Jan Potůček 
UVNITŘ VIDEO – Nejohroženějšímu papouškovi světa, který dosud žije ve volné přírodě – neofémě oranžovobřiché – doslova zvoní hrana. Ze zimovišť v jižní Austrálii se přes Barensův průliv na jediné známé hnízdiště Melaleuco na Tasmánii vrátilo pouze deset ptáků. To by ještě nic neznamenalo, neboť loni bylo toto číslo jen o něco vyšší (čtrnáct), jenže letos ornitologové zjistili, že všech deset navrátivších jedinců jsou samci (loni se ze zimovišť vrátily jen tři samice). „Velmi úzkostlivě čekáme, zda dorazí samice, protože na tom závisí přežití druhu,“ řekl deníku The Sydney Morning Herald biolog Mark Holdsworth. „Pokud se tak nestane, neoféma oranžovobřichá reálně vyhyne.“
Je to pouze první vlna navrátilců?
Desítka ptáků, kteří se vrátili ze zimovišť, tvoří zatím první vlnu navrátilců. V minulosti neofémy přilétaly na hnízdiště v několika vlnách. Pravdou ovšem je, že jich v těch dobách žilo v přírodě mnohem více. Do zimovišť se letos z Tasmánie vypravilo 35 neofém oranžovobřichých. Pokud by se jich skutečně vrátila jen třetina, navíc pouze samci, byla by to katastrofa. Mark Holdsworth se zabývá záchranou neofém oranžovobřichých posledních 25 let a říká, že v první vlně se vždy vrací ti nejzkušenější a nejstarší ptáci. Zklamalo ho, že mezi nimi není žádná starší samice. Právě starší samice, které už v minulosti vyvedly mladé, mohou populaci nejvíce prospět.
K TÉMATU: Neoféma oranžovobřichá v Německu? ACTP uvažuje o zapojení do chovného programu
Úmrtnost neofém oranžovobřichých během zimního období činí podle Marka Holdswortha zhruba 50 procent. Papoušci uhynou hladem, jsou chyceni predátory, zaskočí je špatné počasí nebo zahynou přirozeným způsobem stářím. „Na základě dlouhodobých průměrů očekáváme, že se na hnízdiště vrátí čtyři až šest samic,“ říká Mark Holdsworth. „Ale samozřejmě to závisí na tom, jak se jim dařilo přes zimu.“ Poměr navrátivších ptáků ze zimovišť se poslední léta neustále zhoršuje. Loni se z Tasmánie do zimovišť přesouvalo 45 neofém a na jaře se jich vrátilo jen 14. „S tak malou populací může jakákoli malá katastrofa znamenat konec tohoto druhu v přírodě,“ varuje Holdsworth.
Čekání na Matildu
„U populací, které čítají stovky tisíc jedinců, neznamená ztráta jedince vůbec nic. U neofém oranžovobřichých to je velký problém,“ vysvětluje biolog. „Očekáváme, že letos nedosáhne celková populace více než 20 jedinců – pokud budeme mít štěstí – takže ztráta byť jen jediného ptáka může vést ke katastrofě.“ Neofémy oranžovobřiché by ale nevyhynuly úplně. V zajetí existuje záložní populace přibližně 350 ptáků, o které se starají čtyři specializovaná chovná zařízení. Tasmánské ministerstvo životního prostředí uvedlo, že letos nechá vypustit na hnízdišti Melaleuco 24 ptáků odchovaných v zajetí, aby posílilo divokou populaci během hnízdění. Ptáci odchovaní v zajetí ale nemají instinkt migrovat na zimu do jižní Austrálie a na Tasmánii mohou umrznout.
ČTĚTE TAKÉ: Nejstarší neofémě oranžovobřiché v přírodě je už devět let. Obvykle se dožívají tří
„Ptáci odchovaní v zajetí mnohem menší šanci na přežití ve volné přírodě,“ konstatuje Mark Holdsworth. „Z divokých ptáků přežije zimu zhruba 50 až 60 procent, někdy ale až 90 procent. U ptáků vypuštěných ze zajetí budeme rádi, když dosáhneme na 10 procent.“ Holdsworth je zvědavý, zda se ze zimovišť vrátí některá z 12 samic, které se loni vylíhly na Melaleucu. Mezitím vědci oslavili jedno malé vítězství, když se na hnízdiště vrátil samec, kterému je prokazatelně 10 let. Běžně se neofémy oranžovobřiché totiž dožívají věku okolo tří let. V zimovištích pak pozorovatelé zaznamenali jedinou samici vypuštěnou do volné přírody, kterou vědci nazvali Matilda. Na Tasmánii se ale zatím nevrátila.
Úvodní foto: Wikimedia Commons
