UVNITŘ VIDEO – Unikátní projekt na ochranu jednoho z nejohroženějších druhů papoušků na světě, ary kanindy, spustila bolivijská nevládní organizace Armonia. Vedle ochrany přirozených hnízdišť těchto ptáků před pytláky a nelegální těžbou dřeva zahájila výrobu umělých ocasních per arů, z nichž místní indiáni tvoří čelenky pro své tradiční oslavy na pláních Moxeño u města Beni. Indiánští tanečníci, tzv. macheteros, nosí obrovské čelenky, jež tvoří ocasní peří ze čtyř druhů velkých arů. Jedním z nich je právě ara kaninda, jehož divokou populaci tvoří necelých 300 ptáků.
S podporou National Geographic a Loro Parque
Odhad mezinárodní organizace BirdLife International je ještě optimistický, podle některých ornitologů v Bolívii žije již jen okolo stovky těchto papoušků. Organizace Armonia proto zorganizovala sérii vzdělávacích kampaní, během nichž propaguje používání umělého peří vyrobeného z organických materiálů. Workshopy zaměřené na indiánské tanečníky probíhají v místních školách a finančně se na nich podílí National Geographic Conservation Trust a Loro Parque Foundation. „Každá čelenka je vyrobena z průměrně 30 centrálních ocasních per. To znamená, že jedna čelenka z umělého peří ušetří nejméně 15 arů,“ popisuje Gustavo Sánchez Avila, koordinátor programu na ochranu ary kanindy v Trinidadu.
K TÉMATU: Ara kaninda je vzácnější, než se předpokládalo. Víc než ara kobaltový
Projekt, který odstartoval v roce 2010 za podpory nadace Loro Parque Foundation, nechrání pouze kriticky ohrožené ary kanindy, ale také umožňuje místním lidem udržet si své tradice, aniž by bylo ohroženo přírodní dědictví Bolívie (ara kaninda se nikde jinde na světě ve volné přírodě nevyskytuje). Za téměř sedm let jeho existence se podařilo zachránit přes šest tisíc papoušků, kromě arů kanind také jejich příbuzných arů araraun, arů zelenokřídlých a arů arakang. Do projektu se zapojily tisíce dobrovolníků a většina velkých měst na planině Moxeño již hostila workshopy o výrobě čelenek z umělého peří.
Ochránci našli nové hnízdiště arů kanind
Problém je s venkovskými oblastmi, kde se i nadále do indiánských čelenek používá skutečné papouščí peří. Pro ochránce z organizace Armonia je edukace venkovských obyvatel obrovskou výzvou, stejně jako monitoring hnízdících arů kanind. Vzácní papoušci totiž upřednostňují lesnaté ostrůvky uprostřed podmáčených luk, kam se v hnízdní sezóně kvůli vysoké hladině vody nedá dostat autem. Jediným spolehlivým dopravním prostředkem je kůň. Práci ztěžují roje komárů i ne příliš spolehlivé informace od místních farmářů, kteří si běžně pletou aru kanindu s běžně se vyskytujícím arou araraunou.
ČTĚTE TAKÉ: Chovatelka z Kanady poslala 17 arů kanind do Bolívie, aby posílili kriticky ohroženou populaci v přírodě
Letos se ale ochráncům podařilo nalézt malý lesní ostrůvek, který se stal domovem patnácti arů kanind a nachází se čtyřicet kilometrů severně od rezervace Azul Nature Reserve Barba (viz video níže) s největší známou koncentrací arů kanind na jednom místě. Pravidelně se zde vyskytuje přes 100 těchto papoušků. Paradoxní je, že v zajetí jsou arové kaninda mnohem četnější než ve volné přírodě. Stejný počet ptáků, na který byste narazili ve zmiňované rezervaci Azul Nature Reserve Barba, vlastní chovatelé v České republice. Na celém světě pak v zajetí žijí odhadem tisíce arů kanind, často jako domácí mazlíČeské republice. Na celém světě pak v zajetí žijí odhadem tisíce arů kanind, často jako domácí mazlíčci.
Úvodní foto: Jan Potůček, Ararauna.cz