Jan Potůček 
Otřesnou statistiku zveřejnila brazilská nevládní organizace Renctas. Podle jejích propočtů pytláci a pašeráci ročně odchytí v největší jihoamerické zemi na 38 milionů zvířat, za které utrží téměř dvě miliardy dolarů (v přepočtu asi 36 miliard korun). Nejčastěji pašovanými zvířaty jsou přitom papoušci. Některé druhy tak byly ve volné případě již takřka vyhubeny, a například ara škraboškový kvůli nelegálním odchytům žije už jen v zajetí (momentálně se ale chystá projekt na jeho návrat do přírody).
„Podle našich odhadů je z 38 milionů nelegálně odchycených zvířat v brazilských pralesech 80 procent ptáků. 90 procent jich zemře během přepravy,“ citovala agentura AFP mluvčího organizace Renctas (Národní organizace pro boj proti obchodování s volně žijícími živočichy) Rauffa Limu. Tak vysoké ztráty ale předčí zisky z prodeje deseti procent zvířat, která přežijí. Jestliže překupníci nakupují od pytláků větší druhy papoušků v průměru za 100 dolarů (necelé dva tisíce korun), konečný zákazník platí víc než desetinásobek. Ilegální obchod se zvířaty se tak co do výnosů řadí hned za prodej zbraní a drog.
První výroční zprávu o černém trhu se zvířaty v Brazílii vydal Renctas v roce 2001, kdy z volné přírody vymizel poslední jedinec ary škraboškového. Podle dosavadních statistik se daří ročně zabavit na 300 tisíc pašovaných zvířat, z nichž 250 tisíc jde na konto federální policie a 45 tisíc zabaví při kontrolách brazilská agentura pro životní prostředí Ibama. Zabavená zvířata putují do záchranných center, z nichž největší je CETAS poblíž Rio de Janeira. Prakticky jde o neveřejnou zoo skrytou v lesích, která se stará o 1 600 zvířat.
CETAS se snaží zvířata, většinou exotické ptáky a vůbec nejčastěji různé druhy papoušků rodu Ara, připravit na návrat do volné přírody. V mnoha případech ale vypuštění papoušků zpět do pralesa není možné, protože byli odebráni z hnízd jako příliš mladí a zvykli si na člověka. „Daří se to jen u 20 až 30 procent,“ říká místní veterinář Daniel Neves. Zoologické zahrady už nemají o papoušky zájem, jsou jimi přeplněny. Neves proto soudí, že by brazilská vláda měla přijmout speciální zákon o adopci zvířat. „Je to skutečný problém, protože arové už nejsou schopni se o sebe ve volné přírodě postarat,“ řekl Neves agentuře AFP.
V Brazílii žije vůbec největší počet druhů ptáků na světě, na 1 800. To je výrazně víc než u jiných řádů – ryb je zde 800 druhů na 3 000 poddruhů, plazů 680 druhů a savců 530 druhů. Podle brazilského ministerstva životního prostředí hrozí 627 živočišným druhům bezprostřední vyhubení. Pytláctví je přitom jen jedním z důvodů. Dalším, neméně závažným, je postupný úbytek vhodných biotopů kvůli kácení pralesů a rozšiřování zemědělské půdy a pastvin.
Úvodní foto: wikiveler.com
