Jan Potůček 
UVNITŘ VIDEO – Je to velká zkouška, kterou pozorně sledují i odborníci zapojení do projektu návratu ary škraboškového do brazilské přírody. Stovky kilometrů od státu Bahia, kde by měli být tito charakteristicky světle modří papoušci vypuštěni, totiž minulý měsíc došlo k podobné operaci s výrazně méně známým druhem exotického ptáka hoka mito. Tento hrabavý pták před 40 lety téměř vyhynul a jenom díky úsilí brazilského podnikatele Pedra Nardelliho, který v roce 1979 odchytil a zachránil posledních pět jedinců, byl tento ptačí druh doslova „za pět minut dvanáct“ zachráněn. V zajetí se podařilo tuto malou skupinku rozmnožit až na současných 100 ptáků a šest z nich se nyní vrátilo do volné přírody, informoval server Mongabay.com.
Je to výtečná pochoutka, poznamenal si jeho objevitel
Je to vůbec poprvé, co se Brazílie reálně pokouší reintrodukovat druh, který ve volné přírodě vyhynul. Hokové mitu se od září letošního roku vyskytují v přírodní rezervaci Atlantický les v brazilském státě Alagoas. Šest ptáků připomínajících černé bažanty je označeno GPS lokátory a jsou neustále monitorováni. Chráněné území, na kterém se vyskytují, má rozlohu 2 400 hektarů. Pokud tyto tři páry v přírodě přežijí a dokáží se adaptovat na přírodní stravu i obranu proti predátorům, budou následovat vypouštění dalších ptáků. Do roku 2024 by se tak do přírody měly vrátit tři páry hoků mito ročně. „Je to jen jeden z mála případů na světě, kdy se něco takového podařilo,“ konstatuje Luísa Fábia Silveira, kurátorka ornitologické sbírky v zoologickém muzeu univerzity v São Paulu.
K TÉMATU: Brazílie má nový akční plán na záchranu ary škraboškového do roku 2024
Hoko mitu byl poprvé taxonomicky popsán v 17. století německým přírodovědcem Georgem Marcgrafem, který už v prvních zmínkách popisoval, že jde o velmi chutného ptáka. Právě lov byl jedním z faktorů, který vedl k vyhubení těchto drobných ptáků – tedy společně s likvidací jejich přirozeného prostředí. Populace hoků mito však nikdy nebyla veliká, a stejně jako u arů škraboškových se soustředila na poměrně malé území Atlantského lesa mezi brazilskými státy Alagoas a Pernambuco. Intenzivní zemědělství a kácení lesa kvůli vytváření plantáží cukrové třtiny jim rapidně ubíralo životní prostor. Pedro Nardelli odchytil poslední pětici ptáků v lese, který čekalo brzké vykácení. „Kdyby dorazil o dva roky později, už by žádné ptáky nenašel,“ konstatuje stavební inženýr Fernando Pinto, který se tehdy podílel na výstavbě továrny na výrobu ethanolu a později se stal hlavním partnerem záchranné stanice hoků mito.
Video z vypouštění hoků mito:
Slepá cesta přes křížence s hoky amazonskými
Nardellimu se v Rio de Janeiru podařilo získat další tři ptáky chované v zajetí, dvě samice a jednoho samce. Protože však byla celá skupina zoufale malé a hrozilo blízké příbuzenské křížení, Nardelli prosazoval křížení ptáků s blízkým příbuzným hokem amazonským. Část chovných jedinců tak produkovala hybridy. Teprve v roce 2008 vědecký tým pod vedením Mercivala Roberta Francisca z Federální univerzity v São Carlos povedl genetické testy a oddělil křížence od druhově čistých ptáků. V zajetí tak žije kromě 100 hoků mito také 40 kříženců s hokem amazonským. Ti jsou ze záchranného projektu vyloučeni. Francisco se spojil s chovatelem Robertem Azeredem ze Společnosti pro výzkum volně žijících živočichů (Crax), který před 20 lety získal část Nardelliho ptáků a společně zapracovali na genetické rozmanitosti chovných párů.
ČTĚTE TAKÉ: Na vypouštěné ary škraboškové v Brazílii budou dohlížet drony
Azeredo navrhl, aby se křížily páry s co největšími rozdíl v DNA. Díky tomuto rozhodnutí bylo možné začít uvažovat o opětovném návratu hoků mitu do volné přírody, aniž by došlo k inbreedingu, tedy příbuzenského křížení u pouhých tří párů. V roce 1996 byla založena soukromá přírodní rezervace v Atlantském lese, která se měla připravovat na vypuštění hoků mito. Dva roky před skutečným vypuštěním ptáků provozovaly neziskové organizace každodenní hlídky v oblasti, aby eliminovaly možnost přítomnosti lovců. „Nezaznamenali jsme žádný incident ohledně nezákonného lovu, ale ani tak si nemůžeme dovolit tyto hlídky odvolat,“ vysvětluje Epitácio Correia, manažerka úřadu na ochrany flory a fauny IMU. Rezervace ale byla připravena a všichni zainteresovaní netrpělivě očekávali rozhodnutí, kdy dojde k vypuštění prvních ptáků do přírody.
Den D přišel 25. září 2019
19. září 2019 bylo letecky přepraveno šest hoků mito z chovné stanice ve městě Contagem ve státě Minas Gerais do Alagoeasu. Poprvé po více než třech desítkách let se tak ptáci dostali do své původní domoviny. Ochránci nejprve umístili vzácné ptáky do aklimatizační voliéry v srdci rezervace a po týdnu příprav došlo 25. září 2019 k dlouhočekávanému vypuštění všech tří párů do pralesa. Díky satelitním GPS lokátorům nyní mají vědci informace doslova o každém kroku všech šesti hoků. Jejich původní zachránce, podnikatel Pedro Nardelli, se paradoxně této slavné události nedožil. Zemřel letos v srpnu, měsíc před vypouštěním hoků. Přede dvěma lety se ale účastnil slavnosti, při které guvernér Renan Filho vyhlásil hoka mito za oficiálního ptáka brazilského státu Alagoas.
NAPSALI JSME: 100 dní dělí ary škraboškové z německého ACTP od letu do Brazílie. Nezamíří ale hned do rezervace
Na okraji přírodní rezervace Atlantský les dodnes stojí cukrovar, který se podílel na záchraně posledních ptáků. V jeho areálu vznikla enviromentální vzdělávací centrum, v němž se nachází voliéra se čtvrtým párem hoků mito. Tito ptáci budou chováni v zajetí jako živá ukázka zachráněného druhu pro místním obyvatele, děti a mládež. Práce na úspěšné reintrodukci druhu ale nekončí. V zajetí po celé Brazílii nyní žije okolo 90 hoků mito, jejichž mláďata mají postupně posilovat malou populaci ve volné přírodě. Dalším významným krokem by měl být úspěšný odchov hoků bez lidské pomoci v přírodě. Teprve až se začnou ptáci sami rozmnožovat a udrží si svou populaci, bude vyhráno.
Úvodní foto: Fábio Silveira / Mongabay.com
