Jan Potůček 
UVNITŘ VIDEO – Velké úspěchy slaví program na záchranu amazoňana portorického, svého času nejohroženějšího papouška na světě, jemuž reálně hrozilo vyhynutí. Začátkem 70. let minulého století na tom byl tento druh podobně jako ara škraboškový, který na přelomu tisíciletí ve volné přírodě zcela vyhynul a poslední stovka ptáků přežívá v zajetí (kde se naštěstí dobře rozmnožují a chystá se jejich vypuštění v Brazílii). Amazoňanů portorických přežívalo v roce 1975 už jen posledních třináct exemplářů z dřívější milionové populace. Nyní jich v přírodě i zajetí žijí už skoro čtyři stovky.
Na Portoriku jsou už tři volně žijící populace
Záchranný program přitom přišel skoro na poslední chvíli, pouhé tři roky před kritickým snížením stavu populace tohoto papouška na nejnižší počet v historii. Ze začátku to ale vypadalo, že moc nadějí na udržení amazoňana portorického při životě není. Nedařilo se jej v zajetí odchovávat. První úspěch přišel až v roce 1979, a v letech 1980 až 1990 se dařilo odchovávat maximálně deset mláďat ročně, přičemž část nepřežila do dospělosti. Na Portoriku postupně vznikla dvě záchranná centra – v El Yunque, východně od portorické metropole San Juan, což je jediná lokalita, na které amazoňan portorický přežil v přirozeném biotopu bez zásahu člověka, a v Rio Abajo na západě ostrova.
V Rio Abajo (video z této záchranné stanice níže) byl amazoňan portorický uměle vysazen i do volné přírody a místní populace se nyní odhaduje na 40 až 70 jedinců. Dalších 150 jich zde vědci chovají v zajetí. V původním biotopu v El Yunque žije volně na 20 až 25 ptáků, v záchranném centru pak dalších 150. Oběma záchranným stanicím se podle agentury AP podařilo v loňském roce odchovat po 40 mláďatech, což byl největší úspěch od jejich vzniku „Zpočátku jsme mysleli, že tento druh vymře. Opravdu to s ním vypadalo špatně, nakonec se ale ukázalo, je velmi odolný,“ svěřil se agentuře bilog Jafet Velez, který se záchraně amazoňana portorického v centru El Yunque věnuje posledních dvaadvacet let.
Amazoňany ohrozilo zemědělství a hurikány
Co vlastně přispělo k tak dramatickému úbytku tohoto druhu, jehož původní populace čítala víc než milion jedinců? Podobně jako v případech jiných papoušků zejména intenzivní zemědělství a mýcení lesů kvůli pěstování cukrové třtiny, kávy a citrusů, tedy masivní úbytek hnízdních biotopů. Takřka poslední ránu pak amazoňanovi portorickému uštědřila série ničivých hurikánů, která začátkem 60. let minulého století poničila zbytky hnízdních lokalit. Papoušek vymizel téměř z celého ostrova, poslední malá populace se udržela jen ve zmiňovaném El Yunque, kde v deštném pralese přežívalo několik málo desítek ptáků.
Od zahájení záchranného programu vědci vybavují všechny vypouštěné ptáky mikro vysílačkami, aby měli přehled o jejich pohybu a případně jim mohli pomoci, pokud by se zranili. Přesto je monitoring a sčítání volně žijících populací těchto papoušků nesmírně složitý, protože vysílačky má jen část divoce žijících ptáků. Proto jsou i odhady jejich počtu jen přibližné. Po úspěchu s odchovem tohoto druhu v zajetí se vědci loni v prosinci rozhodli vypustit třetí oddělenou skupinku amazoňanů do dalšího vhodného biotopu v řídce osídlené oblasti Maricao.
I přes obrovský úspěch záchranného programu nyní bude hodně záležet na ostraze všech tří rezervací, které se jistě stanou terčem nájezdu pytláků a překupníků s vzácnými ptáky. Amazoňan portorický patří kvůli své vzácnosti mezi nejžádanější druhy papoušků na světě a ačkoli je zařazen do první přílohy mezinárodní úmluvy CITES o ochraně volně žijících živočichů, ohrožených komerčním obchodem, a jeho chov tedy podléhá přísné registraci (nemluvě o tom, že jeho vývoz z Portorika je zakázán), najde se jistě dost zájemců, kteří by si jej rádi pořídili nelegálně a za jakoukoli cenu.
Úvodní foto: skyscraperlife.com
[poll id=“31″]
