Papoušíčci jsou chytřejší než arové a kakaduové, zjistili vědci z Univerzity v Hamburku

Papoušíček brýlatýZpůsob shánění potravy a zapojování většího počtu jedinců do tohoto úkolu, ale také sociální chování ve společnosti více jedinců použili vědci  z univerzity v Hamburku pro studii „chytrosti“ jednotlivých druhů papoušků. Čtyřem vybraným druhům předložili pět úkolů, při nichž museli vyvinout určitou snahu nebo dokonce vzájemně spolupracovat, aby získali odměnu v podobě potravy a pamlsků. Do experimentu zapojili papoušíčka brýlaného, loriho mnohobarvého, kakadua žlutočečelatého a aru zelenokřídlého. Z testů vyšel překvapivě jako nejinteligentnější nejmenší papoušíček, který všechny úkoly řešil spontánně a nejrychleji.

K TÉMATU: Vědci naučili hrát kakaduy goffin „skořápky“. Prostorovou paměť mají jako čtyřleté děti

„Jednou z možností, jak získat komplexní pohled na chování zvířat, je schopnost spontánně pochopit příčinné vztahy a získat tak odměnu, která je mimo dosah testovaného zvířete,“ vysvětlila na webu Wired.com vedoucí výzkumného týmu Anastasia Krasheninnikova. Ideálním prostředkem pro tyto testy jsou právě růzmné důmyslné „schovávačky“ s odměnou v podobě pamlsku. Odráží schopnosti zvířat porozumět danému úkolu a řešit novou situaci, a to buď individuálně, nebo (při složitějších experimentech) v součinnosti s dalšími jedinci. Při první úloze museli papoušci přijít na to, jak vytáhnout kus jídla zavěšeného provázku, který byl připoután k bidýlku. Téměř všichni čtyři ptáci tento úkol vyřešili okamžitě.

Složitější úkoly šly lépe menším druhům

Při druhém úkolu byly na bidlo zavěšeny už dva provázky, ale jen jeden měl na konci potravu. Pokud pták dokázal pochopit příčinnou souvislost mezi potřebou vytáhnout provázek s pamlskem a možností získat potravu, soustředil se právě jen na tento jeden provázek. Tři ze čtyř papoušků to pochopili okamžitě a zvolili správný provázek na první pokus. Třetí pokus byl složitější: na bidlu byly opět zavěšeny dva provázky, ale směrem dolů byly překříženy, takže ten s potravou měl těžiště na úrovni provázku bez potravy. Papoušci museli tahat za provázek bez potravy, aby se dostali k palmsku. V tomto úkolu papoušíček a lori překonali aru a kakadua, přičemž papoušíček jako jediný úlohu vyřešil, i když byly oba provázky stejně barevné.

ČTĚTE TAKÉ: Výzkum prokázal, že papoušíčci brýlatí oslovují svá mláďata individuálními jmény

„Je to vůbec poprvé, co se podařilo zdokumentovat chování papoušků při spontánním řešení tak složitého úkolu, jakým jsou zřížené řetězce,“ uvedla Anastasia Krasheninnikova. Při čtvrtém úkolu vědci použili jeden delší provázek, přičemž palmsek na jeho konci byl dosažitelný i ze země. Papouščci tak nemuseli provázek vytahovat na bidlo. Několik zástupců všech zkoumaných druhů papoušků si to uvědomilo během vytahování provázku, ale pouze papouščíci a loriové se taháním provázku vůbec nezabývali a rovnou šli sebrat potravu ze země. Pátý úkol papouškům nabízel opět dva provázky, ale jen jeden měl na konci přidělanou potravu. U konce druhého byl rovněž palmsek, ale nebyl připevněný na provázku.

Přehled pěti úkolů, které papoušci plnili. Nahoře je bidlo, na něj jsou připevněny provázky a na jejich konci pamlsek. (Obrázek: Cityparrots.com)

Přehled pěti úkolů, které papoušci plnili. Nahoře je bidlo, na něj jsou připevněny provázky a na jejich konci pamlsek. (Obrázek: Cityparrots.com)

Úspěšnější byli socializovanější papoušci

Papoušci museli při tomto posledním úkolu pochopit, že mají tahat pouze za provázek, na kterém je připevněná odměna, nikoli za ten, u kterého sice je potrava, ale není přivázaná. Tento úkol vyřešili už jen papoušíčci. Z celého testu tak vyšli nejlépe nejmenší zástupci papoušků. Vědci to přičítají jejich společenským životem a hierarchií. Papoušíčci brýlatí žijí ve velkých skupinách, které tvoří různé sociální podjednotky, jež se různě rozdělují a slučují, což jim poskytuje celou řadu sociálních interakcí. Jako jediní ze čtyř testovaných druhů papoušků také vytvářejí cosi jako „jesle“ pro vyvedená mláďata, v nichž mladí ptáci procházejí procesem socializace.

NAPSALI JSME: Testy prokázaly, že žakové dokáží spolupracovat při řešení společných úkolů

Arové zelenokřídlí a kakaduové žlutočečelatí žijí ve volné přírodě v malých rodinných skupinách, které se soustředí okolo jednoho páru a jeho potomků. Sociální chování loriů spadá někam mezi papoušíčky a tyto dva velké druhy papoušků. Žijí ve skupinách o deseti až čtyřiceti jedincích, ale netvoří podjednotky ani „jesle“ pro mladé. Některé úkoly dokázali vyřešit lépe než arové a kakaduové, ale ne tak dobře jako papoušíčci. Podle Krasheninnikové jsou sociální vztahy a jejich chápání důležitým předpokladem pro chápání různých příčin a následků, a papoušči, kteří mají takové zkušenosti, je pak dokáží využít při řešení složitějších úkolů typu „akce – reakce“. Vědci o experimentu vydali samostatnou knihu.

Úvodní foto: Wikipedia.com

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..