Historicky nejlepší sezóna neofém oranžovobřichých v ZOO Melbourne: 37 mláďat

UVNITŘ VIDEO – Dosud nejvyšší počet kriticky ohrožených neofém oranžovobřichých letos odchovala zoologická zahrada v Healesville na předměstí australského Melbourne. Podle deníku The Age Victoria jde o 37 mláďat, což je nejvíce v devatenáctileté historii záchranného programu tohoto druhu v Healesville. Ve volné přírodě na Tasmánii přežívá přibližně stejný počet ptáků, podle posledního sčítání jich je asi 35. Tři specializovaná chovná zařízení, kromě Healesville také ZOO Adelaide a stanice Taroona na Tasmánii, chovají v zajetí dalších 200 ptáků. Co do počtu divoce žijících ptáků jde ale o nejohroženějšího papouška na světě.


K TÉMATU: Akční plán na záchranu neofémy oranžovobřiché: v přírodě žije posledních 36 ptáků

Záchranné stanice v Austrálii nyní chtějí neofémy oranžovobřiché v zajetí rozmnožit ze stávajících více než 200 jedinců na 350. Chovu pomohly předloňské odchyty dvacítky volně žijících ptáků, kteří obohatili genofond neofém chovaných v zajetí. Mety 350 exemplářů by chtěly všechny tři stanice dosáhnout nejpozději koncem příštího roku a poté začnou do volné přírody vracet desítky ptáků, aby posílily divokou populaci neofémy oranžovobřiché. Ochrana hnízdících ptáků poté bude poměrně snadná, protože momentálně hnízdí pouze na jediném místě na Tasmánii.

ČTĚTE TAKÉ: Počet neofém oranžovobřichých v zajetí chtějí do dvou let zvýšit z 200 na 350 jedinců

Úbytek volně žijících neofém oranžovobřichých je fatální: v roce 2006 jich na Tasmánii žilo okolo 150, o pět později jich bylo jen 50. Z nich pak záchranné stanice odchytily zmiňované dvě desítky jedinců pro chov v zajetí. Divoká populace těchto ptáků se pak mírně zvýšila, ale větší impuls jí dají až ptáci, které ochránci ve větším množství vypustí zpět do volné přírody. Pokud by k tomuto záchrannému programu nedošlo, časopis Australian Geographic odhadnul, že by do čtyř až pěti let neoféma oranžovobřichá ve volné přírodě zcela vyhynula, podobně jako ara škraboškový v Brazílii.

Úvodní foto: wwf.org.au


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..