Zdeněk Krňávek 
UVNITŘ VIDEO – Konec roku mě přiměl, stejně jako v uplynulých letech, zhodnotit letošní „létací“ sezónu s našimi ary araraunami Bárou a Endym. Zahajovali jsme ji na jaře, jakmile to počasí dovolilo, každodenními odpoledními vycházkami a prolétáváním, na které už papoušci byli zvyklí z dřívějška. Vše fungovalo normálně až do května, kdy se mi stal vážný úraz, který mne na víc než dva měsíce upoutal na lůžko. Přes týden jsem ležel v nemocnici a ary musela „prolétávat“ moje přítelkyně Lenka. Problém s tím nebyl téměř žádný, protože papoušci jsou na ni zvyklí, jen jsme museli řešit několik menších „nešvarů“.
O co šlo? Když jsme ary v létě vypouštěli k prolétnutí okolo 14 hodiny, zhruba za dvě hodiny už byli „vylítaní“ a začali se nudit. Hledali si tedy další zábavu a z nudy sedali v blízkém parku na lavičku. Dozvěděli jsme se to od obyvatel Šumperka, kteří nás už dokonale znají. Upravili jsme tedy čas vypouštění arů až na 18:30 hod., což jim stačilo na dvouhodinový prolet a okolo 20:30 hod. už čekali doma před panelákem, buď na bříze nebo ořešáku. Jeden menší problém nastal asi po měsíci těchto podvečerních létání, kdy se papouškům nechtělo slétnout dolů ze stromu a hrozilo, že zůstanou přes noc venku.
Domů se už vrací přes balkon
V té době jsem ještě nemohl kvůli úrazu chodit, jezdil jsem na vozíku, ale musel jsem chtě nechtě sjet na vozíku výtahem dolů a vyjet před panelák, abych je přivolal. Začínalo se totiž stmívat a tak nezbylo nic jiného. Jakmile mě uviděli před domem, okamžitě přilétli. Přičítám tuto příhodu jejich tvrdohlavosti, je to prostě jejich povaha, která k nim patří… Koncem léta, kdy jsem už pomalu mohl začít znovu jezdit autem, jsme s papoušky obnovili tradici výjezdů na přehradu Krásné u Šumperka, kde jsou zvyklí létat. A tak jako dříve jsme se vraceli domů buď společně autem, nebo arové letěli sami a počkali na mě před panelákem, nebo jsem tam na ně čekal já.
K TÉMATU: Český rekord: u Šumperka létalo volně 36 papoušků, celkem jich na sraz dorazilo 54
Je těžké vysvětlit, jak takové létání arů z přehrady až k našemu paneláku funguje a jak se naučili tak bezpečně vracet domů. Člověk na to musí postupem času přijít sám. Máme ale mezi sebou takové nepsané pravidlo, že já respektuji papoušky venku a oni mě zase doma v bytě. Opravdu to funguje. Koncem léta jsme docílili toho, že arové začali létat domů do našeho bytu v paneláku oknem, takže jsme pro ně nemuseli chodit dolů před dům. Posléze jsme dosáhli i toho, že začali sedat na zábradlí našeho balkonu. Po nějakém čase jsme k balkonu připevnili bidlo, protože nám připadlo lepší, když budou sedat na něj než na kovové zábradlí. Papouškům je to ale asi jedno…
V zimě létat nechodíme
Letošní létací sezónu jsme oproti loňskému roku prodloužili asi o dva týdny, hlavně díky příznivému počasí. V zimě ani v chladnějším období létat nechodíme a ani se k tomu nechystáme. Vede nás k tomu několik důvodů. První je bezpečnost papoušků a druhým důvodem chladný vzduch, který není nikomu příjemný. Pokud si někdo myslí, že papouškům chladné období nevadí, měl by se jít s papoušky třeba v lednu projít v kraťasech a tričkem s krátkým rukávem, aby věděl, jaké to je… Pro ptáky je volný let přeci jenom fyzickou zátěží, při které by neměli vdechovat ledový vzduch.
ČTĚTE TAKÉ: Jaká byla druhá sezóna volného létání šumperských araraun?
I letos jsme chodili na společná létání s Tomášem Koukolou, který praktikuje volný let se dvěma araraunami, dvěma korelami a jedním amazoňanem. Chování menších papoušků je jiné než u araraun. Ty se navíc navzájem ne úplně dobře snáší, respektive samice ararauny od Tomáše Koukola nemá ráda mně a naopak naše samice Bára „jde“ po Tomášovi a jeho samici ararauny. Nedokážeme si toto chování vysvětlit, ale myslíme si, že v sobě mají zafixovánu příslušnost k majiteli a konkrétnímu samci a proto se brání „vetřelcům“. Samcům je to vesměs jedno. A ještě poznámka k přechodu na zimní čas: araraunám stačily asi dva týdny, než se přeorientovaly na nový denní režim a nyní chodí samy spát okolo půl šesté večer.
Co chystáme na příští rok? 21. března setkání chovatelů papoušků , které proběhne opět v hotelu Agnes u Bohdanče a bude ve stejném duchu jako v listopadu 2014. Během letních prázdnin Papouščí den na přehradě Krásné u Šumperka, kde jsme se už předběžně domlouvali, že ho spojíme s takovou „rodinnou dovolenou“ a zakončíme ji právě papouščím dnem. Takže vše nej… do Nového roku 2015 a LETU ZDAR!!!
