Zdeněk Krňávek 
UVNITŘ FOTO A VIDEO – Další dva týdny od posledního dílu našeho seriálu utekly jako voda a 14. února, a svatého Valentýna, jsme mladým žakům odebrali vzorky krve na rozbory DNA kvůli pohlaví a základním „strašákům“, jako jsou nemoci PBFD a APV. Vzorky jsme brali ze žilky pod křídlem a posílali do laboratoře Genexone v Olomouci. Žaky jsme už přemístili z inkubátoru do místnosti, kde je pokojová teplota okolo 24 stupňů. Frekvenci krmení je nyní v rozmezí cca pěti hodin, noční pauza je devítihodinová – od 21. hodiny večer do 6. hodiny ranní. V umělohmotných miskách, kde žakouši „bydlí“ jsme vyměnili ubrousky za dřevěné peletky (běžné palivové pelety).
Mláďata jsou už v kleci, mají svůj domeček
Ve věku 40 dní jsme mláďata umístili do klece na rošt (viz video) a dovnitř jsme jim dali papírovou budku, v níž tráví spoustu času, protože tam mají zřejmě větší pocit bezpečí. Také krmení se po této změně upravilo na frekvenci po šesti hodinách. Krmné dávky se poupravily a až budou papoušci přijímat část potravy sami, přejdu na krmení třikrát denně po sedmi až osmi hodinách. Nyní jim kromě kaše dáváme na dno klece pouze piškoty, které ale žakové nejedí, pouze si s nimi hrají.
PŘEČTĚTE SI PŘEDCHOZÍ DÍLY TOHOTO SERIÁLU:
- Jak dokrmujeme mláďata žaků od vylíhnutí po odstav: nový seriál na webu Ararauna.cz
- Naše zkušenosti s dokrmováním žaků: Jak jsem řešil problém s rozjíždějícíma se nohama
- Jak dokrmujeme žaky: kroužkování mláďat a prodlužování noční přestávky
18. února nám dorazily výsledky testů DNA, podle kterých jde o samečka a samičku. Sameček je o den mladší, ale o něco větší – na fotografiích je to ten s tmavší hlavičkou. Výsledky testů na nemoci dostaneme později. Už od začátku tohoto seriálu jsme uvažovali nad tím, že bychom dali čtenářům možnost zapojit se do výběru jmen pro obě mláďata, která by jim pak už mohla zůstat. Udělali jsme určitý předvýběr, který najdete na konci článku jako anketu. Pokud se chcete zapojit, dejte hlas tomu jménu, které se vám líbí nejvíce (každý může hlasovat jen jednou). Kartonový domeček na dně klece se žakům moc líbí, začali v něm sami nocovat a někdy do něj zalezou i přes den.
Vzpomínka na akci Tady je nám dobře
Nadále je krmíme dokrmovací kaší, ale mají už přístup také k piškotům, granulím Kaytee, a to jak suchým, tak namáčeným, nastrouhanému jablku a uvařené mrkvi. Piškoty začali okusovat oba žakové ve stejnou dobu, ale na granule a suché krmivo se jako první vrhla samička. Uvidíme, co jim bude chutnat nejvíce… 24. února, kdy píšu tento článek, je žakům jeden měsíc a 18 dní. Váha obou mláďat je rozdílná, samička váží 380 gramů a sameček 470 gramů. Každý je jiný, i když samečkova hlavička, která byla zpočátku výrazně tmavější, je už stejná jako u samičky. Občas se už pokouší vyďobávat jadérka z půlených vlašských ořechů, ale jinak spousta času tráví zalezlí v kartonovém domečku, odkud ale vystartují jako rakety, jakmile uslyší známé zvuky doprovázející chystané krmení.
V jedné pauze mezi krmením jsem se byl podívat ve Zverimixu v Šumperku, kde jsme před rokem společně s Araraunou zahajovali projekt Tady je nám dobře, jehož cílem je zviditelňovat zverimexy, které se správně starají o papoušky, a těm, které péči zanedbávají, dát najevo, že dělají něco špatně. V době, kdy jsme tuto akci rozjížděli, se nám hlásilo mnoho dobrovolníků, kteří chtěli pomoci s vytipováváním zverimexů vhodných pro udělení pečeti „Tady je nám dobře“, ale zůstalo jen u planých slov a sliby se rozplynuly jako pára nad hrncem. Zašel jsem tedy po roce do jednoho šumperského zverimexu, který jako první získal pečeť kvality a můžu konstatovat, že zvířata se tam mají stále dobře a je o ně skvěle postaráno, což je vidět i z následujících fotografií.
Úvodní foto: Zdeněk Krňávek
[poll id=“91″]
[poll id=“92″]
