Zdeněk Krňávek 
UVNITŘ FOTO A VIDEO – Šumperské ary ararauny Bára a Endy pomalu vyvádějí svá druhá mláďata, takže je čas na rekapitulaci jejich druhé hnízdní sezóny v našem panelákovém obýváku. O mláďata se rodiče starali zcela bez problémů až do doby, než začala nejstaršímu mláděti růst první pírka – takzvané jehličky – a kdy se začal odvíjet stejný scénář jako při loňském hnízdění: samice Bára začala tyto „jehličky“ na konci uštipovat, což vedlo ke krvácení mláďat.
Proto jsem se rozhodl nejstarší mládě na noc odebírat z hnízdní budky do bedýnky a přidávat k němu vždy jednoho z mladších sourozenců. Ale i kdyby k tomuto incidentu nedošlo, musel bych mláďata několikrát denně vytahovat z budky ven, aby si zvykla na kontakt s člověkem a v budoucnu se z nich stali plnohodnotní domácí mazlíčci, jako je tomu u ručně dokrmovaných mláďat krmených od narození člověkem. V tomto věku ale mláďatům není třeba dávat nějaké pamlsky jako třeba piškoty apod., jak jsem se někde dočetl, protože nejen že mohou vést ke zdravotním problémům v trávicím traktu mláděte, ale i z hlediska zvykání papouška na člověka to nemá žádný význam.
Schovávaná před samicí
Vyndávání mláďat na noc z budky ale přestalo mít brzy smysl, protože samice začala mláďata „obírat“ – když nebyla pod dohledem – i ve dne. Protože však nejstarší mládě bylo vylíhnuté téměř o týden dříve než druhý nejstarší ara, týkalo se toto škubání v této době pouze jeho. Jak však postupně začali obrůstat brky jeho sourozenci, samice se pustila sem-tam i do nich a nezbylo mi tedy nic jiného, než všechna odebrat a vracet je do budky jen v době krmení anebo v době, kdy jsem byl doma a mohl situaci kontrolovat. Je to vlastně taková hra kočky s myší, protože jsem samičce Báře schoval něco, co ji zajímalo, ale zároveň si nedovolila mláďata obírat ve chvíli, kdy je měla v boudě a já jsem byl poblíž.
K TÉMATU: Šumperské ararauny z paneláku adoptovaly dvě mláďata kříženců, starají se o čtyři mladé
Když si přeci jen něco proti mláďatům dovolila, stačilo zvýšit hlas nebo varovně syknout a už věděla, že je pod dohledem a v tomto počinu ustala. Moje původní představa, že dospělé ararauny ukrmí čtyři mláďata se potvrdila až na jeden problém, který se nakonec podařilo vyřešit – nejmladší samička harlekýna začala za ostatními mláďaty zaostávat a nakonec se u ní prokázalo přemnožení bakteriemi. Nebyla tak vitální a akční jako ostatní mláďata a nejevila ani takový zájem o krmení. Nechal jsem tedy udělat rozbor trusu a ten mi potvrdil domněnku, že se mu v trávicím traktu přemnožily bakterie, které bylo třeba přeléčit antibiotiky.
Socializace mláďat je velmi důležitá
Už po několika dnech bylo nejmladší mládě vitálnější a po úplném doléčení je „při chuti“ jako ostatní arové z tohoto hnízdění. Po celou dobu, i během léčby, zůstávalo mládě v budce s ostatními, pouze bylo uměle přikrmováno. Jsem si jistý, že pokud by se ta samá nepříjemnost stala tomuto mláděti v budce, která není pod dohledem jako v našem případě, mládě by na sto procent uhynulo, protože nastalou situaci by nikdo včas neodhalil. Uždibování konců zapouzdřených pírek samice nevzdala ani během těchto dní, ale začalo na chvíli ustávat, kdy se pírka začala rozvíjet a zmizely charakteristické „bodliny“.
ČTĚTE TAKÉ: Jak se letos hnízdí araraunám v šumperském paneláku? Jako loni, ale s menším početním rozdílem
Mám za to, že Báře zkrátka konečky těchto „bodlin“ chutnají a proto si nedá říct a ukusuje je. Jde čistě o můj osobní názor, ale po zhodnocení celé situace pro toto chování nemám žádné jiné vysvětlení, neboť opět začala v době, kdy byla brčka rozvinutá a tak si sem-tam škubla celého malého brčka a kořen brčka rozžvýkala a nechala být. Za zmínku určitě stojí, že v době, kdy mláďatům bylo okolo 50 dní, rodiče na jejich krmení spotřebovali denně asi jeden litr vody na ředění potravy. Taktéž, co se týče budky samotné, opět vzalo za své její dno, které rodiče dolovali a podestýlka musela být měněna dvakrát denně.
Mláďata odeberu v 65 dnech
Odebrání mláďat plánuji zhruba ve stejnou dobu jako loni (už v 50-ti dnech života mají ararauní samečci váhu 1 350 gramů) – ani ne tak proto, že by nemohla být u rodičů až do úplného osamostatnění, ale nemá to v této době už žádné opodstatnění, protože mláďata jsou s rodiči kvůli zmíněnému škubání od samice jen v době krmení a v době, kdy jsou pod mým dohledem. Ve věku 50-ti dní se pomalu začínají prohrabávat v piškotech, suchých granulích a přiloženém ovoci, takže cca v 65-ti dnech budou kompletně odebráni a společně dokrmeni člověkem až do odstavu (do doby osamostatnění zůstanou všichni sourozenci, jak jsem uvedl, společně).
NAPSALI JSME: Proč brát mláďata papoušků rodičům, když to není třeba aneb pokus s nejistým výsledkem
Problém s uždibováním konců „bodlinek“ peří jsem řešil už při loňském prvním hnízdění a proto dnes už velmi dobře vím, do jakého věku mám nechat mláďata v budce a kdy je vytáhnout k ručnímu dokrmení, které trvá už jen maximálně několik týdnů.
Úvodní foto: Zdeněk Krňávek, Operenimazlicci.cz
