Zaveďte úplný zákaz obchodu s volně žijícími zvířaty, žádají po CITES ochranářské organizace

Naprostý zákaz obchodování s volně žijícími druhy zvířat požaduje po výboru CITES, úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy zvířat a planě rostoucích rostlin, organizace World Animal Protection (WAP) zabývající se právy zvířat. Další organizace přišly se stejným požadavkem z důvodu šíření zoonotických nemocí, tedy chorob, které se přenáší ze zvířat na lidi. Argumentují přitom právě probíhající pandemií koronaviru Covid-19, jejíž prapůvod vědci přisuzují zvířatům prodávaným na trhu v čínském Wuchanu. Podle WAP se každoročně na celém světě obchoduje s 1,6 bilionem divokých zvířat. Organizace svoji žádost doplnila snímky nelegálně odchycených papoušků žako v Africe, dehydratovanými mláďaty gepardů a vyhublých lvů.

„Je-li obchodování se zvířaty legální, neznamená to, že to je správné. Je to vykořisťování a zneužívání zvířat,“ míní Edith Kabesiime, manažerka kampaní WAP na ochranu divokých zvířat. Podle celosvětových údajů CITES bylo jenom mezi lety 2011 a 2015 zobchodováno na 1,5 milionů exotických zvířat a exportováno na 1,2 milionu kůží z ulovených exemplářů. „Mezi pěti nejčastěji vyváženými zvířaty z Afriky jsou varan savanový, želva leopardí, štír císařský, papoušek žako a krajta kulovitá,“ přiblížil Patrick Muinde, vedoucí výzkumu WAP. „Obchod může vést k jejich vyhubení ve volné přírodě. Každý den jsou z Afriky vyvážena divoká zvířata odchycená z volnosti.“ Mezi dalšími populárními druhy jsou tučňáci, lvi a sloni.

Je 40 000 vyvezených exotů z Česka ročně hodně nebo málo? A jsme velmocí v obchodování s chráněnými druhy?

Příklad žaků v Africe ukazuje, že zákazy nefungují

Úplný zákaz obchodování s divokými zvířaty organizace odůvodňují nefunkčním systémem CITES, kdy druhy zařazené do druhé přílohy této úmluvy mohou být vyváženy ze zemí původu při stanovení určitých kvót. Zvířata uvedená v první příloze CITES nesmí být vyvážena vůbec a obchodování s nimi je zakázáno (až na výjimky, kdy je ale nutné prokázat legální původ jedinců a fakt, že nepochází z volné přírody). WAP ale zmiňuje příklad luskounů, kteří sice jsou přísně chránění, ale po celé světě bují obchod s jejich šupinami pro tradiční čínskou medicínu. „Obrovské zásahy do divoké přírody nemají dopad pouze na zvířata, ale také na lidi a na celou planetu. Je nejvyšší čas, aby smluvní strany CITES uznaly, že divoká zvířata nejsou komoditou, s níž by se dalo obchodovat,“ konstatuje WAP.

„Dohody o vývozních kvótách CITES je třeba snížit na nulu, abychom ukončili obchodování s volně žijícími zvířaty a ochránili je v jejich biotopech,“ uvedla Edith Kabesiime během letošního Světového dne divoké přírody, který připadá na 3. března. Zrušením kvót ale v praxi nepřináší ukončení obchodování s divokými zvířaty, o čemž svědčí případ papoušků žako v Africe. Do roku 2017, kdy byl žako velký a žako liberijský přeřazen do CITES I, měly africké státy Kamerun a Demokratická republika Kongo schválené kvóty na každoroční odchyt a vývoz žaků do zahraničí. Po jejich zrušení však vývozy odchycených žaků nepřestaly, jen se přesunuly do ilegality. A cílovou destinací již není Evropa, která dovoz odchytových ptáků zakázala, ale Čína a další země jihovýchodní Asie.

Registrace CITES u papoušků žako v Česku dosáhly svého stropu, poprvé po hnízdní sezóně jejich počet klesl

Úvodní foto: CITES

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..