Jan Potůček 
UVNITŘ VIDEO – Pouhé tři generace od vyhynutí ve volné přírodě je podle australských vědců latam vlaštovčí, nejrychlejší papoušek světa. Podle týmu Australské národní univerzity (ANU) vedeného profesorem Robertem Heinsohnem mohou latamové ve volnosti zcela vymizet během následujících 16 let. Mohou za to především vakoveverky, které dokáží zničit až 83 procent všech hnízd těchto papoušků, ale také úbytek vhodných hnízdišť, na kterém se výrazně podepisuje člověk. Latam vlaštovčí hnízdí výhradně na Tasmánii, kde se jeho početní stavy odhadují na posledních 2 500 pohlavně dospělých jedinců. Mimo hnízdní období migruje do jižní a jihovýchodní Austrálie.
„Větší katastrofa, než jsme doufali“
„Latamové jsou na tom mnohem hůř, než jsme si kdykoli v minulosti mysleli,“ upozorňuje Robert Heinsohn. „Pokud vyhynou, pocítí to všichni, včetně lesníků, ekologů a široké veřejnosti,“ varuje. Latamové, kteří se podobně jako loriové živí nektarem květů, jsou totiž hlavními opylovači eukalyptovníku Eucalyptus globulus, který má zásadní význam pro lesnictví na Tasmánii. Tamní vláda nedávno paradoxně schválila kácení stromů poblíž několika známých hnízdišť těchto ptáků, což ještě víc ohrozí zbytkovou populaci latamů. Proti tomuto rozhodnutí se vzedmula vlna kritiky. Vědecká studie o kritickém stavu latamů tedy přichází k tu nejpříhodnější dobu.
K TÉMATU: Tasmánská vláda i přes varování ekologů povolila těžbu dřeva u hnízdišť latamů vlaštovčích
Tým vědců během pětiletého sledování latamů ve volné přírodě zjistil, že papoušci rok od roku putují mezi různými oblastmi Tasmánie v závislosti na dostupnosti potravy. Vzhledem k tomu, že na Tasmánii dochází k intenzivnímu odlesňování, musí se často spokojit s náhradními biotopy, kde se však stávají snadnou kořistí vakoveverek. Autoři studie upozorňují, že velikost populace latamů se z tohoto důvodu každé čtyři roky sníží na polovinu. Během následujících 16 let by mohlo vymizet až 94,7 procenta všech latamů vlaštovčích ve volné přírodě. „Je třeba okamžitě přijmout moratorium na těžbu dřeva v hnízdních oblastech těchto papoušků do doby, než budou vypracovány nové plány na jejich ochranu,“ žádá výzkumník Dejan Stojanovic z ANU.
Přes polovinu samic zabijí vakoveverky
„Nynější přístup k ochraně latamů vlaštovčích není adekvátní situaci, v jaké se nachází,“ konstatuje Stojanovic. „Naše předpověď má zapůsobit jako takový budíček. Nemůžu se dočkat opatření, která zachovají jejich lesní stanoviště,“ dodal. Problém s vakoveverkami je opravdu velký, protože podle vědců těmto malým dravcům každoročně padne za oběť přes 50 procent hnízdících samic. To znamená, že ve většině hnízd, které zničí vakoveverky, jsou zničena nejen vejce a usmrcena mláďata, ale i sedící samice. Nejoptimistější předpověď říká, že během následujících tří generací klesne početnost populace latamů vlaštovčích ve volné přírodě o 78,8 procenta. V letech 2027 až 2033 by tak na Tasmánii mohlo žít už jen 212 až 530 dospělých ptáků.
ČTĚTE TAKÉ: Zabiják latamů vlaštovčích: vakoveverky zlikvidují až 83% hnízd ve volné přírodě
Pesimistická varianta mluví o 53 až 133 jedincích, což je mimochodem podobně malá populace jako u aktuálně nejohroženějšího papouška světa, rovněž tasmánské neofémy oranžovobřiché. „Z tohoto důvodu podporujeme urychlené přeřazení latama vlaštovčího v Červené knize ohrožených živočichů IUCN z kategorie ohroženého druhu na kriticky ohrožený,“ navrhují autoři studie. V zajetí je latam vlaštovčí paradoxně mnohem četnější. Známý americký ornitolog a chovatel papoušků Tony Silva ve své knize Průvodce chovem papoušků odhaduje, že celosvětová populace latamů u chovatelů přesahuje tu divokou více než desetinásobně.
Úvodní foto: Australian National University
