Breaking News :

Klíčovou studii o pozitivním seznamu zvířat pro EU zpracuje firma z Itálie, která má partnera i v Praze

Přes osm tisíc Čechů už podpořilo podpisovou akci proti pozitivním seznamům zvířat EU

Novým předsedou Českého svazu chovatelů je Radek Novotný, který stojí za brněnskou výstavou Moravia

Kdo bude novým předsedou Českého svazu chovatelů? Do prosincové volby jde pět kandidátů

Česko zavádí možnost elektronických žádostí o registrační listy CITES, eurocitesy a permity. Papírové časem zruší

Umělá inteligence pomůže díky stovce záznamníků umístěných v pralese monitorovat ary zelené v Kostarice

Arové škraboškoví u soukromých chovatelů: ACTP je začala vyvážet, čtyři ptáci zamířili i na Slovensko

Slovinsko pozastavuje přípravy pozitivního seznamu zvířat, který měl zakázat chov většiny papoušků

V Česku bylo loni zabaveno devět papoušků CITES, včetně ary hyacintového a ary zeleného

Na chovatelském semináři v Kálnici se bude 15. června mluvit o chovu nestorů kea či amazónků

Oranžový kakadu? Kříženec inky a kakadua růžového bude maskotem Orniparku Jaroměř

Plzeňský útulek pro zvířata v nouzi staví voliéry pro papoušky, uprchlíků každoročně přibývá

Invazní alexandři inspirovali streetartovou umělkyni k nezvyklé výzdobě nejstarší irské hospody v Manchesteru

Češi loni vyvezli mimo EU přes 22 tisíc papoušků CITES, mezi nimi i 71 kognů dlouhozobých

Vědci sekvenovali genom papouška nočního, pomůže to odhalit mnohá tajemství tohoto „nepolapitelného“ ptáka

Belgické úřady zabavily kakaduy žlutouché, papoušci skončili v zoologické zahradě Pairi Daiza

Do ochrany latamů vlaštovčích se vložil Leonardo DiCaprio. Žádá australskou vládu, aby zasáhla

Případů ptačí chřipky rapidně přibývá, na Hradecku uhynulo 40 divokých labutí

Ornipark v Jaroměři otevře 1. dubna, i kdyby nebylo vše hotové, slibuje jeho zakladatel Milan Kršmaru

Českým svazem chovatelů zmítají spory mezi starým a novým vedením. Už přerostly v mezinárodní skandál

Už je to jisté: EU ještě letos zavede povinné registrace chovů, které chtějí vyvážet exempláře CITES I do třetích zemí

V Česku je už přes 500 aratingů žlutých a 300 arů hyacintových, vyplývá ze statistiky CITES

Papouščí zoo Bošovice loni navštívilo 44 tisíc lidí, odchovala 141 mláďat od 23 druhů

Tasmánský soud pozastavil těžbu dřeva v hnízdištích latamů vlaštovčích. Je to veřejný zájem, zdůvodnil soudce

Z ptačí chřipky se stává politikum. Kvůli nákaze v drůbeží farmě v Chocni se narychlo svolávala ministerská tiskovka

Ke studii proveditelnosti pozitivního seznamu zvířat EU plánujeme hlavně online konzultace, říká vítězná agentura z Itálie

Zoologické zahrady spustily kampaň, v níž nabádají návštěvníky, aby nekrmili zvířata. Tváří spotu je Karel Roden

Jak dopadl světový šampionát bodovaného ptactva COM 2024 ve Španělsku? Češi si vezou 57 medailí jako loni

V.I.P. setkání chovatelů v Jirnech nabídne domácí experty, 6. dubna přijede přednášet Antonín Vaidl či Čestmír Drozdek

Papouščí zoo Bošovice se zapojuje do výzkumu a ochrany přírody. Pomáhá divokým ptákům ve svém okolí

Polovina letošních případů ptačí chřipky je ze severní Moravy, celkem jich Česko eviduje 13

Ary škraboškové získala i soukromá ptačí farma v Belgii u Antverp. V zemi je jich už 34

Dobrá zpráva pro chovatele: Česko chystá regulaci petard a další zábavní pyrotechniky

Vědci objevili u kriticky ohrožených neofém oranžovobřichých chovaných v zajetí dosud neznámé viry

Pardubice se po 34 letech dočkají výstavy exotického ptactva, bude v září v Ideonu

Co je nového okolo pozitivních seznamů zvířat? Vznikla sbírka na konzultanty pro chovatele, kteří mají kontakty v EU

Do přírody se dají úspěšně vypustit i ručně dokrmení papoušci. Dokládá to příklad šesti arů araraun v Brazílii

Pražské zoo se podařilo za 12 let odchovat 68 loriů vlnkovaných. Společně s nestory kea patří mezi mláďata roku

Ptačí chřipka se vrátila v plné síle. Česko má už 11 potvrzených ohnisek nákazy

Také Slováci se obávají pozitivního seznamu zvířat EU, europoslanci za Progresivní Slovensko ho obhajují

Zemřel Josef Černý, chovatel vzácných arů a černých kakaduů z východních Čech

Ptačí chřipka je zpátky, veterináři potvrdili ohnisko na Třeboňsku. Ochranná pásma ale nevyhlásí

Ara škraboškový novým symbolem brazilského státu Bahia? Má být na znaku i vlajce

Nejhůře pozorovatelný pták v Austrálii? Loríček Coxenův, shodují se ornitologové

Příběhy ohrožených papoušků z Červené knihy IUCN 2023: amazónek červenolící

Audio pasti odhalily tajemného papouška nočního v australské Gibsonově poušti

Příběhy ohrožených papoušků z Červené knihy IUCN 2023: kakadu palmový

Proč se neprodávají ptáci? Možná to je dobře, možná je čas se vrátit ke kořenům chovatelství

Zoo Chester odchovala kriticky ohroženého loriho balijského. V přírodě je jich jen sedm, množí je i pražská zoo

Změny v Červené knize IUCN: kakadu palmový je potenciálně ohrožený, amazónek červenolící ohrožený

Dovoz a vývoz exemplářů CITES I mimo Evropskou unii bude možný jen z registrovaných chovů

Osud zabavených arů kobaltových v Surinamu a Bangladéši vzbuzuje otázky. Ptáci zmizeli neznámo kam

ACTP vyvezla do Indie nejen ary škraboškové, ale taky ary kobaltové a amazoňany ohnivé. Nejbohatší rodině v zemi

Jak se Zoo Zlín podařilo odchovat dvojzoborožce indické? Prozradí kurátor Václav Štraub na přednášce 9. prosince ve Vlčí Habřině

Jaká je EXOTIKA 2023 v Lysé nad Labem? Vystavuje tukany, aratingy žluté či mutační lorie

EXOTA Olomouc 2023: Návrat ve velkém stylu. Překonala všechny předchozí ročníky

78 druhů exotů a poprvé i sovy a ledňáci: jak vypadala letošní výstava v Třebechovicích pod Orebem?

Dvacítka nevládních organizací tlačí na přísnější podmínky pro obchodování s druhy CITES I v Evropské unii

They’re back! Kennedy Darling, named to return to

Success humble is good not teacher failure makes you

Na návštěvě u Karla Hansala, úspěšného chovatele papoušků timorských a žlutoramenných

Karl HansalUVNITŘ FOTOGALERIE – Čeští chovatelé obvykle pečlivě zvažují velikosti voliér, aby jich mohli na omezených prostorách postavit co nejvíce. Úplně opačným směrem se vydal Karl Hansal z Šanova u Znojma. Jeho chovatelská zařízení jsou na české poměry velmi abnormální. Všichni papoušci, ať jde o menší australské druhy nebo největší ary, mají k dispozici venkovní voliéry s minimální délkou osm metrů, spíše malé ary marakány anebo arové horští se až ztrácejí ve výletech, které by s přehledem stačily arům hyacintovým.

„To jsou německé normy pro velikost chovných voliér,“ vysvětluje nám sám Karl Hansal ve svém domě, který postavil svépomocí před šestnácti lety a dodává: „Škoda, že jsem je nemohl mít už dříve, některé druhy papoušků bych díky tomu odchoval již před lety.“ Ve velkých voliérách, kde se mohou lépe prolétnout, mu totiž zahnízdili i ptáci, kteří předtím v menších voliérách léta o hnízdění nejevili zájem nebo měli neoplozené snůšky. Luxus obroských voliér si ale Karl Hansal mohl dovolit až po roce 1998, když se stěhoval ze sousedního Rakouska za svojí současnou ženou na jižní Moravu. Do České republiky si přes hranici dovezl i veškerý svůj tehdejší chov.

Prvoodchov aymar citrónových v Rakousku

Už v Rakousku se Karl Hansal proslavil několika zajímavými prvoodchovy. Jako prvnímu se mu podařilo rozmnožit papoušky timorské, vzácnější příbuzné papoušků červenokřídlých. A totéž se mu povedlo i s aymary citrónovými ještě v době, kdy se tito dnes již velmi častí ptáci tolik nechovali. Na jižní Moravě je chová netypicky v hejnu, ve společné voliéře s dřevěnou konstrukcí. „Zajímají mě druhy, které se moc nechovají a pokud ano, nedaří se je rozmnožovat,“ vysvětluje netypické složení své chovatelské kolekce, které tvoří jak australské, tak jihoamerické druhy. Ty druhé ale začal chovat opět až v Šanově, v Rakousku se věnoval výhradně australským druhům.

„Předtím, než jsem se přestěhoval sem, jsem vlastně nechoval žádné velké druhy papoušků s výjimkou kakadua růžového,“ vzpomíná chovatel. Až nové prostory mu umožnily pomýšlet na náročnější druhy. Choval například i nepříliš časté černé kakaduy havraní. „Brzy jsme je ale museli dát pryč, protože samec byl odchovaný ručně jako domácí mazlíček a o samici se vůbec nezajímal. Díval se jenom po lidech,“ líčí chovatelova manželka, kterou si kakadu vyhlédnul jako potenciální partnerku. Karl Hansal se domnívá, že někteří chovatelé vzácnější druhy papoušků schválně při ručním dokrmování ochočují, aby ztížili jejich pozdější zařazení do chovu a omezili tak vznik konkurence.

Kakaduy růžové choval Karl Hansal ještě v Rakousku, ostatní velké druhy papoušků si pořídil až po přestěhování na jižní Moravu (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Kakaduy růžové choval Karl Hansal ještě v Rakousku, ostatní velké druhy papoušků si pořídil až po přestěhování na jižní Moravu (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Pohled do venkovní obslužné chodby u největšího z tří komplexů voliér u Karla Hansala (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Pohled do venkovní obslužné chodby u největšího z tří komplexů voliér u Karla Hansala (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Papoušky timorské odchoval Karel Hansal jako první v Rakousku. Dnes chová několik párů těchto ptáků a každoročně je rozmnožuje. (Foto: Jan Sojka, Nová Exota)
Papoušky timorské odchoval Karel Hansal jako první v Rakousku. Dnes chová několik párů těchto ptáků a každoročně je rozmnožuje. (Foto: Jan Sojka, Nová Exota)
Pohled na největší z komplexů voliér u Karla Hansala. Vlevo přistavené voliéry pro hejnový chov aymar citrónových. (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Pohled na největší z komplexů voliér u Karla Hansala. Vlevo přistavené voliéry pro hejnový chov aymar citrónových. (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Chovatelský sen? Černí kakaduové

Černí kakaduové ale Karla Hansala stále lákají, před časem dokonce uvažoval o tom, že si pořídí kakaduy palmové. „Rozhodovali jsme mezi palmovými a havraními, ale nakonec jsme zvolili havraní. Možná jsme měli vzít palmové,“ vzpomíná paní Hansalová, ale hned přidá k dobru historku z návštěvy u jednoho rakouského chovatele: „Jeho manželka nám vyprávěla, že mládě kakadua palmového musí dokrmovat devět měsíců. Celou dobu ho má doma v kuchyni. Tak dlouhého dokrmování bych se bála.“ Přesto to vypadá, že do voliér Karla Hansala některý z černých kakaduů přibude. Jen bude těžké rozhodování, který.

Jdeme se podívat na venkovní voliéry. Karl Hansal je má rozděleny do tří samostatných objektů, které lemují hranici zahrady a vytváří jakýsi „chovatelský amfiteátr“. Stačí vyjít z domu k zahradě a chovatel má naprostý přehled, vidí do všech venkovních výletů. Úplně nejblíž domu jsou menší voliéry s alexandry velkými a netypickou dvojicí ary horského a ary marakány. „U ary horského nám uhynula samice, tak ho nechceme nechávat samotného. Sháníme mu novou partnerku, ale u arů horských to je těžké,“ popisuje Karl Hansal. Kousek dál v další řadě voliér má ještě jeden pár těchto papoušků, stejně jako pár arů marakán.

Osamělému samci ary horského, kterému uhynula samice, dělá společnost ara marakána (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Osamělému samci ary horského, kterému uhynula samice, dělá společnost ara marakána (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Chovný pár aratingů zlatohlavých (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Chovný pár aratingů zlatohlavých (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Papoušci timorští u vysoké hnízdní budky (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Papoušci timorští u vysoké hnízdní budky (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Všechny venkovní výlety i obslužná chodba jsou zastřešeny (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Všechny venkovní výlety i obslužná chodba jsou zastřešeny (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Netypicky řešené zázemí voliér

My však nejprve jdeme do nejbližší dlouhé řady voliér, nad jejichž výlety a venkovní obslužnou chodbou se tyčí stříška z vlnitého plechu. Vítá nás ochočený amazoňan modročelý a pak už narážíme na samé chovatelské skvosty: papoušky timorské, amazoňany žlutoramenné, krásně vybarvené kakaduy růžové a různé druhy aratingů. Australské druhy papoušků mají ve výletech vysoké kmenové budky, a k nim většinou na výběr i klasické stloukané boudy. „Starší dovozoví ptáci většinou hnízdí v těch vysokých kmenových, další generace už bez problémů přijímá klasické budky,“ líčí nám Karl Hansal. Ve všech výletech jsou chytře vymyšlené úchyty pro čerstvé větve na okus, a „jesličky“ na zelené krmivo s pletivem, které zabraňuje jeho rozházení po zemi.

V zázemí voliér nás překvapuje, že vnitřní ubikace papoušků mají o dost výš zvednutou podlahu oproti kontrolní chodbě. U žádného jiného chovatele jsme dosud na takové řešení nenarazili. „Papoušci nemají rádi, když je podlaha uvnitř příliš nízko, necítí se pak dobře,“ vysvětluje nám Karl Hansal a podotýká, že misky s krmivem dává často na zem. Kdyby byla podlaha ve stejné úrovni s chodbou, papoušci by se z nich nenažrali. Takhle bez problémů přilétnou k misce, i když kolem prochází chovatel. Hned z první vnitřní voliéry nás zvědavě okukují nedávno odchovaná mláďata vzácných amazoňanů žlutoramenných.

Pohled do zázemí voliér Karla Hansala (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Pohled do zázemí voliér Karla Hansala (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Vnitřní zázemí pro papoušky: podlaha je oproti obslužné chodbě ve voliérách zvýšena o necelý metr (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Vnitřní zázemí pro papoušky: podlaha je oproti obslužné chodbě ve voliérách zvýšena o půl metru (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Kakaduové růžoví v zázemí (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Kakaduové růžoví v zázemí (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Karl Hansal u pultu s krmením pro papoušky v zázemí největších voliér (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Karl Hansal u pultu s krmením pro papoušky v zázemí největších voliér (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Zvědavé mládě amazoňana žlutoramenného (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Zvědavé mládě amazoňana žlutoramenného (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Potíže s vzácnými ary cumanensis

Vzácný ara červenoramenný, poddruh cumanensis. Karel Hansal vlastní dva chovné páry tohoto druhu. (Foto: Jan Sojka, Nová Exota)
Vzácný ara červenoramenný, poddruh cumanensis. Karel Hansal vlastní dva chovné páry. (Foto: Jan Sojka, Nová Exota)

Přesouváme se k nejvzdálenějšímu komplexu voliér, v nichž jsou zejména jihoameričtí papoušci. Před výlety narážíme na kupu vyřazených a zničených hnízdních budek. „Spotřeba materiálu je opravdu veliká,“ konstatuje Karl Hansal a ukazuje směrem k vchodu do zázemí, kde jsou naopak připraveny budky nové. Vcházíme do venkovní chodby a procházíme kolem voliér s ary horskými, marakánami a aratingy. O kus dál sedí majestátně ary arakangy. Ty mají prostor asi největší ze všech papoušků v chovu Karla Hansala, chovateli se je ale zatím nepodařilo rozmnožit. „Chováme je šest let, už by na to tedy mohli mít věk,“ konstatuje chovatelova manželka.

O něco úspěšnější jsou dva páry vzácných arů červenoramenných poddruhu cumanensis. Hansalovi je chovají poslední tři roky a dvakrát přišli o snůšku nebo mláďata kvůli rušení hnízdního páru. Jednou kvůli zemědělcům, kteří nestíhali sklizeň a vyjeli na pole vedle zahrady, kde mají Hanselovi voliéry, už o půl druhé v noci, a podruhé kvůli sovám, které se usadily v blízkém lesíku a v noci se proletovaly nad voliérami. A to nemusí být všechno: během naší návštěvy jsme nad zahradou Karla Hansala viděli kroužit orla mořského. „Arové červenoramenní cumanensis potřebují k hnízdění absolutní klid. Doufáme, že letos se nám konečně zadaří,“ věří chovatelova žena.

Řada voliér pro jihoamerické papoušky, především ary (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Řada voliér pro jihoamerické papoušky, především ary (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Vyřazené zničené hnízdní budky (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Vyřazené zničené hnízdní budky (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Takový výlet by chovnému páru arů marakán mohly závidět leckteré ararauny u našich chovatelů (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Takový výlet by chovnému páru arů marakán mohly závidět leckteré ararauny u našich chovatelů (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Nové budky připravené pro nadcházející hnízdní sezónu (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Nové budky připravené pro nadcházející hnízdní sezónu (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Specialista na papoušky žlutoramenné

Detail chovného jedince papouška žlutoramenného (Foto: Jan Sojka, Nová Exota)
Detail chovného jedince papouška žlutoramenného (Foto: Jan Sojka, Nová Exota)

Na závěr se přesouváme do suterénu chovatelova domu, kde je řada klecí s exotickými holoubky, ale především s papoušky žlutoramennými. Vzácný australský druh, který byl zařazen do první přílohy mezinárodní úmluvy CITES, se Karlu Hansalovi daří pravidelně odchovávat. Musí ale papouškům zajistit dostatek tepla. U mláďat v budce to znamená používat speciální nahřívací fólii, která je napojena na zdroj elektrické energie a zajišťuje stabilní teplotu 20 stupňů. Z hnízdních budek tedy vycházejí šňůry, které vedou do zásuvek na stěnách – jev u většiny chovatelů naprosto neznámý. Během jarní až podzimní sezóny Karel Hansal přesouvá papoušky žlutoramenné do venkovních voliér, někteří tam i hnízdí.

Některé páry, které jsou zvyklé hnízdit na podzim, ale chovatel stěhuje do zimoviště v suterénu o něco dříve než ostatní, aby zabránil prochladnutí mláďat a mohl jim v budkách přitopit. „Papoušci žlutoramenní hnízdí buď na jaře, nebo na podzim. Je důležité vědět, jak to má který pták nastavené, protože pokud sestavíte pár, u kterého to bude mít každý pták jinak, odchovu se nedočkáte,“ vysvětluje. Rozáshlým sklepem, kde je vzorně naskládané krmivo pro různé druhy ptáků, se vracíme zpět do domu a pomalu se loučíme. Ale ještě než odjedeme, Karel Hansal přebírá přenosku s dalšími novými papoušky do svého chovu: alexandry duhovými. Nejprve nás nabádá, abychom ji schovali za auto, aby ji manželka neviděla. Nakonec ji ale odnáší do domu hlavním vchodem – manželka má pro jeho dlouholetý koníček přeci jenom pochopení.

Zimoviště a hnízdiště papoušků žlutoramenných v suterénu u Karla Hansala (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Zimoviště a hnízdiště papoušků žlutoramenných v suterénu u Karla Hansala (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Detail hnízdní budky papoušků žlutoramenných. Všimněte si šňůry od tepelné fólie, která pomáhá v budce udržet teplotu okolo 20 stupňů. (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Detail hnízdní budky papoušků žlutoramenných. Všimněte si šňůry od tepelné fólie, která pomáhá v budce udržet teplotu okolo 20 stupňů. (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Předchozí článek

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 21. až 23. března 2014

Dálší článek

Co dělat, když u vás zazvoní kontrola z České inspekce životního prostředí?

4 Comments

  • To je nádhera, všechny palce nahoru… 😉

    • UŽASNE

  • Tak to je PAN chovatel s velkým P. Prostě jen dodat ať jen přibývá takových chovatelů. Tady je vydět ta lepší strana mince jak se dyjí chovat papoušci, narozdíl od jiných chovatelů. PROSTĚ NÁDHERA A OBDIV. 🙂 🙂 🙂

  • A ještě dodávám že to je chovatel TĚLEM I DUŠÍ. 🙂

Napiš komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Nejčtenější