Jan Potůček 
Stejnou otázku na sobotním VIP setkání chovatelů exotického ptactva ve středočeských Kozovazech položil bývalý inspektor České inspekce životního prostředí (ČIŽP) Karel Kerouš. Respektive tak nazval svoji poutavou přednášku, která ťala do živého: kontroly ČIŽP jsou mezi chovateli velmi kontroverzním tématem, zvlášť tedy mezi těmi, co chovají papoušky zařazené do první přílohy mezinárodní úmluvy CITES, na které se vztahuje povinná registrace a prokázání jejich původu. ČIŽP je kontrolním orgánem, který může u jakéhokoli chovatele takových ptáků kdykoli provést kontrolu zaměřenou zejména na legální původ zvířat.
„Když jsem ještě působil v ČIŽP, nadřízení po nás chtěli roční plány kontrol, takže se mohlo stát, že se návštěvy konkrétních chovatelů plánovaly hodně dlouho dopředu. Podle těch plánů byste zjistili, zda a kdy se k vám inspekce chystá, ale protože jde o interní dokument, nikdo nepovolaný se k němu nemůže dostat,“ přiblížil Karel Kerouš způsob, jakým si inspektoři plánují kontroly u chovatelů. Návštěvy inspekce mohou být dopředu ohlášené, nebo namátkové. V takovém případě mohou u chovatele inspektoři ČIŽP zazvonit v kteroukoli denní hodinu a mají právo pohybovat se po jeho pozemku a v rámci chovných zařízení (nikoli však v domě, pokud v něm tedy nejsou chováni papoušci – což by ale inspektoři museli nějak prokázat, než tam vstoupí).
Kontrolu lze odložit, ale musí k tomu být důvod
„Pokud vám přijde oznámení o chystané kontrole, mělo by obsahovat důvod. Většinou se tam píše, že jde o kontrolu všech chovaných exemplářů, ale pokud by důvod chyběl, dá se taková kontrola dopředu zpochybnit,“ upozorňuje Karel Kerouš. Strefí-li se inspekce plánovanou kontrolou do termínu, který chovateli nevyhovuje, lze dopředu písemně požádat o změnu. Chovatel by ale měl písemně doložit, z jakého důvodu mu původní termín nevyhovuje a tento důvod by měl být vážný (návštěva lékaře, obchodní jednání, služební cesta, závažné rodinné důvody, aj.). Termín se dá změnit i u namátkové kontroly, ale opět k tomu musí být nezpochybnitelný důvod.
K TÉMATU: Inspekce životního prostředí zabavila od roku 1997 českým chovatelům 488 papoušků
„Pokud vás inspektoři překvapí ve chvíli, kdy už potřebujete odjet na důležitou pracovní schůzku, můžete jim to oznámit a vyžádat si náhradní termín kontroly. Poté ale musíte písemně doložit, že k odkladu kontroly byl skutečně závažný důvod,“ popisuje bývalý inspektor ČIŽP. „Jednou jsme takhle jeli kontrolovat chovatele do Frýdlantu a ten nám řekl, že potřebuje rychle odjet na schůzku do Liberce. Na to jsme mu odpověděli, že nám to nevadí, že si dáme v restauraci kávu a až se vrátí, provedeme kontrolu. Chovatel si ale najednou vzpomněl, že se možná vrátí až za čtyři hodiny. Opět jsme mu řekli, že klidně v té restauraci poobědváme a počkáme na jeho návrat. Pak už říkal, že se možná vrátí pozdě v noci, a když opět zjistil, že jsme ochotni na něj čekat, nakonec nás hned pustil dovnitř a kontrola proběhla okamžitě.“
Trvejte na přítomnosti specializovaného veterináře
Inspektoři podle Kerouše chodí zásadně ve dvou nebo více lidech, přičemž jeden je určen jako vedoucí. Jeho jméno by si měl chovatel vyžádat a během kontroly by se měl obracet výhradně na něj – tento člověk sepisuje z kontroly protokol. Ostatní inspektoři mu podléhají. Pokud chce inspekce na místě odebírat nějaké vzorky, například krev nebo peří od chovných ptáků, měl by s nimi být i specializovaný veterinář. Kontrolovaný chovatel si může vyžádat informace o jeho vzdělání a praxi. „Pokud veterinář nemá zkušenosti s exotickými ptáky, můžete ho odmítnout s tím, že by vám mohla vzniknout škoda,“ vysvětluje Kerouš.
ČTĚTE TAKÉ: Zabavení kakaduové palmoví? Část měla PBFD, tvrdí šéfinspektorka životního prostředí
Chovatel by měl inspektorům umožnit vstup do voliér a zázemí, ale jinak by jim neměl zbytečně pomáhat. „Třeba odchyt ptáků bych nechal výhradně na inspektorech. Je to jejich práce, navíc pokud byste si ptáky v tak stresující situaci odchytávali sami, zbytečně u nich ztratíte důvěru,“ radí Karel Kerouš. Chovatel by podle něj také neměl inspektorům radit při poznávání jednotlivých druhů ptáků. „Oni jdou na kontrolu, oni se musí zorientovat a vědět, co chtějí kontrolovat. Jakákoli pomoc z vaší strany se vám nemusí vyplatit. Rozhodně se s nimi nebavte nad rámec toho, co si vyžádají. Mimoděk byste jim mohli prozradit něco, co by vás mohlo mrzet,“ dodává bývalý inspektor.
K protokolu o kontrole se vyjádřete písemně
O prováděné kontrole se sepisuje protokol, ke kterému se kontrolovaný chovatel může na závěr vyjádřit. „Rozhodně bych nedoporučoval psát tam nějaká definitiva typu „se závěry kontroly souhlasím“ nebo „nesouhlasím“. Lepší je tam napsat, že si podle zákona ponecháváte lhůtu pěti dnů na písemné vyjádření. Získáte tím čas a na nějakou dobu pozastavíte probíhající řízení,“ radí Karel Kerouš. Inspektoři si mohou během kontroly pořizovat audio i videozáznamy, ale musí to chovateli na začátku oficiálně oznámit. Stejné záznamy si může pořizovat i sám chovatel, ale opět na to musí inspektory dopředu upozornit.
ROZHOVOR: Ľubica Nečasová: Nejsme pašeráci, zabavení kakaduové palmoví jsou z Česka
Jak při kontrole předejít rušení hnízdících ptáků? Podle Karla Kerouše je možné inspektory na začátku kontroly upozornit, že daný druh papouška hnízdí a nesnese pohyb neznámých lidí v zázemí. „Inspektoři mohou namítnout, že chtějí zkontrolovat ptáky ve vedlejších voliérách, ale pokud jde o ptáky ve stejném zázemí, musíte trvat na tom, že pohyb cizích lidí v tomto prostředí může narušit hnízdění. Argumentujte tím, že vám může vzniknout škoda a požadujte, aby tato vaše námitka byla písemně zanesena do protokolu,“ pokračuje Karel Kerouš. Případné škody musí chovateli hradit stát a inspektoři většinou nechtějí riskovat žádné popotahování.
Zabaveného ptáka ČIŽP může ponechat u chovatele
V případě, že inspekce zjistí nedostatky a rozhodne se nějakého ptáka zabavit, podle Kerouše ho nutně nemusí od chovatele odvážet pryč. „Zákon pamatuje na možnost ponechat takové zvíře v deponaci u chovatele, kde je zvyklé, až do vyřešení celého případu. Opět bych tedy tímto zákonným ustanovením argumentoval,“ říká. Chovatel může namítnout, že by mu mohla vzniknout škoda, kdyby inspekce papouška odvezla a on by třeba v některém ze záchranných center uhynul nebo se nakazil nějakou nemocí. Škodu může chovatel po státu požadovat i v okamžiku, kdy dojde k poranění nebo úhynu ptáků v přímém důsledku návštěvy inspektorů. „V takovém případě to ale řeší soudy a je to velmi zdlouhavé a těžko se do dokazuje,“ varuje Karel Kerouš.
Návštěvu inspektorů nelze podle Kerouše odmítnout, ČIŽP jako kontrolní orgán, stejně jako Celní správa, má ze zákona právo vstupovat na pozemky a do chovných zařízení. Pokud nějaký chovatel kontrolu znemožní, zadělává si na velký problém. Lepší je podle Kerouše spolupracovat, ale striktně vyžadovat postup podle zákona: oznámení o kontrole musí mít jasný důvod, inspektory musí provázet specializovaný veterinář a všechny chovatelovy námitky musí být písemně zaznamenány do protokolu o kontrole. Jakákoli chyba ze strany chovatele může mít dalekosáhlé následky, proto by neměl při jednání s inspektory nic zanedbat.
Úvodní foto: Celní správa ČR
