Jan Potůček 
UVNITŘ VIDEO – Štěstí v neštěstí slaví ochránci neofém oranžovobřichých, aktuálně nejvzácnějšího druhu papouška na světě, který se dosud vyskytuje ve volné přírodě. Zatímco letošní hnízdní sezóna začala neslavně, protože ze zimovišť v jižní Austrálii se na Tasmánii vrátilo jen čtrnáct ptáků, jedna ze záchranných stanic v Healesville v Jižní Victorii hlásí rekordní počet mláďat odchovaných v zajetí. Podle australského listu Herald Sun se jich vylíhlo přes čtyřicet, což představuje jeden z rekordů dané stanice. Část ptáků bude vypuštěna do přírody, aby posílila volně žijící populaci.
Do přírody vypustili již 244 neofém
„Na nějaké závěry je ještě brzy, ale vypadá to opravdu na dobrou sezónu, protože 23 mláďat je už v tuto chvíli odrostlých,“ říká doktor Kim Miller, manažer projektu zachování a výzkumu neofém oranžovobřichých. „Loni jsme přišli o mnoho neofém kvůli PBFD a z toho důvodu jsme také nemohli vypouštět ptáky do volné přírody,“ poznamenal. Oproti loňskému roku stanice provedla úpravy ve složení krmných dávek a další drobné změny, které se pozitivně odrazily v probíhající hnízdní sezóně. Neofémy oranžovobřiché v Healesville snesly 104 vajec, z nichž se vylíhlo 42 mláďat. A to ještě sezóna není zdaleka u konce.
K TÉMATU: Neofémám oranžovobřichým zvoní hrana: zimu přežily jen čtyři samice a 11 samců
První mládě se vylíhlo 6. prosince. V budce malé neofémy tráví 25 až 28 dní, poté trvá dalších 21 dní, než se plně osamostatní. Zoo Victoria, pod kterou stanice Healesville spadá, začala s chovem neofém oranžovobřichých v roce 1995 a od té doby vypustila do volné přírody 244 ptáků. Většina jich ale postupně uhynula, protože divoká populace už delší dobu čítá necelých 50 jedinců. Na jediné známé hnízdiště na Tasmánii se letos začátkem hnízdní sezóny vrátily pouhé tři páry těchto papoušků. Neofémy často hynou při migraci ze zimovišť v Jižní Victorii. Společně s latamy vlaštovčími jde o jediné dva papouščí druhy na světě, které migrují do zimovišť a zpět.
Nedostatek zkušených vůdců
Problém je v tom, že ptáci odchovaní v zajetí nemají zažitý pud k migraci a těžko se přizpůsobují divokým jedincům. Navíc neofémy oranžovobřiché nepatří mezi nejchytřejší ptáky, kteří by si dokázali bránit hnízda před predátory. „Když v přírodě zůstane posledních 14 jedinců jakéhokoli druhu, je jasné, že to je problém,“ shrnuje aktuální situaci neofém oranžovobřichých Dejan Stojanovic z Australské národní univerzity. „A aby to bylo ještě komplikovanější, jen velmi málo z nich jsou samice.“ Neofémy se pohybují v hejnech, což při tak malém počtu ptáků znamená, že koncentrace určitého počtu ptáků na jednom místě znamená riziko pro celou zbytkovou populaci.
ČTĚTE TAKÉ: Vědci jsou jen krůček od vynálezu vakcíny proti PBFD. Chtějí zachránit neofémy oranžovobřiché
„Při hledání potravy neofémy létají v hejnech. Díky tomu vědí, kde se mohou najíst, v hejnu si navzájem absolutně důvěřují. Starší a zkušenější ptáci vedou ty mladší a sdílejí s nimi své letité zkušenosti,“ popisuje Dejan Stojanovic. „Současné počty neofém ve volné přírodě jsou ale už tak nízké, že je otázka, zda je mezi nimi dostatek zkušených papoušků, kteří by dokázali ostatní dovést na místa s dostatkem potravy, která jsou zároveň bezpečná,“ zdůrazňuje. Ochránci přírody proto neponechávají nic náhodě a monitorují všechna hnízda neofém oranžovobřichých v přírodě, připraveni zasáhnout, pokud by mláďatům hrozilo nebezpečí nebo se o ně rodiče dostatečně nestarali.
Úvodní foto: Chris Tzaros, Zoos Victoria
