Jan Potůček 
Databázi zajímavých ornitologických pozorování, která obsahuje i případy papoušků spatřených ve volné přírodě, provozuje na internetu Česká společnost ornitologická (ČSO). Systém AVIF funguje na webu Birds.cz a obsahuje i zpětné záznamy až do roku 1958. Kromě původních ptačích druhů se v databázi pravidelně objevují i záznamy o exotech, kteří někomu unikli z chovu a ornitologové je pozorovali ve společnosti běžných ptáků. Za celou dobu její existence se v ní objevily záznamy o 15 druzích papoušků, včetně pozorování velkých druhů – arů a žaků. Převažují ale četněji zastoupené menší a střední australské druhy.
K TÉMATU: Kalifornský projekt mapuje papoušky žijící v městských parcích. Eviduje 13 hnízdících druhů
Zřejmě nejexotičtější pozorování do databáze vložil loni v létě Jan Havlíček, který 26. srpna navečer u Šumperka pozoroval volně letící pár arů araraun. Později se dozvěděl, že jde o ochočené papoušky Zdeňka Krňávka, který volné lety araraun praktikuje od loňského jara. Další ornitolog Lubomír Doupal viděl letos 28. dubna u Hradeckého rybníka poblíž Tovačova na střední Moravě žaka velkého. Pozorování volně letícího žaka zaznamenal i loni 20. června Lukáš Kadava u Chlumce nad Cidlinou. Papoušek podle jeho záznamu přelétal od Starochlumeckého rybníka směrem do města.
Ornitologové evidují hned čtyři druhy rosel
Chovný pár papoušků patagonských viděl podle databáze AVIF letos 9. července navečer přelétat nad otrokovickou ulicí J. Jabůrkové ornitolog Jiří Šafránek. Z čerstvějších pozorování je na webu evidován výskyt barnarda límcového, který se letos 13. října vyskytoval mezi devázou hodinou ráno a druhou odpoledne v obci Provodov – Šodov nedaleko vodní nádrže Rozkoš na východěm Čech. Pozorování uložil Jaroslav Vaněk, který papouška vyfotografoval, jak sedí na drátech elektrického vedení. Mladého samce papouška nádherného zastihnul 2. listopadu loňského roku Jiří Šafránek v Zálezlicích na střední Moravě. Pozorování stejného druhu doplnil 19. března 2011 také Tomáš Najer z Prostějova.
ČTĚTE TAKÉ: Madrid vyhlásil válku mníškům šedým a alexandrům malým, chce se zbavit ukřičených papoušků
Nejčastěji zastoupeným pappouščím rodem v ornitologických pozorováních jsou rosely. Například u rosely penant databáze eviduje šest záznamů, nejmladší z 10. března letošního roku ve Slavkově u Brna. Dvakrát byla letos pozorována také rosela pestrá: 16. května v Miloticích u Hodonína a 9. června v Trnávce u Lipníka nad Bečvou. Z Prahy pochází předloňské pozorování rosely žlutobřiché, kterou 25. ledna 2011 vyfotografoval Jaromír Nacházel v Dubči. Roselu žlutohlavou sedící na televizní anténě ve společnosti hrdličky zahradní vyfotil loni 2. prosince v Hodonicích na Znojemsku Petr Šrámek.
Nejčastěji pozorovaným papouškem je andulka
Afroasijské druhy v databázi zastupují dva druhy alexandrů a agapornisů. Alexandra velkého viděl letos 19. srpna na své zahradě v Hrušovanech u Brna Zdeněk Kaláb. A rovnou ho také vyfotografoval. „Přiletěl se namlsat našich mandlí. Majitelka tvrdila, že je to Alexandr velký. Ještě před bouřkou Figo odletěl směrem k domovu, tak snad se vyspal už v suchu,“ doplnil pozorovatel. Celkem 18 pozorování ornitologové evidují u četnějšího příbuzného alexandra malého, který patří mezi nejznámější invazní druhy papoušků na světě. Jenom za loňský rok jich bylo devět, dokonce i v zimním období. 13. ledna 2012 byl spatřen ve Sluhách u středočeských Líbeznic, 26. prosince 2012 na sídlišti v Opavě a letos v lednu v pražské Troji (tam šlo o modrou mutaci).
NAPSALI JSME: Papoušci nadivoko v Česku? Kolonie mníšků žila v Posázaví
Z agapornisů databáze eviduje dvě pozorování agapornisů fišeri (v březnu 2011 v Lysé nad Labem a v červnu téhož roku v Dobřichově u Kolína) a jedno agapornise škraboškového (v srpnu 2010 v Benátkách nad Jizerou). Vůbec nejčastěji zaznamenaným papouškem ve volné přírodě je podle databáze ČSO andulka vlnkovaná, u které je v databázi 31 různých pozorování (jenom loni 17). U korely chocholaté je jich 19, z toho devět za loňský rok. Vždy šlo o osamoceného jedince.
Úvodní foto: Flickr.com
