Jan Potůček 
UVNITŘ VIDEO – Pouhý krok od vývoje možné vakcíny proti cirkoviru PBFD, který u papoušků způsobuje smrtelné onemocnění zobáku a peří, jsou vědci z australské Charles Sturt University (CSU). Podařilo se jim analyzovat jednotlivé části vnějšího pláště buňky viru PBFD, což může napomoci při hledání účinného léku proti této smrtelné nemoci. PBFD ohrožuje několik velmi vzácných druhů papoušků ve volné přírodě, například australské neofémy oranžovobřiché a papoušky zemní západní nebo africké papoušky kapské. V případě neofém oranžovobřichých může virus způsobit nedozírné škody, protože ve volné přírodě přežívá už jen okolo 30 těchto papoušků.
Sedm let intenzivního výzkumu
„Nyní máme jedinečnou informaci o způsobu „uvažování“ viru a jeho složení.Známe jeho strukturu až na úroveň atomů – jak do sebe vše vzájemně zapadá,“ řekl webu Phys.org profesor biochemie CSU Jade Forwood. Svůj objev vědci zveřejnili v mezinárodním časopise Nature Communications. „Jde o opravdu významný objev, protože pokud se potvrdí námi zjištěné struktury viru a jeho šíření, budeme moci zahájit vývoj vakcíny, která by dokázala tyto procesy přerušit,“ dodal profesor veterinární patobiologie CSU Shane Raidal. Podle zjištění vědců se na programování a řízení viru PBFD podílí pouze dva proteiny: jeden napomáhá reprodukci DNA viru a druhý výstavbě jeho vnějšího pláště.
K TÉMATU: Smrtelná rána pro kriticky ohrožené neofémy oranžovobřiché: kosí je PBFD
Plášť viru PBFD tvoří dalších 60 samostatných druhů proteinů, které do sebe zapadají a společně obklopují virovou nukleovou kyselinu (DNA nebo RNA). Plášť nebo-li kapsida má ochrannou funkci a zpravidla zaniká, jakmile virus dosáhne hostitelské buňky a počne se v ní replikovat. Australští vědci postupně analyzovali na 200 tisíc atomů, jež tvoří virus PBFD a odhalili způsob, jak se DNA viru může vázat na ochranný plášť. Odborný tým, který zahrnuje vědce nejen z CSU, ale také Monash University, Australského Synchrotronu, Národního mikrobiologického střediska ve Španělsku a Autonomní univerzity v Madridu, na projektu pracuje již od roku 2009.
Čeká neofémy očkování proti PBFD?
„Neofémám oranžovobřichým způsobuje virus PBFD značné problémy, zejména od roku 2006, kdy se objevil v záchranných centrech zapojených do programu obnovy divoké populace těchto papoušků. Neoféma oranžovobřichá je malý a zranitelný stěhovavý pták, který se rozmnožuje pouze na jihozápadním pobřeží Tasmánie a zimuje na pobřeží Victorie a Jižní Austrálie. Jsme tedy rádi, že budeme moci přispět k obnově jejich volně žijící populace,“ říká profesor Shane Raidal. „Nové a inovativní vědní obory hrají stále důležitější roli v záchovných programech, které se snaží chránit původní druhy australské fauny,“ komentoval objev Barry Baker, vedoucí národního týmu pro reintrodukci neofémy oranžovobřiché.
ČTĚTE TAKÉ: PBFD: kde se vzala nejobávanější nemoc papoušků a dá se proti ní účinně bojovat?
„PBFD je hrozná nemoc, zvláště pak u menších a krátkověkých druhů jako je neoféma oranžovobřichá. Mladí ptáci nakažení tímto virem mají v přírodě jen velmi malou šanci na přežití. Ohroženi jsou i ptáci chovaní v zajetí, protože virus může ovlivnit jejich schopnost čelit dalším zdravotním komplikacím,“ vysvětlil Baker. „I když se nedávné snahy o reintrodukci neofém oranžovobřichých do volné přírody ukázaly být účinné, od roku 2014 divoká populace trpí PBFD, kterým se nakazila od jiného volně žijícího druhu ptáka. V současné době žije ve volnosti méně než 30 neofém oranžovobřichých a vznik dalšího ohniska nemoci by znamenal katastrofu. Pokud bychom papoušky mohli očkovat proti PBFD, byl by to obrovský skok v naší snaze rozmnožovat je v zajetí a vypouštět do volné přírody,“ dodal šéf jejich záchovného programu.
Úvodní foto: Wikimedia Commons/JJ Harrison
