Jan Potůček 
Litva patří mezi další země Evropské unie, která již zavedla a praktikuje pozitivní seznamy zvířat pro zájmový chov a vlastnictví domácích mazlíčků. Problematikou chovatelství se do loňského roku zabývalo ministerstvo zemědělství, od letošního roku tuto agendu převzalo ministerstvo životního prostředí. Zákon o dobrých životních podmínkách pro zvířata chovaná v zajetí sice počítá s vytvořením konkrétního seznamu druhů, ale ani po dvou letech k němu neexistují prováděcí vyhlášky. Ministerstvo životního prostředí se chce zaměřit na snižování počtu domácích mazlíčků v Litvě a stanovilo si cíl, že do roku 2050 jej sníží na polovinu. Ze zájmového chovu jsou vyloučeni velcí savci, primáti a krokodýli.
Naopak pro chov všech exotických zvířat, která jsou ve své domovině ohrožena (obecně by se to mělo vztahovat na všechny druhy uvedené v CITES I a II), je nutné povolení od úřadů. Povědomí o této povinnosti je ale mezi Litevci minimální. Dokazuje to i případ pastora Rimantase Gudelise z fary v Bistrampolisu, který si loni dovezl od soukromého chovatele z Polska ochočeného aru araraunu. Papoušek obývá farnost, na které žijí utečenci z Ukrajiny a kterou můžou volně navštěvovat lidé z okolí. Více než čtyřletý ara neušel pozornosti úřadů, i když pastor jeho vlastnictví po dovozu z Polska nahlásil místní veterinární správě. Úředníci ochrany přírody provedli na farnosti kontrolu poté, co jim přišla stížnost, že pastor chová papouška v nevhodných podmínkách.
Pro chov je nutné povolení, to ale nikdo nevydává
Za chov papouška bez povolení úředníci uložili knězi pokutu ve výši 120 euro. Pastor se proti tomu odvolal k soudu, ten však verdikt úřadu potvrdil. „Vzhledem k tomu, že pokutu uložil odbor ochrany životního prostředí, zaplatil jsem ji. Podle ekologů jsem si měl vyřídit povolení k chovu divokého zvířete, které je chráněné. Proto jsem požádal o vydání takového povolení. Dostal jsem ale odpověď, že se taková povolení nevydávají,“ popsal Gudelis zpravodajskému serveru lithuania.postsen.com. Odbor životního prostředí pastorovi odpověděl, že se musí obrátit na inspekci životního prostředí. „Ale i od nich jsme dostali odpověď, že taková povolení nevydávají a navrhli, ať se obrátíme na odbor životního prostředí v Panevėžysi,“ uvedl kněz.
Ani tam ale majitel papouška nepochodil. „Pravidla pro chov volně žijících zvířat jsou podle nich sice schválena, ale zatím neexistují žádné prováděcí vyhlášky, takže není možné povolení vydávat. Zdá se, že pokud bude našemu papouškovi povolení vydáno, bude to první papoušek s takovým povolením v Litvě,“ vtipkuje Rimantas Gudelis. Aru araraunu na faře nadále v tichosti chová a čeká, až se pravidla vyjasní. Litva patří mezi čtyři členské státy Evropské unie, které se loni pokusily navrhnout zavedení celoevropských pozitivních seznamů zvířat pro zájmový chov. Aktivisté za práva zvířat v zemi bojují nejen proti soukromým chovatelům, ale také proti existenci zoologických zahrad. Zvířata zabavená soukromým chovatelům pomáhají vyvážet do zařízení v západní Evropě.
Česko pozitivní seznam zvířat EU odmítne, slíbilo ministerstvo zemědělství na semináři ve sněmovně
Úvodní foto: Lithuania.posten.com
