Ara kaninda je vzácnější, než se předpokládalo. Víc než ara kobaltový

UVNITŘ VIDEO – Až na pouhých 73 až 87 pohlavně dospělých exemplářů snížila organizace BirdLife International odhad početnosti divoké populace ary kanindy (Ara glaucogularis) v Bolívii. Dosud se předpokládalo, že arů kanind je ve volné přírodě okolo čtyř stovek. I s mladými ptáky nyní ve dvou známých lokalitách žije maximálně 130 exemplářů, což z kanindy činí nejvzácnější druh ary, který se dosud vyskytuje ve volné přírodě. Jejich populace je asi desetinová oproti arovi kobaltovému (Anodorhynchus leari), který je považován za mnohem vzácnějšího.

V zajetí není tento druh vůbec vzácný

Paradoxní je, že v zajetí není ara kaninda nikterak vzácný. Ve Spojených státech ho mnoho chovatelů úspěšně rozmnožuje, je často chovaný jako domácí mazlíček a v České republice bylo jen od roku 2004 registrováno na 84 chovných jedinců (ara kandida jakožto druh zařazený do první přílohy mezinárodní úmluvy CITES podléhá povinnosti registrace každého chovaného ptáka). Tuzemským chovatelům se ho daří také pravidelně odchovávat, úspěch zaznamenal například Zdeněk Špalek ve východních Čechách, Jan Antoš ze středních Čech a Andrea Marzollová na Opavsku.

ČTĚTE TAKÉ: Ara kaninda kreslí obrázky, výtěžek jde na záchranu tohoto druhu v přírodě

O to smutnější je historie jeho výskytu ve volné přírodě. Až do sedmdesátých let minulého století byl považován za poddruh mnohem známějšího ary ararauny. Jakmile byl uznán za samostatný druh, vzrostl zájem o jeho odchyt a vývoz do zahraničí, zejména Spojených států a Evropy. Odhaduje se, že během osmdesátých let bylo z Bolívie vyvezeno na 1 200 exemplářů. Celková populace tohoto papouška přitom od jeho objevení nikdy nebyla příliš početná a pohybovala se v řádech několika set, maximálně jednotlivých tisíců jedinců.

Mimo Bolívii se ara kaninda ve volné přírodě nevyskytuje. Země začátkem 80. let zakázala jeho vývoz, poté jej ale krátce znovu povolila a od roku 1984 opět zakázala (zákaz platí dodnes). Významnější ochrany se ara kaninda dočkal až po roce 2000, kdy se podařilo domluvit s farmáři, jimž patří pozemky, na nichž hnízdí zbytková populace, na spolupráci s ochránci a potírání pytláků, kteří vybírají jejich hnízda. Od roku 2007 se v rámci projektu Nido Adoptivo vyvěšují ve vhodných lokalitách umělé hnízdní budky, v nichž se za posledních pět let podařilo odchovat 26 mláďat arů kanind.

Pomůžou soukromé rezervace?

Koncem roku 2008 založila bolívijská organizace Asociación Armonia s pomocí americké Bird Conservancy a World Land Trust soukromou rezervaci, v níž žije asi dvacítka arů kanind. Také v této rezervaci jsou vyvěšovány umělé hnízdní budky, protože o přirozené hnízdní dutiny, jichž je stále méně, musí ary kanindy soupeřit s dalšími druhy arů a tukany. Jenom za sezónu 2008/09 tak ochránci podle Světové organizace na ochranu přírody IUCN vyvěsili na 100 budek. Od roku 2009 pak funguje světový chovný program ary kanindy, na kterém se dohodla nadace Loro Parque Fundación, bolívijská Asociación Armonia, ZOO Sudamericana a Noel Kempff Mercado Natural History Museum.

V rámci tohoto programu jsou od roku 2010 v Bolívii vypouštěni ptáci odchovaní v zajetí ve Spojených státech. Přes všechny dosavadní snahy se ale ary kanindy ve volné přírodě rozmnožují stále hůře. Proto byl tento druh už v roce 2000 přeřazen v Červené knize ohrožených živočichů z kategorie „ohrožený“ na „kriticky ohrožený“. „Za poslední tři generace prožil ara kaninda extrémně rychlý populační pokles,“ varuje IUCN. V zajetí podle stejné organizace žije mnohonásobně větší počet ptáků než v bolivijské přírodě, takže úplné vyhubení druhu nehrozí, ale mohl by následovat osud ary škraboškového, který už žije pouze v zajetí.