Tým vědců chrání amazoňany žlutoramenné na ostrově Bonaire před rozlícenými zemědělci

UVNITŘ VIDEO – Konflikt mezi vzrůstající populací amazoňanů žlutoramenných, endemického druhu papouška žijícího ve Venezuele a přilehlých ostrovech, a zemědělci na ostrově Bonaire v Nizozemských Antilách chce řešit vědecký tým „Echo“, který zahrnuje i místní studenty. Zatímco celkový počet amazoňanů žlutoramenných ve volné přírodě klesá (podle statistiky BirdLife International čítá divoká populace od 2,5 do 10 tisíc pohlavně dospělých ptáků), na ostrově Boanire jich zejména díky ochranářským projektům přibývá (už jich tam žije 800). Jenže to má negativní dopad na místní zemědělce, kteří se živí pěstováním ovoce.


Díky GPS skládají potravní mapu papoušků

Bonaire, stejně jako řada podobných ostrovů v Karibiku, prošel za poslední desetiletí výraznou proměnou. Velká část původních lesů padla za oběť budoucím farmám a rozšiřujícím se městům. Papoušci tak přicházeli nejen o hnízdní biotopy, ale také o přirozenou potravu, kterou si nyní nahrazují plodinami na plantážích. „Lora“, jak amazoňanům žlutoramenným říkají místní, je v očích většiny obyvatel škůdcem, který vesničany obírá o část zisku z prodeje vypěstovaného ovoce. Situace dokonce dospěla tak daleko, že se ochránci obávají nelegálního odstřelu či odchytu papoušků.

K TÉMATU: Karibské země uspořádaly první mezinárodní seminář o škodách papoušků v zemědělství

Vědci se nyní snaží zjistit, kde si papoušci obstarávají potravu a pomoci jim vyhledávat zdroje mimo lidská osídlení. Využívají k tomu miniaturní GPS trackery připevněné přímo na těla odchycených ptáků. Vědecký tým rozlišuje chování hnízdních párů a samostaných jedinců a snaží se zjistit jejich nároky na potravu v různých ročních obdobích. Pomalu si tak vytváří prostorovou mapu pohybu papoušků a eviduje „důležité stromy“, jejichž plody tvoří značnou část denní dávky potravy. Takové mapování ale nelze dokončit za jedinou sezónu, vědci v něm chtějí pokračovat po několik následujících let. Zároveň však musí ptáky ochránit od zemědělců již nyní.

Atrapy dravců nezabírají, amazoňani je prokoukli

Jeden ze studentů, který se zapojil do činnosti týmu Echo, vymyslel lest s papírovým drakem připomínajícím skutečného ptáka karanča chocholatého, obávaného predátora amazoňanů. Papoušci se skutečně místům, kde byli tito draci vystaveni, vyhýbali, ale pouze první dva dny, než pochopili, že jde o atrapu. Poté se znovu vrhli do chráněné zahrady na pěstované mango. Vědci se proto zaměřili na terénní program pomoci pěstitelům ovoce, s nimiž chtějí navázat užší kontakt a zjistit, jak by se jim i papouškům dalo pomoci. Zajímavé je, že z průzkumu mezi obyvateli druhého největšího ostrovního města Rincon vyplynuly daleko větší obavy z narůstající populace amazoňanů, než by odpovídalo počtu ovocnářů.

ČTĚTE TAKÉ: Modře zmutovaný amazoňan žlutoramenný překvapil obyvatele karibského ostrůvku

Místní lidé se zkrátka obávají, že čím bude na Bonairu více papoušků, tím méně budou moci sami využívat přírodních zdrojů potravy. Problém je o to větší, že ostrov nedávno prošel významnými ústavními změnami, které výrazně snížily sociální a finanční zabezpečení jeho obyvatel, takže je stále více lidí, kteří jsou částečně odkázáni na potravu, kterou získají z volně rostoucích rostlin. O tyto plody ale nyní musí soupeřit se stále zvyšujícím se počtem papoušků. Amazoňané žlutoramenní by se tak mohli stát obětí stále hlubší sociální frustrace ostrovanů, varoval tým Echo na webu Dutch Caribbean Nature Alliance.

Dobrovolníci z Echa nicméně nezahálejí a zřídili školky pro sazenice původních druhů rostlin, keřů a stromů, jejichž plody se amazoňané živí ve volné přírodě. Postupně je chtějí vysázet na vhodných místech a přimět tak papoušky, aby nelétali za potravou do měst a ovocných sadů na předměstích. Pokud se zároveň podaří s místními ovocnáři a dalšími obyvateli Bonaire dohodnout nějaký rozumný kompromis, existuje šance, že místní populace amazoňanů žlutoramenných zůstane nejenom zachována, ale ještě posílí.

Úvodní foto: Flickr.com


1 komentář

  1. David Vopravil napsal:

    To mě dokáže dokonale rozčílit. Původní biotop patříc veškeré tamní fauně a flóře a lidi jako rakovina rozežerou krajinu a přivlastňují si její půdu bez ohledu na jakýkoliv živočišný druh. Nárokují si pak právo na to, že to je jejich obživa a ani původní obyvatelstvo nemá nárok nadále žít tam, kde přirozeně žilo. Chápu, že člověk se musí něčím živit, ale neschvaluji nikdy, aby to bylo na úkor druhých a že toto je opět jeden z těch miliónů případů. Samozřejmě ono se začne zas všechno řešit, až bude za 20 let takový papoušek jen vzácností a kus dešťného lesa bude posledním pozůstatkem původních darů přírody. No nebudu se rozčilovat. Škoda jen, že s tím običejný smrtelník jako já nemůže nic udělat.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..