KOMENTÁŘ – Jsou to teprve tři roky, co se u nás ve velkém rozmohlo volné létání papoušků. Popularizaci této myšlenky, tolik praktikované ve Spojených státech i jinde v zahraničí, se od začátku nejvíc věnovali Zdeněk Krňávek ze Šumperka a Přemek John z Brna. Oba dnes reprezentují dva rozdílné proudy tuzemských „volnoletců“, které razí odlišný přístup k tréninku papoušků a zdá se, že jejich příznivci berou tyto rozdíly natolik smrtelně vážně, že se nerozpakují navzájem veřejně napadat a zesměšňovat. Nejvíc je to vidět na Facebooku, kde provozují oba tábory volnoletců vlastní skupiny a nevybíravé výměny názorů jsou zde na denním pořádku.
Ony facebookové skupiny jsou veřejné, mají stovky členů a hlásí se do nich chovatelé – nováčci i naprostí laici, kteřé teprve uvažují o koupi svého prvního papouška. Ti všichni musí být poněkud zmateni vleklými spory, v nichž se logicky nemohou orientovat a neznají ani důvody, proč k těmto osobním útokům dochází. Prapůvod všech těch atak je prostý: volnému letu papoušků se u nás věnuje už tolik lidí, že je nelze držet v jedné homogenní skupině, v níž je jedna hlava, která všechno „řídí“ a je všeobecně uznávaným „kápem“. Ba není možné říci, že by takové skupiny byly dvě nebo tři. Lidí, co se věnují volnému letu papoušků, je už tolik, že jakákoli společná organizovanost u nich postrádá smysl.
Čas, který by se dal využít lépe
Tak jako v jiných lidských činnostech i u volného letu papoušků se sešlo tolik silných individualit, že to dopředu vylučuje nějakou společnou aktivitu. To by ještě nemuselo být tak hrozné, kdyby se „volnoletáři“ navzájem alespoň uznávali, nebo přinejhorším ignorovali, když se někteří mezi sebou prostě nesnáší. A pokud by měli potřebu vést spory, vedli by je osobně z očí do očí, nikoli veřejně před zraky nechápavého publika. Jenže přesně to se bohužel děje, ke škodě všech vyznavačů volného letu papoušků v Česku. Výsledkem této nepřehledné situace je totiž negativní obraz všech „volnoletářů“ a degradace samotné myšlenky volného létání papoušků.
Přitom by stačilo tak málo. Nereagovat na ty, co se snaží vyvolávat spory a provokují. Nemazat jejich příspěvky, ať se sami ztrapní. Energii vloženou do malicherných sporů napřít do smysluplnějších aktivit a šíření pozitivního obrazu volného létání. Nezakládat další a další skupiny na Facebooku, které jsou „pravé a pravější“, ale hýčkat si jednu velkou, kde je prostor pro různé názory. Pomáhat lidem, kteří se teprve k volnému létání odhodlávají. A hlavně: uvědomit si, že Facebook je jen prostředek komunikace, nikoli reálný svět a není třeba na něm trávit hodiny a hodiny nesmyslnými hádkami, které nikam nevedou. To je opravdu lepší vzít papoušky a jít si ven zalétat.
Úvodní foto: Flickr.com