tukumanského v Bolívii. Místní pila se totiž snaží získat těžební práva na kácení stromů v její těsné blízkosti a může se tak stát, že všechny vhodné hnízdní stromy mimo rezervaci padnou. Těžba dřeva je přitom pro bolivijskou populaci amazoňana tukumanského jen jednou z hrozeb. Druhou největší jsou nelegální odchyty ptáků a vybírání jejich hnízd, při nichž pytláci obvykle nenávratně poškodí i hnízdní stromy. Nemalý podíl na snižujících se stavech těchto ptáků mají také zemědělci a farmáři, kteří ruku v ruce s těžaři mění původní lesy na zemědělskou půdu a pastviny.

Všechny tyto negativní faktory se podepsaly na tom, že se celosvětová populace amazoňana tukumanského za posledních třicet let snížila na čtvrtinu původního stavu. V samotné Bolívii přitom žije jen asi desetina všech divokých amazoňanů tukumanských. Většina celosvětové populace obývá sousední Argentinu. Podle mezinárodní organizace BirdLife International se v obou zemích za poslední léta napočítalo asi šest až 15 tisíc dospělých ptáků, z toho na Bolívii jich připadalo jen 1 643. Rychlý úbytek amazoňanů tukumanských vedl k jejich zařazení do první přílohy mezinárodní úmluvy o ochraně volně žijících živočichů (CITES) i do Červené knihy IUCN. V té je tento druh veden pod kategorií „zranitelný“.

Amazoňan tukumanský není neznámý ani českým chovatelům. Nejde sice o běžně chovaný druh papouška, na druhou stranu ale nepatří ani mezi vyložené vzácnosti. Podle centrálního registru CITES pro Českou republiku, jehož data serveru Ararauna.cz poskytlo ministerstvo životního prostředí, si čeští chovatelé za posledních osm let registrovali 41 těchto ptáků. Známé jsou i jejich tuzemské odchovy, které se daří již od roku 1988.

Úvodní foto: Whitleyaward.org

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..